Česká ekonomika se sice ve druhém čtvrtletí propadla rekordně ve své historii (meziročně o 10,7 %), přesto to bylo podle údajů Eurostatu téměř o třetinu méně než EU jako celek. Většina členských zemí dopadla hůře než Česko, a to včetně Německa (propad o 11,7 %) a Rakouska (o 13,3 %), kde začali s pokrizovým otevíráním ekonomiky dříve než u nás. Dá se to něčím vysvětlit nebo z toho něco vyvozovat pro další vývoj jednotlivých ekonomik?

Ukazuje to spoustu věcí. Za prvé – jak už jste sám řekl – jinde začali s otevíráním ekonomik dřív, takže také mají méně ekonomických škod.

K tomu jenom malá odbočka: Jak už jsme říkala na jaře, zde platí jasná úměra: Čím drakoničtější opatření při vlně první a čím tvrdší karantény na jaře, tím menší promoření populace po odeznění první vlny, neboli tím větší počet nakažených při druhé vlně. Navíc s tím, jak se část společnosti nákazy přestává obávat, protože si uvědomuje, že mediální obraz je přehnaný, roste její odpor vůči nařízeným opatřením typu karanténa, roušky a podobně. A opět, čím drakoničtější opatření v první vlně, tím víc je aktuálně vyčerpaná trpělivost veřejnosti a tím víc bude pravděpodobně veřejnost rebelovat vůči případným opatřením při vlně druhé.

Neboli, jinak řečeno: Země s malým počtem nákaz v první vlně a současně s drakonickými regulacemi při první vlně budou s vysokou pravděpodobností čelit o to většímu šíření nákazy při vlně druhé. Do této šablony přesně zapadá obraz České republiky. To je taky jasné vysvětlení toho, proč při první vlně jsme měli tak málo nakažených, a teď najednou nás mnoho zemí zařazuje do žlutého či dokonce červeného pásma nebezpečných zemí! A ne, že jsme to nemohli tušit – tohle bylo úplně zřejmé, a každému, kdo umí statistiku, to mělo být jasné jak facka.

Právě proto bylo vypnutí ekonomiky tak moc špatně a právě proto se nám ta jarní hysterie teď znovu vrací v tom, že se nám vrací problém, který jsme už nemuseli mít, nebo aspoň ne tak velký. A proto budou ekonomické škody větší, než musely být, protože omezení byla jak na jaře, tak budou zřejmě kvůli zbytečné předešlé hysterii i na podzim!

Ale zpět k vaší otázce. Vlastně se taky můžeme ptát: Je to dobrá zpráva, protože pokles HDP byl nižší, než se čekalo, nebo špatná zpráva, protože se jedná o vůbec nejhorší výsledky HDP od samého začátku měření? Z mého pohledu ani jedno, ani druhé – já totiž nabízím ještě třetí pohled, a ten je víceméně neutrální. Pointa je v tom, že většina politiků a i část ekonomů od počátku krize a zejména od počátku karantény předpokládala ekonomický vývoj ve tvaru písmene „V“. Tedy nejprve prudký propad, poté prudké oživení. To byl ovšem zcela nerealistický předpoklad. Zkrátka, ekonomický vývoj narýsuje spíš velmi dlouhé písmeno „L“. Propad HDP v první polovině roku byl menší, než se čekalo – o to ale bude z meziročního pohledu větší ve druhé polovině roku, než se dnes čeká.

Přestože českou ekonomiku prudce srazila koronavirová krize a schodek letošního státního rozpočtu má být rekordní půl bilion korun, troufá si vláda slibovat zaměstnancům nižší daně a důchodcům štědřejší navýšení penzí, než nařizuje zákon. V důsledku toho se dá sice očekávat vyšší spotřeba, ale jinak jsou tyto přísliby přidávání peněz spíše terčem kritiky odborníků i opozice. Unesou české veřejné finance takové zadlužování, pokud vláda nesáhne k nějakým škrtům či úsporám?

Tak ony to české veřejné finance přeci už neunášejí… Nebo snad někdo může označit schodek půl bilionu korun za stav, kdy „to zvládáme“?

Z celého toho nápadu je jediná věc, s níž souhlasím, a to je snížení daní. Ovšem pozor, začít se mělo se snižováním korporátních daní z příjmů. Právě korporátní daně nejvíc brzdí ekonomickou aktivitu. Zatímco daně z příjmu fyzických osob „jen“ zvyšují spotřebu. Naše ekonomika ale nepotřebuje závody v utrácení. Potřebuje víc podnikatelů, víc firem, které zaměstnávají další lidi.