Z vašich příspěvků na sociálních sítí je vidět, že jste častým návštěvníkem koncertů i jaká muzika vám je nejbližší. Proto mi to nedá připomenout datum 14. července, kdy své kulaté narozeniny oslavil Karel Gott. Je mi jasné, že jeho repertoár vaším šálkem čaje rozhodně není, čím pro vás nedávný jubilant je? Přidal byste se k těm, kteří ho označují za symbol normalizace, ztělesnění konformity a méně či více přiznané spolupráce s komunistickým režimem? 

Víte, Karel Gott je věc svého druhu. Je to jedinec, který se na naší scéně popkultury vymyká všemu běžnému. Je populární prakticky 55 let, má mnoho hitů, ať již svých, či převzatých, tzv. coververzí. Pravda, není to šálek mé kávy, ale oceňuji to, čeho dosáhl. Mám od něj rád písničku Bum bum bum, která se mi svojí melodií i jednoduchým textem dostala pod kůži jako asi tříletému klukovi. Jestli je to symbol normalizace, jak někdo píše, to si nedovolím posoudit. On měl úspěchy i v dobách tzv. pražského jara. Dovolím si malý příměr. Frank Sinatra! O tom se zase píše, že jeho cesta na vrchol byla zaštítěna spoluprací s mafií. Nechme toto hodnocení obou pánů historii.

O čem svědčí fakt, že Gottovy osmdesáté narozeniny přitáhly tolik hlasité a často nevybíravé kritiky těch, kteří ho z různých důvodů nemají rádi?

Jak jsem už řekl, není to po stránce hudební můj favorit. Ti mí jsou kapku někde jinde z hlediska žánru. Nemohu říct, že bych Karla Gotta měl rád ani že neměl. Uznávám jeho výsledky. Občas s nadsázkou říkám, že Karel Gott je naše druhá živoucí národní kulturní památka po kladrubácích. Pokud někoho nemám rád, mám dvě možnosti. Jedna z nich je, že tuto osobu budu ignorovat a nijak se k ní nebudu vyjadřovat. Což je podle mého názoru v kultuře fér, protože každý máme to svoje gusto. Jeden můj kamarád říká, že někdo je na krajinky, jiný na nahotinky. Druhá možnost je, že si s tím člověkem tzv. vyřídím účty na papíře. A teď jde ještě o to, jakou formu zvolím, jestli humornou až ironickou, nebo veskrze zlou až urážlivou. Člověk je složitá nádoba. Je někdy plný emocí, vzteku. To se projeví i na jeho písemném projevu. Někým může doslova lomcovat jeho životní neúspěch. Také hraje svoji roli závist. Možná si tedy ti, kteří napsali ty nevybíravé kritiky, vyřídili účty nejen s Karlem Gottem, ale i se svými neúspěchy a selháními. Víte, co ty lidi vedlo k těmto vyjádřením, lze těžko definovat nějak přesně. Je to otázka jen jejich mysli a možná i jejich svědomí. Možná v této konkrétní věci platí to biblické: „Ty, kdo jsi bez viny, hoď kamenem!“

Od dubna takřka do začátku prázdnin čelila země sérii demonstrací, které byly nejprve označovány za protest proti jmenování ministryně spravedlnosti Marie Benešové do funkce a s tím spojenému údajnému ohrožení nezávislosti justice, ale postupem času vykrystalizovalo, že jsou namířeny především proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi. Daly se ty akce spolku Milion chvilek pro demokracii včetně té největší na Letné vnímat jako zkušební palba před 17. listopadem, kdy si budeme připomínat třicáté výročí událostí, které vedly k přechodu od totalitní k demokratické společnosti?

Zkušební palba! To je hezké přirovnání. Pokud jde o paní ministryni Benešovou, již jsem psal ve vícero svých komentářích na Facebooku, že s její osobou ve funkci žádný problém nemám. Pokud je mi známo, nebyla nikdy členkou KSČ, takže ta hesla typu „Rudá Marie“, která nesli někteří demonstranti, neberu. Osobně paní ministryni neznám, ale z toho, co o ní vím, bych se ohrožení nezávislosti justice zrovna ze strany její osoby rozhodně nebál. Pokud jí někdo vyčítá, že stála v jisté době na straně osob podezřelých z trestné činnosti, musíme si uvědomit některé věci. Jednak tyto osoby zastupovala na základě plné moci jako advokátka, jednak advokát je vázán pokyny klienta. Osobně jsem byl xkrát přítomen v jednací síni, kdy advokát obžalovaného učinil určitý návrh, který byl zcela mimo věc, a svým vyjádřením se doslova za něj omlouval s tím, že je vázán pokyny klienta. Tady jsou jí vyčítány kroky, které činila jako právní zástupce, a tyto výčitky neberu. Byla to její profese a advokát ani jinak jednat nemůže. Je ovšem na druhou stranu pravda, že ta výměna z hlediska časového za pana Kněžínka byla více než nešťastná. Takže demonstranty na straně druhé s jejich obavami o nezávislost justice chápu. I když si myslím, že v současné době nejde jen o tu nezávislost justice, ale jde vůbec o to, aby všechny kompetentní osoby dodržovaly příslušné předpisy. Inteligentní čtenář si jistě domyslí, co tím myslím. Ovšem to načasování rovněž není chybou paní Benešové.