Čeho se v dalším vývoji země ze svého pohledu obáváte nejvíc?

Největší naší obavou je neplnění programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy, neřešení námi mnohokrát kritizovaných nedostatků.

Co tím přímo myslíte?

V mnoha materiálech a při jednáních jsme upozorňovali na to, že úroveň státní správy se neustále snižuje, což je mimo jiné i vlivem častých změn na jednotlivých rezortech, nedůsledností jednotlivých pracovníků, malou profesionalitou. Vláda by měla pracovat jako tým, který má za cíl prosperitu země a ne neustálé řešení stranických půtek a „žabomyších válek“.

Během února jste již vydali vyjádření k programovému prohlášení vlády. Kritizovali jste například absenci informací ohledně daňové zátěže. Zeptám se s nadsázkou: Dá se tedy předpokládat, že anticeny typu Absurdita roku budou mít, stejně jako v předešlých letech, i s novou vládou stále žně při předkládání byrokratických absurdit?

Záleží na tom, zda budou jednotlivé rezorty řešit jednotlivé úkoly a cíle stanovené ve vládním prohlášení a v koaliční smlouvě, jak úzce budou vzájemně spolupracovat při řešení závažných problémů a zda-li a jak důsledně budou při těchto úkolech spolupracovat se sociálními partnery. Jestliže nedojde ke snížení přebujelého aparátu, nedojde ke zvýšení úrovně, tedy odbornosti pracovníků státní správy, tlaku na zodpovědnost a kvalitu rozhodování, můžeme se dočkat dalších absurdit.

Co vidíte jako největší slabinu s dopadem na zaměstnavatele? Je to například navýšení minimální mzdy, které by mohlo podle některých mínění prohloubit již tak vysokou nezaměstnanost?

Nejsme proti postupnému navyšování minimální mzdy za předpokladu, že toto navyšování bude v návaznosti na růst ekonomiky a že současně budou dořešeny vazby na dotační politiku u znevýhodněných občanů a zdravotně postižených. Jinak nevidíme minimální mzdu jako podstatný problém, neboť v rámci uzavírání kolektivních smluv vyššího stupně je v jejich rámci dohodnuta a stanovena pro jednotlivé kategorie. Týká se to například stavebnictví, těžebního průmyslu, textilního průmyslu, kde je stanovena minimální mzda vyšší než 8500 korun. V souvislosti s tím jsme zpracovávali v minulosti rozbor směřující ke stanovení minimální mzdy podle jednotlivých oborů. Je logické, že by měl být rozdíl ve výši minimální mzdy například u některých řemesel a bank či pojišťoven. 

Myslíte, že se konečně dočkáme dopracování Státní energetické koncepce? Podaří se při daném personálním složení vlády a sněmovny novelizovat horní zákon tak, aby měl stát zajištěn přístup k nerostnému bohatství?

O Státní energetické koncepci mluvíme neustále s několika minulými vládami, ať už s levicovými či pravicovými, a do dnešní doby jsme nedospěli k jejímu dopracování. Při jednání s premiérem i pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí jsme se jednoznačně shodli, že jako první by měla být zpracována Státní surovinová koncepce a následně energetická, která z ní musí zákonitě vycházet. Lze přece propočítat potřebu těžby uhlí pro energetiku a teplárenský průmysl a z toho by samozřejmě měla vyjít nutnost těžby. Samozřejmě je nezbytně nutné, aby horní zákon odpovídal potřebám průmyslu a aby stát měl zajištěn přístup k nerostnému bohatství. Současný stav jenom zvyšuje možnost korupce.

Máte nějakou reakci na váš apel, že by bylo záhodno zpracovat hospodářskou strategii vlády, z níž by bylo patrné, kam má česká ekonomika celkově směrovat?

Pokud se týká zpracování hospodářské strategie, byla konstatována na jednání Rady hospodářské a sociální dohody nutnost dopracování tohoto materiálu. Od něj by se následně odvíjely jednotlivé úkoly dalších rezortů tak, aby nedocházelo k mnoha kontroverzním výstupům, jak tomu bylo za předchozích vlád. Předpokládám, že premiér před projednáním tohoto materiálu ve vládě jej bude konzultovat se sociálními partnery. Bohužel toto již požadujeme řadu let a neřešení jednotné strategie mělo následně negativní dopad do podnikatelského prostředí a do následného zvýšení nezaměstnanosti.

Jak vidíte pro změnu oblast dopravy, dopravní infrastruktury, jako jednoho z aspektů rozvoje podnikání a průmyslu?

Rozvoj podnikání a růst ekonomiky není možný bez dořešení dopravní infrastruktury. O tom, že je nutno dobudovat páteřní síť dálnic, mluvíme dvacet let. Bohužel řešení tohoto problému je jedna z nejhorších negací uplynulého období, katastrofálního stavu Ministerstva dopravy a nedůslednost minulých vlád. Vlivem nepřipravenosti výstavby jednotlivých částí dálnic a trestuhodného chování příslušných úřadů a odpovědných pracovníků Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic a dalších došlo k tomu, že se nedaly vyčerpat ani prostředky určené k výstavbě.

A nedalo se využít ani například úvěrů Evropské investiční banky v uplynulých letech za nesmírně výhodných úrokových sazeb, ve prospěch členských států na překonání krizového období. Současná situace je katastrofální v tom, že v nejbližších měsících a možná i letech pro stavební nepřipravenost nelze realizovat nutné dokončení některých tras. Samozřejmě, že tato situace neumožňuje nastartování stavební činnosti a tím i snížení současné nezaměstnanosti v těchto i příbuzných oborech a brání i vytvoření podmínek pro investiční pobídky.