Ministři financí zemí Evropské unie schválili pravidla, která umožní používat obecný systém přenesené daňové povinnosti známý jako reverse charge. Česká republika o takovou možnost velmi stála. Ač nejste odbornicí na daně, můžete říci, zda vám jsou bližší názory těch, co si pochvalují, že se omezí prostor pro daňové podvody, nebo těch, co namítají, že profesionální podvodníci si najdou jiné cesty a zavedením tzv. reverse charge stoupne byrokratické zatížení podnikatelů?
Můj subjektivní dojem je, že v rámci zběsilého honu za – mnohdy fiktivními! – daňovými úniky se tím zas o něco víc přesouvá povinnost na ty firmy, které z logiky věci nemohou být viníky. Prostě nepostihuje se tu nepoctivý viník, ale odskáčou to slušní. A ti, kdo chtějí podvádět, budou podvádět dál. Myslíte si snad, že řada vietnamských obchodníků, která před zavedením EET nepřiznávala příjmy, je po zavedení EET platí? Neplatí! A kontroly jsou na ně krátké. Akorát poctivým obchodníkům se zvýšily náklady. No a přesně v této logice bude podle mého soudu fungovat i reverse charge.
Tentokrát je to Itálie, která zkouší zavést základní nepodmíněný příjem. Před volbami ho chudým Italům slibovalo Hnutí pěti hvězd a podle jeho šéfa a zároveň místopředsedy vlády Luigiho Di Maia bude zaveden postupně od ledna ve formě předplacené nákupní karty. Může být takový model úspěšnější než třeba finský experiment, při němž se vybrané skupině obyvatelstva vyplácelo 560 eur, nebo jsou Italové nepoučitelní z předchozích nezdarů o zavedení nepodmíněného příjmu?
Ne, nemůže to být úspěšné. Vždy, když nějaký politik chce někomu dát něco za nic, je to jednak krádež z kapes těch, kdo poctivě pracují, jednak je to dlouhodobě nefunkční a dřív či později se to zhroutí. Pouze ekonomicky nevzdělaní lidé mají pocit, že se vždy přišlo s něčím „novým“. Nepřišlo. Takové nápady tu byly už před 200 lety. A vždycky to skončilo stejně. Bankrotem.
Itálie je přitom mnohem ohroženější pokusný králík než Finsko. Itálie totiž má už dnes dluh na úrovni 133 procent HDP a je jednou z nejzadluženějších zemí na světě. Je tedy mezi posledními, kdo si takhle může se socialistickými experimenty zahrávat.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník