Jak hodnotíte své dosavadní působení v Senátu?

Ve svém prvním volebním období jsem si ověřila, že mohu úspěšně ovlivnit mnoho věcí. V Poslanecké sněmovně čekají na projednávání dvě mé novely zákonů, které se mi podařilo prosadit v Senátu – jedna by měla odstranit zbytečnou byrokracii při prosazování dotací a druhý se zabývá školstvím. Podařilo se mi také zabránit likvidaci českých rybníkářů, která by kvůli chybě v daňovém zákoně hrozila. Řadu věcí musím ještě dokončit, protože mnohé změny nelze prosadit během jednoho volebního období. Jedná se například o podporu zaměstnávání lidí po úrazech nebo se zdravotním postižením.

Co považujte za nejdůležitější z toho, co se vám podařilo?

Snažím se měnit naší společnost k lepšímu. Navrhla jsem 10 novelizací zákonů, uspořádala jsem 26 veřejných slyšení, odborných konferencí, kulatých stolů a diskusí. V tom se řadím jednoznačně k nejaktivnějším senátorům.

V čem ponejvíce spočívala vaše činnost pro Pardubicko?

Velmi citlivým problémem měst zde v regionu je silniční doprava – chybějící obchvaty Pardubic, kamiony projíždějící centrem Lázní Bohdaneč, chybějící páteřní dálnice Pardubického kraje D35. Jako místopředsedkyně Senátu jsem zprostředkovala jednání mezi náměstkem ministra dopravy a vedením města Lázně Bohdaneč a dalšími subjekty, aby se problém kamionů v Bohdanči řešil. Pomohla jsem městům v mém regionu získávat dotace na opravu škol, sportovišť či výstavbu hasičárny.

Mohu uvést také další příklady. Otevírám dveře a propojuji lidi – to jsem dělala 6 let a budu dělat dále.

S čím jdete do nadcházejících voleb?

Chci žít ve společnosti, která je bezpečná, zdravá a vzdělaná. Zdravá společnost pro je taková společnost, která se postará o své členy, kteří potřebují pomoci, ať jsou to lidé nemocní, s postižením, lidé dříve narození nebo lid chudí, nezaměstnaní či opuštění. Česká republika je podle mezinárodního průzkumu šesgtou nejbezpečnější zemí na světě. Abychom zůstali bezpečnou zemí, je třeba přidat peníze armádě, doplnit stavy profesionálních vojáků i aktivních záloh. Bezpečnost je na prvním místě, lidé se ve své zemi nesmí bát. Jediná šance, jak obstát v rychle se měnícím světě, je kvalitní vzdělávání. Chci, aby se děti méně biflovaly fakta a více se učily řešit problémy, komunikovat, rozumět složitému světu. Bez kvalitních učitelů nelze mít kvalitní vzdělávání, proto podporuji růst učitelských platů.

Věnujete se problematice sociálního bydlení. Jak je podle vás možné, že ačkoliv má koalice v Poslanecké sněmovně většinu, dosud nebyl schválen zákon o sociálním bydlení? A věříte, že se tak ještě v tom volebním období stane?

Sociální bydlení je nástroj, který považuji za velmi důležitý a potřebný. V České republice pomalu narůstá problém zvyšujícího se počtu rodin ohrožených chudobou. Chudobou je ohrožená celá jedna třetina rodin s dětmi, o které pečuje jeden rodič. Mnozí mladí lidé nezakládají rodiny, protože bydlení je pro ně finančně nedostupné. Podle průzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí téměř třetina rodin s dětmi považuje náklady na bydlení za velkou zátěž. Sociálním bydlením bychom mohli těmto rodinám pomoci najít dostupné bydlení. V obecné rovině má koncept sociálního bydlení širokou podporu napříč politickým spektrem.

Ďábel se ovšem skrývá v detailu – jakmile byla prezentována koncepce sociálního bydlení, ze které vyplynulo, že by za zajištění sociálních bytů byly zodpovědné obce, které by dostaly za povinnost zařídit, aby určité procento bytového fondu bylo k dispozici pro sociální bydlení, zvedla se velká vlna nevole z řad starostů, čemuž se nelze divit.

Je to obecnější problém naší současné společnosti. Neumíme se dohodnout na dlouhodobých strategických změnách, ať už se to týká sociálního bydlení, školství nebo důchodové reformy, které by byly celospolečensky akceptovány. I čtyři roky, které vláda může maximálně mít, jsou málo na zpracování věrohodné analýzy, návrhu strategie, jeho prodiskutování se všemi zainteresovanými stranami, zpracování a projednání a schválení zákonů a zavedení do praxe. Byla bych velmi ráda, kdyby byl rozumný zákon o sociálním bydlení schválen ještě v tomto volebním období Poslanecké sněmovny, ale času už zbývá velmi málo.

Jak byste problematiku sociálního bydlení řešila vy sama?

Sociální bydlení je třeba řešit kombinací finanční podpory rodinám či jednotlivcům a vybudováním sítě dostupných bytů v několika kategoriích podle různé životní situace toho, kdo je ohrožen ztrátou bydlení. V tom se shoduji se záměry vlády. V otázce budování sociálních bytů jsem zastáncem motivačních programů podpor, nikoliv příkazů a povinností.

A jak byste definovala, co je to sociální bydlení? Pro koho by mělo být prioritně určeno?

Sociální bydlení je zjednodušeně bydlení, na jehož zajištění či financování se podílí stát, tedy společnost. Součástí systému sociálního bydlení jsou sociální služby, finanční podpora i síť sociálních bytů. Sociální bydlení musí být nastaveno tak, aby cílilo jak na lidi bez domova a bez přístřeší, tak na rodiny ohrožené domácím násilím nebo žijícím v nejistém či nevhodném bydlení.