Celý život pracujete v zemědělství, a proto se chcete i nadále angažovat v tomto směru. Jaký problém byste v případě zvolení do senátu akcentoval jako první?

České zemědělství je schopné vyrobit dostatek potravin. Nejslabším článkem v celé výrobní vertikále je obchod, protože naprostá většina obchodní sítě je v rukou zahraničního kapitálu. Domnívám se, že je rozumné legislativně stanovit povinný podíl českých potravin v nabídce obchodních řetězců.

Co české zemědělství nejvíce potřebuje?

České zemědělství potřebuje zajistit konkurenceschopnost proti zahraničním zemědělcům, především z Německa a Rakouska. Čeští zemědělci nepotřebují žádné dotace za předpokladu, že dotace nebudou existovat ani v jiných státech Evropy.

Jak byste hodnotil přístup státu k  zemědělství? Hodně se ozývají hlasy, že před revolucí jsme byli v produkci potravin soběstační, následně ale vlády naše zemědělství potopily. Mají pravdu? A co s tím?

Je pravda, že český stát přestal být soběstačný v základních potravinách. Například každé druhé prase, které sníme, pochází ze zahraničí. Je to důsledek jednostranné podpory rostlinné výroby, což má za následek vývoz surovin v podobě základních obilovin a kukuřice. Toto je znak rozvojového zemědělství. Cílem je podpora živočišné výroby a potravinářství, tak abychom produkovali a vyváželi výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Problémem, který je se zemědělstvím úzce spjat, je úbytek vody v krajině. Jaké opatření jsou podle vás nezbytná?

Možná vás překvapím názorem, že nejlepším opatřením pro zadržení vody v krajině je rozšířit chov skotu. Každý, kdo chová skot, musí zatravňovat ornou půdu, případně pěstovat vojtěšku nebo jetel, což je nejlepší protierozní opatření. Dalšími produkty chovu skotu jsou hnůj a kejda. Pokud tato hnojiva zapravíme do půdy, výrazně tím zvýšíme organickou hmotu, a tím i schopnost půdy zadržet vodu.

V poslední době je bohužel čím dál častěji skloňováno slovo válka, a to v různých souvislostech. Někteří soudí, že jedním z důvodů, proč se války povedou, bude boj o nerostné suroviny a o vodu. Souhlasíte?

Úplně s tímto názorem nesouhlasím. Současné války a migrační krize se nevedou ani tak kvůli vodě a surovinám, ale spíše kvůli náboženství a sociálním rozdílům jednotlivých států a světadílů. Lidé v dnešní migrační krizi se nedali na pochod kvůli vodě, ale lákají je štědré sociální dávky v Evropě.

Domníváte se, že Česko nevyužívá potenciál, který má v kvalitní úrodné půdě. Jak z toho potenciálu udělat pro náš stát konkurenční výhodu, což máte i ve svém programu?

Evropa se z hlediska zemědělství dělí na několik výrobních pásem. Je zde mrazivý sever, zelený střed a suchý jih Evropy. My patříme k zelenému středu Evropy, kde by se z klimatických důvodů měla vyrábět většina potravin. Nechápu, proč jsme dovozový stát v základních potravinách.

Odlišné názory panují na pěstování řepky v takovém množství jako dosud. Škodí, nebo naopak prosívá našim polím a úrodě?

Řepka je z agronomického hlediska velmi užitečná plodina. Zvyšuje půdní úrodnost a je to vynikající předplodina pro pšenici ozimou. Není mi známo, že by řepka působila na člověka hůře než ostatní plodiny, snad pouze u lidí, kteří jsou alergičtí na žlutou barvu. Množství pěstované řepky je dáno trhem, který je stimulován evropskými předpisy o obnovitelných zdrojích energie. Zde se česká legislativa pouze podřizuje EU.