V pátek se konalo hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Co na výsledek říkáte? A jak vůbec hodnotíte stávající situaci na české politické scéně?
Co se asi tak na současnou situaci dá říci... Andreji Babišovi pomohli komunisté. V procesu budování demokratické společnosti je na ně prostě „spolehnutí“. A nejvyšší představitelé státu oslavují 17. listopad, tedy Den boje za svobodu a demokracii, potají a v noci. Za takové situace se asi česká politická scéna moc kladně hodnotit nedá.
Je pravda, že nad kauzou Čapí hnízdo se vznáší celá řada otazníků. Co říkáte na to, co se děje kolem Andreje Babiše, především v otázce jeho syna?
Andrej Babiš podle mě udělal jednu neocenitelnou službu nám všem, kteří máme děti. Znáte to, všichni si občas, možná právem, vyčítáme, že se svým dětem dostatečně nevěnujeme, že jim nemůžeme dopřát všechno, co by si přály, že tu pro ně nejsme pokaždé, když nás potřebují... ale zostudit své dítě před očima celého národa, to se myslím povedlo až Andreji Babišovi.
Konání Sabiny Slonkové a jejího kolegy ale někteří odsoudili, jiní jim tleskají. Jak to vidíte vy? Dělali investigativní novináři jen svoji práci, nebo překročili určité hranice?
To je těžká otázka. Osobně se domnívám, že nahrávat soukromou osobu bez jejího vědomí, to už je za hranicí novinářské etiky. Nicméně je pravda, že svým rozhodnutím zatáhnout svou rodinu do kauzy Čapí hnízdo udělal Andrej Babiš ze svých dětí osoby veřejné a investigativním novinářům je tak vlastně naservíroval na stříbrném podnose.
Jak v tomto kontextu vidíte nezávislost českých médií? Má pravdu Jaroslav Plesl, že bylo od Seznamu nezodpovědné, že rýpal v soukromí Andreje Babiše, zejména jeho údajně psychicky nemocného syna? Nebo to máme vidět tak, že Plesl hájí zájmy s ním spřízněného Babiše? Na druhou stranu, Sabina Slonková dříve pro Babiše také pracovala...
Podle mě je celá ta myšlenka vlastnění médií oligarchy prostě celá špatně. Vždyť už z té otázky je to poznat. Dávno neřešíme, jestli je pravda, co novinář píše, ale pro koho píše... Správný novinář – to by přece měl být hlídací pes demokracie. Ten, který bedlivě hlídá, a když je potřeba, tak zavrčí a třeba i kousne. Když si takového psa koupíte za šunkovou kost, bude sice možná štěkat podle vašich pravidel, ale nikdo mu už neuvěří, že štěká na skutečného zloděje.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora