Jak hodnotíte své dosavadní působení v Senátu? Co považujete za svůj největší úspěch, jehož jste během let působení v politice dosáhl?

Věcí, kterých se podařilo obzvláště v sociální politice za celou dobu mého působení v sociální demokracii, je jistě mnoho. Bohužel mnohé těžce vydobyté cíle následně opozice snadno zbortí. Skutečně si vážím toho, že se mi podařilo prosadit změny v systému poskytování péče (zákon o sociálních službách), kdy příspěvek na péči slouží nejen zdravotně postiženým, ale také seniorům. V nedávném čase jsem byl velmi rád, že jsme splnili náš volební slib a zase zrušili poplatky ve zdravotnictví. V tomto volebním období se nám v Senátu podařilo přijmout návrh zákona upravující exekuční řád tak, aby na pohledávkách nebujel obchod napříč republikou, ale byl tento problém řešen lokálně co nejspravedlivěji a transparentně.

A především, po více než roční diskusi, že se podařilo získat podporu většiny senátorů a prosadit návrh na zrušení tzv. karenční doby. Je to asociální institut, pozůstatek předešlých pseudopravicových vlád a je zločinem, že stále nebyl zrušen. Lidé si nemají vybírat dovolenou na vyléčení onemocnění, nebo dokonce onemocnění přecházet ve strachu ze snížení výdělku! V systému nemocenského pojištění došlo ke spoustě změn od roku 2011, především v kontrole zneužívání, karenční doba je zbytečná. Jsem skutečně hrdý, že i v diskusi se zástupci zaměstnavatelů a opozičních stran jsme našli kompromisní návrh. O to smutnější je, že v současnosti návrh leží v Poslanecké sněmovně a stále na něj „nepřichází řada“. Snad se poslanci „pochlapí“ a přijmou náš návrh. Budu o to bojovat i směrem do Poslanecké sněmovny.

Co byste ještě chtěl v Senátu stihnout? Jaké témata považujte za nejdůležitější pro příští roky?

Usiluji o znovuzvolení, abych mohl pokračovat v prosazování návrhů zákonů, které lidem zvýší kvalitu jejich života. Pokud spatřuji nedostatky, snažím se je řešit. Těch úkolů si nesu hned několik, jedním z cílů, které jsem si předsevzal, je návrh na jasně stanovený odchod do důchodu v 65 letech. Pokud to vláda neučiní, jsem připraven tento návrh sám iniciovat a předložit jej – i s možností odchodu do důchodu v 60 letech po odpracování 42 let v systému sociálního pojištění.

Do budoucna chci bojovat za vyšší důchody a zvyšování životního minima, které by mělo patřit k dávkám, na něž se nevztahuje exekuce. Možná by pak různé nebankovní instituce zvážily půjčky, u kterých kalkulují s exekucí sociálních dávek. Lidé si zaslouží žít s jistotami a v bezpečí. Ať už jde o jejich příjmy, bydlení, zdraví, stáří, či bezpečnou budoucnost našich děti.

V čem ponejvíce spočívala vaše činnost pro Hodonínsko?

Jižní Morava, Hodonínsko a Kyjovsko, jsou nejkrásnější části naší země. Jsem moc rád, jak náš region vzkvétá, kolik práce zde bylo vykonáno, na vinohradech, stezkách, v naší krajině i obcích. Bohužel v minulosti zde došlo k zrušení mnohých podniků, a proto narostla nezaměstnanost na nejvyšší příčky v rámci celé republiky. Ačkoli se nám za posledních několik let podařilo nezaměstnanost výrazně snížit, je tu stále na čem pracovat. Pro náš region vidím jako hlavní, aby lidé za svou práci ufinancovali kvalitně život svých rodin. Nemluvě o řešení dopravní infrastruktury a dostupnosti kvalitní zdravotní a sociální péče, to jsou trvalá zadání, na kterých se musí neustále pracovat.  Pro mě to znamená například podporu výstavby plavebních komor u Rohatce a Hodonína, které by město napojily na turisticky atraktivní Baťův kanál. Stejně tak je to dobudování rychlostní silnice R55 s potenciálem přitáhnout do našeho regionu nové investory. Je to ale i podpora místních firem a cestovního ruchu, který se pojí s našimi tradicemi a kulturou.