Co pro západní civilizaci představuje válečný konflikt, který před více než čtvrt rokem odstartoval vpád ruských vojsk na Ukrajinu?
Stalo se to, čeho se euroamerická civilizace již mnoho desetiletí obávala. Vypukla válka mezi Západem a Ruskem. Že se jí říká válka na Ukrajině, je víceméně mediálně propagační produkt. Ale o nic jiného vlastně nejde. Místo přímého konfliktu však vypuklo to, čemu se říká proxy válka, česky tedy válka v zastoupení. Ovšem takovéto označení konfliktu obě strany hlasitě odmítají.
Z našeho hlediska je Rusko zcela nepochybně agresor a je potřeba se mu bránit. Ukázalo se, že „zkušební války“, které probíhaly v Gruzii, v Čečensku, válka v Sýrii a obsazení Krymu, byly z hlediska Ruska úspěšné. A Západ zamotaný do svých kulturních válek a pomalé debilizace – mentální retardace – svých „pokrokových" intelektuálních politických vůdců nebyl v podstatě schopen reagovat. Domníval se ve své arogantní pýše, že je možné zacházet s Ruskem, a nejen s ním, jako s kusem hadru, a je to báječně „cool“. Ti, kterým se to nelíbilo, byli vždy ukřičeni a označeni jako ruští švábi a agenti Moskvy. Případně z hlediska například Maďarska anebo politiků z Itálie anebo Francie padalo obviněni z populismu či dokonce z příklonu k fašismu a další nadávky.
Tak Česku taková obvinění zcela jistě nehrozila. Jak byste tedy ohodnotil postup domácí politické reprezentace během války na Ukrajině?
Je jasné, že z důvodu obavy z pokusu o obnovení ruské carské říše je nutno, abychom stáli spolu s Polskem a dalšími východoevropskými státy na straně Ukrajiny. Po její případné porážce by už stáli ruští vojáci jen kousek od slavné železniční stanice Čierna pri Čope, kde kdysi v roce 68 jednali Brežněv s Dubčekem. Zajímavé je, že Slovensko je snad jediná země východní Evropy, kde převažují podle průzkumů proruské nálady.
Domnívám se, že Češi stejně jako Poláci a pobaltské národy tuto skutečnost pochopili a zachovali se podle toho. Jistěže není celý národ „jednotný“. Ovšem přes – obrazně řečeno – „normalizační“ propagandu, v jejímž čele stojí dnešní Rudé právo, pardon tedy Česká televize, je nutno brát v úvahu i jiné otázky a postoje než bezbřehé nadšení.
Celý svět proti Rusku ještě nestojí, jak by se mohlo zdát při sledování tuzemských médií. Kde ho zatím navzdory vyvolané válce ještě z kontaktů neodepsali?
Jak se ukázalo například při hlasování v OSN, státy hlasující proti vylučování Ruska, hlasově sice početně menší, reprezentují většinu obyvatel celého světa a rozhodně si nemyslí, že jediným „bad boyem“ v tomto konfliktu je Rusko. Politici a obyvatelstvo mnoha velikých států jako Indie, Egypt, velká část muslimských států, velká část afrických a jihoamerických států naopak tvrdí, že zásadním spouštěčem, který vyprovokoval tuto válku, byly postoje EU a Spojených států. Tuto skutečnost už pomalu a nenápadně přiznává i skutečně seriózní český tisk. Prozatím hlavně tak, že cituje význačné zahraniční politické autority jako například Indoameričana Fareeda Zakariu, významného amerického politika republikána Dana Schneidera, nebo uveřejní citace z pamětí Dicka Cheneyho, který, ač republikán, napsal, že v době, kdy byl ministrem obrany USA, tedy v době republikána George Bushe mladšího v letech 2001–2009, hledali ve vládě USA nějaký stát, na který by se dalo zaútočit, jen aby mohli světu předvést svoji vojenskou moc.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník