Jak jsme na tom v poslední době se zahraniční politikou? Ať už směrem na západ, či východ? A jak významnou roli hraje návštěva českého premiéra u amerického prezidenta?

Zahraniční politika vychází ze spojeneckých smluv, mezinárodních paktů. Měla by směrovat v souladu s našimi politickými zájmy a hospodářskými potřebami. Směr západ, východ jsou zaklínadla, kterými operují různí politici často v domnění, že lidé jsou blbci. Dnešní zahraniční politika je dokonale svázána obchodními válkami a její hru mohou hrát jen ti nejvíce obeznámení se všemi pravidly a schopnostmi reagovat na její dynamický vývoj. Ministr zahraničí bývá označován jako šéf diplomacie, a tady si rýpnu do současného. Už jeho jednání na Ukrajině mělo být důvodem okamžitého vyhození. Jeho kroky vysvětlují dvě věci. Buď sociální demokracie není tak jednotná, jak její vedení prezentuje, anebo se úmyslně dala na cestu zatracení.

Návštěva Andreje Babiše v Bílém domě je zřejmě pozvání na kobereček, kde by měl dostat noty, jak si Američané představují úlohu Česka v dalších letech. To ostatně fungovalo i v minulém režimu, akorát místa v uvozovkách přátelských a oficiálních návštěv se vyměnila. A k tomu něco úsměvného: dnes jsem obdržel na Whats App legrační fotku. Bílý dům v roce 2020. Je před ním obrovský lán žluté řepky.

Jen premiér odjel, doma se objevily další kauzy, tentokrát kolem tendru na mýto a místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Ukázalo se, že Čapí hnízdo je prošetřováno i kvůli daňovým únikům. Jak se zpětně díváte na Babišovo prohlášení, že chce bojovat s korupcí?

České speciality jsou rozjet nejrůznější akce in absentio, tedy v nepřítomnosti někoho. Já neznám ani trochu vyšetřovací spisy, o mýtu toho vím jen tolik, že se ho všimnu, když okolo jedu, Čapí hnízdo mě zajímá asi tolik jako moji babičku kvantová fyzika. Těch informací ze všech stran je jako smršť a každá má jinou vypovídající podobu. Na Babišovo prohlášení, že chce bojovat s korupcí, se nedívám nijak. Každý z premiérů a politici kolem něho si při nástupu do funkce stanovili jako prioritu, že budou bojovat s korupcí. No a každý s ní bojoval tak nějak po svém. Výsledek si můžete vyhodnotit sami.

Je pro nás jaderná energie strategickým zájmem? Měli bychom ji podporovat ve chvíli, kdy od ní Německo a Francie upouštějí?

Současná civilizace je na energii životně závislá. Jaderná energie asi představuje určitá rizika, ale v současné době je nezbytná, a bezpečnostní opatření jsou tak propracovaná, že jsou minimalizována. Když poslouchám názory některých politiků o jaderné energii, tak mám pocit, že o ní mluví jako babička o kvantové fyzice. Když chci nějakou relevantní informaci v tomto směru, tak si vyhledám stanoviska Dany Drábové a dalších odborníků na tuto problematiku. Co se týče Německa a Francie. Neznám jejich energetickou vizi, ale nevím, zda alternativní zdroje je spasí. Anebo mají v šuplíku nějaké přelomové objevy o získávání čisté energie. Třeba to mají připraveno i tak, že budou stanovovat kvóty pro výrobce energií v ostatních státech Evropské unie, aby dobrovolně a solidárně zasílali do Paříže a Berlína své desátky.

Já osobně si myslím, že bez jaderné energie to ve výhledu nepůjde. Třeba není daleko zvládnutí jaderné fúze pro potřeby výroby energie. Možná se povede fúze studenou cestou, co já vím...

Pokud jde o jaderný tendr, je tu možnost financování, kterou zkusili v Maďarsku, tedy že by elektrárnu postavili Rusové a my bychom jim postupně stavbu spláceli. V Maďarsku se ovšem již uzavřená smlouva na elektrárnu Paks neúměrně prodražuje a smlouva začíná být pro Maďary nevýhodná. Máme takovou možnost zavrhnout, nebo je to alternativa? A dokázali by čeští politici vyjednat lepší podmínky, než s jakými souhlasil Viktor Orbán?

To je otázka do silvestrovského pořadu. Myslím, že naši současní politici by vyjednávali pod praporem boje proti korupci... docela se bavím.

SPD Tomia Okamury čelí problémům. Byla zrušena jeho Moravskoslezská buňka, konec přišel i pro buňku v Královéhradeckém kraji. Podle politologů je takový jev velmi neobvyklý. Tomio Okamura se k tomu odmítá vyjádřit s tím, že se v SPD neděje nic nestandardního a vše je v souladu se stanovami. Začíná nám před očima konec SPD?

Každá politická strana nebo hnutí je složeno ze členů, kteří mívají odlišné názory než jejich kolegové. Otázka je, zda to je v rámci plnohodnotné diskuse nebo v rovině osobní animozity. Vnitrostranické půtky můžou každou partaj dovést až do politického propadliště. Nejsem politolog a skutečná podstata jejich sporů mi uniká.