Paní profesorko, Praha 10 je často spojována s řadou kontroverzních osobností, například s Tomášem Hrdličkou. Tedy přímo: setkala jste se s touto v minulosti vlivnou osobností ODS?

Nesetkala.

Tuto městskou část svého času vedla Radmila Kleslová. Jak vnímáte její působení zde?

Praha 10, a vlastně i celé hlavní město, potřebuje silné zastoupení v Senátu. Je důležité realizovat konkrétní projekty, tlačit na jejich přípravu. Víte, já se raději soustředím na věci, které mohu řešit a které řešení zasluhují. Paní Kleslová působila jako starostka, určitě je za ní spousta dobře odvedené práce. Ale než abych hodnotila práci ostatních, raději se soustředím na to, co je před námi.

Proč jste se rozhodla právě pro Prahu 10?

Jsem rodilý Pražák, žiji zde 66 let. Prahu mám ráda a myslím, že hledat krásnější místo na světě by byl těžký oříšek. Z pozice komunálního politika, který má na starost rozpočet, mám značný přehled o tom, co se děje nejen ve volebním obvodu 22, ale v celé Praze. Praha 10 sousedí s Vinohrady, kde bydlím. Na Prahu 10 to mám vlastně přes ulici, problematika této městské části je mi proto dobře známa i z běžného života, nejen z magistrátu. Volební obvod 22 tvoří 9 procent z celkového počtu trvale bydlících občanů v Praze. Jedná o městskou část, která je svým způsobem město ve městě. Je mnohovrstevnatá jak z pohledu věkové struktury obyvatelstva, tak zastoupení žen a mužů, nachází se zde velký počet podniků, dvě velké nemocnice, zařízení pro starší spoluobčany. Je zde hodně příležitostí pro volný čas, možná parků by bylo vhodné mít více a též divadelních a zájmových zařízení pro spoluobčany. Vím, že se jedná o progresivní městskou část, která například jako první začalo uplatňovat prvky participativního rozpočtu a usiluje o zavedení nových prvků tzv. chytrého města.

Vy jste ekonomka, spojená s VŠE. Například Václav Klaus mladší často kritizuje úroveň školství, respektive žáků, studentů. Je to opravdu tak příšerné, anebo ne?

Ano, kritiku z úst pana Václava Klause mladšího slýcháme poměrně často. Já jeho názor tak zcela nesdílím. Podívám-li se totiž na absolventy VŠE, které jsem měla za více jak 22 let svého působení potkat, myslím, že to s našimi studenty nebude tak špatné. Velkou část svých studentů potkávám v prestižních manažerských pozicích u českých, ale i u mezinárodních společností. Řada z nich také působí ve státní sféře. O kvalitě systému vzdělávání v České republice ale také hovoří mezinárodní soutěže, kde se naši studenti umisťují na předních místech. Podívejme se též na prestižní hodnocení Financial Times, kde se v mezinárodní konkurenci opakovaně výborně umisťuje nejen Univerzita Karlova, Masarykova univerzita v Brně, ale i Vysoká škola ekonomická v Praze. Jsem přesvědčena o tom, že dnešní prostředí je pro studenty vysoce náročné, což je zároveň motivuje k vysokému výkonu. Koneckonců není neobvyklé, že si studenti při svém studiu najdou zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. To ovšem neznamená, že se nenajdou takoví jedinci, kteří studují jen proto, aby odložili své zapojení od pracovních povinností.