Senátor Doubrava po kauze kolem kvót: Úplný hnus. Zoufalý Zaorálek v Senátu, Schwarzenberg už neví, o čem mluví. Chtěl bych premiéra, jako je Fico

02.10.2015 20:08 | Zprávy

Senátor Jaroslav Doubrava v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zavzpomínal na emotivní jednání Senátu po hlasování ministrů vnitra EU, které rozhodlo o povinných kvótách na imigranty. Řada senátorů se prý chtěla bránit, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek však údajně začal nepřesvědčivě vysvětlovat, že není možné jít proti EU.

Senátor Doubrava po kauze kolem kvót: Úplný hnus. Zoufalý Zaorálek v Senátu, Schwarzenberg už neví, o čem mluví. Chtěl bych premiéra, jako je Fico
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Doubrava

Pane senátore, jaké emoce ve vás vzbuzovala známá fotografie utopeného syrského chlapce na pláži?

Zlost. Zlost z toho, že jeho rodiče ho dokázali vzít na cestu na takové lodi. Museli přece předpokládat, že se něco takového může stát. Druhý, opravdu nehezký pocit byl ten, že toto dokázaly naše sdělovací prostředky zneužít k vyvolání emocí u nás s cílem změnit názor na nekontrolovaný přísun ilegálních imigrantů.

Co říci na to, jak se z této fotografie stal symbol zdůvodňující jakékoliv kroky ve prospěch běženců?

V podstatě je odpověď v předchozí otázce. Je to hnus. Je to smutné zneužití cizího neštěstí, byť pravda o této fotografii, říká se, je úplně jiná.

Není už to občas na hraně citového vydírání?

Je to daleko za hranicí citového vydírání! Je to nechutné a je to, žel, realita.

V týdnu ministři vnitra EU schválili projekt povinných kvót pro přijímání běženců. Nemáte obavy z důsledků, jaké to může mít pro Českou republiku?

Samozřejmě mám, stejně jako většina našeho národa. Přicházejí lidé z jiné kultury, obávám se, že ne moc vzdělaní. Jsem přesvědčen, že sem přicházejí v domnění, že budou pohodlně žít ze sociálního systému. Když se podíváte na videa z jejich příjezdu do Řecka i Itálie, vidíte, že to nemohou být lidé z válečných oblastí. Vyfešákovaní mladíci, dobře oblečení, vybavení elektronikou včetně mobilních telefonů, ale i nemalými finančními částkami. To nesvědčí o lidech přicházejících z války.

Co mě ale zaráží nejvíc, je to, že přicházejí oni, nikoli děti s jejich matkami. Ty bych se přece snažil ochránit nejdříve. Přiřadíte-li si k tomu zachycení pěti tisíc amerických pušek s půl milionem nábojů, poslaných jako humanitární pomoc, pak si nutně musíte položit otázku, od koho a pro koho jsou určeny. Na koho jsou určeny, moc hádat asi nemusíme. Kdo to vše platí? A upřímně řečeno, kde je jistota, že takových zásilek, nezachycených, nebylo více! Vidíte, že obavy jsou oprávněné. A nejen to. Podívejte se na problém, který se ukazuje v Nizozemí, problém, o němž se u nás ještě raději nemluví. Myslím tím dovážení dětských, tj. dvanácti- až patnáctiletých nevěst! Podívejte se na rozmach dětské prostituce v jejich uprchlických zařízeních.

Žel, dozvídáme se to jen ze zpráv šířených po internetu. Naše sdělovací prostředky o tom cudně mlčí. Samozřejmě už slyším, že to jsou vymyšlené zprávy k vyvolání protiimigračních nálad. Jsem přesvědčen, že tak to není. Takové zvěrstvo by nikdo bez reálného pohledu ani vymyslet nemohl.

Poprvé se stalo, že v EU v zásadní otázce většina přehlasovala menšinu a nutí ji podřídit se postoji, se kterým nesouhlasila. Co to podle vás vypovídá o dnešní EU?

Pověděli nám, že v EU jsou malé státy, jakým jsme my, druhořadými, se kterými se nemá cenu zabývat. Stalo-li se to poprvé, stane se to, kdykoli budou chtít a potřebovat. Má to asi také být výstraha, že troufneme-li si něco obdobného znova, přijdou sankce. Těmi ostatně již vyhrožovali. Neměl by to ale být důvod k tomu, abychom se nechali zastrašit a neuvědomovali si svou cenu, tak jako Slováci a Maďaři. Před nimi smekám pomyslný klobouk.

Objevují se i přirovnání k Mnichovské dohodě ve smyslu zrady spojenců a prosazení rozhodnutí proti naší vůli. Jsou podle vás tyto analogie adekvátní?

Ano, je to naprosto přesné přirovnání. Podívejte se na zradu Poláků. Na V4 souhlasí se svými spojenci s odmítnutím povinných kvót a pak…?

Tato srovnání podporuje i problematická role Polska – tehdy i dnes. Jak se díváte na postoj našeho spojence, který se v poslední chvíli rozhodl jít proti zemím V4 a hlasovat s většinou?

Co jiného se dalo od Poláků čekat? Uvědomme si, jak se k naší zemi zachovali po vzniku naší republiky, ale i před začátkem druhé světové války! Jejich choutky po válce na část, ne zrovna malou, zastavil jednoznačným „bouchnutím do stolu a vyřčením rozhodného ne!“ až Sovětský svaz.

Jak jsem již řekl. Poláci nezradili jenom nás, zradili i ostatní členy V4. Je otázkou, zda za této situace s nimi má cenu nadále ve V4 počítat. Upřímně řečeno, zradili-li jednou, zradí, kdykoli se jim to hodí znova. Nastává za současné situace i otázka opodstatněnosti další existence V4.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zeman: Fiala připomíná Hitlera v bunkru. BIS se chystá zatýkat

16:05 Zeman: Fiala připomíná Hitlera v bunkru. BIS se chystá zatýkat

Premiér Fiala svými výroky připomíná poslední dny Adolfa Hitlera v bunkru v době, kdy se k Berlínu b…