Česká národní banka ve středu zvýšila potřetí v řadě úrokové sazby a guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že v letošním roce nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb. Rozhodnutí prý bylo vedeno snahou zchladit přehřívající se tuzemský trh práce a částečně také ještě trh s nemovitostmi, ale také reakcí na poměrně slabou korunu. Lze po tomto kroku centrální banky očekávat nějaký efekt?

Ale ano, efekt zcela jistě lze očekávat: Asi tak ode dneška za půl až tři čtvrtě roku. V té době vyšší úrokové sazby začnou mít snižující efekt na cenovou hladinu, neboli jednoduše řečeno, začnou brzdit inflaci. „Smůla“ je, že kdyby ČNB dneska neudělala nic, inflace by zhruba v té době už brzdila sama od sebe taky…

Další efekt je v oblasti hypoték a obecně úvěrů. Zdražení úvěrů, nota bene ještě v kombinaci se zpřísněním pravidel pro jejich poskytování, přibrzdí nárůst zadlužení i nárůst cen nemovitostí. „Smůla“ ovšem je, že ceny realit by začaly do roka a možná i dřív klesat i samy od sebe kvůli ekonomickému cyklu…

A ještě další efekt bude v tom, že lidé budou obtížněji splácet ty úvěry, které si už nabrali. „Smůla“ ovšem je, že lidé by obtížněji spláceli tak jako tak, protože do roka vzroste nezaměstnanost.

Takže když to tak shrneme, zvýšení úrokových sazeb je dle mého soudu nejen že zbytečné, ale dokonce kontraproduktivní, protože přichází asi tak o rok nebo o dva s křížkem po funuse. Prostě: Já bych dneska pro zvýšení úrokových sazeb už ruku nezvedla. Stejně jako ji nezvedl jen jeden ze sedmi členů bankovní rady ČNB.

Jakou roli v ekonomických výhledech a prognózách hraje cena ropy, která vystoupala na nejvyšší úroveň od konce roku 2014 a prodává se za více než 81 dolarů za barel? Pokud by USA vyslyšely výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při projevu na Valném shromáždění OSN, aby umožnily Íránu pokračovat v exportu ropy, vedlo by to k rapidnímu snížení její ceny?

Pokud by nedošlo k uvalení sankcí na Írán, cena by skutečně byla nižší. Nicméně ani takto se nedá předpokládat nějaký raketový nárůst. Tak třeba já si myslím, že cena se neusadí dlouhodobě nad 100 USD za barel, a to prostě proto, že čím je cena vyšší, tím víc se vyplácí aktivovat v USA poměrně drahé vrty, v nichž se těží ropa z břidlic frakováním. Růst ceny tedy automaticky znamená razantně rostoucí nabídku zejména z USA. To je rozdíl proti minulosti. A to taky znamená, že se přirozeně vytvořila jakási puklice nad cenami ropy. Proto bych dneska význam cen ropy na ekonomický růst už nedramatizovala ve srovnání s obdobím před deseti či ještě více lety.

Podle prezidenta Miloše Zemana by Evropská komise neměla členským státům přesně určovat, do čeho mají investovat evropské dotace. O jejich využití by měly rozhodovat samy státy. Pomohlo by to zvýšit efektivitu těchto investic?

Já jsem principiálně proti dotacím. Nejraději bych byla, kdybychom evropské dotace nečerpali vůbec, já si totiž nemyslím, že nám skutečně pomáhají. Ale pokud už je „musíme“ čerpat, pak ano, pak souhlasím s tvrzením, že by nám Evropská unie alespoň neměla mluvit do toho, na co jsou použity. Já sice chápu, že ten, kdo peníze dává, chce nad nimi mít kontrolu, ale současně by i ten, kdo peníze dává, měl pochopit, že nejlepší vhled do toho, kde peníze nejvíc pomohou, má ten který jednotlivý stát a nikoliv Brusel.