Jak podle vás situaci koronavirové krize zvládá česká vláda?

Když to porovnám s ostatními zeměmi, co mám dostupné informace, tak bych řekl, že velice dobře. Je normální, že se to zpočátku lidem nelíbilo, ale dnes a především v blízké budoucnosti budeme říkat „zaplať pánbůh“ za ta opatření.

Co byste vzkázal těm, kteří nařízení nedodržují či je berou laxně, nebo se tomu dokonce vysmívají? Řada lidí se podvolila poměrně drakonickým opatřením, jsou však bohužel výjimky…

Když nechci být neslušný, tak pomalu nemám slov. Jinak samozřejmě v každé společnosti, v každém místě se najde jedinec nebo jedinci, kteří to nejsou ochotni respektovat nebo jdou dokonce proti nařízením. Je známo, že v každé obci, je nějaký ten „obecní blázen“.

... pak ovšem přichází potřeba poněkud silnější ruky. Kdysi by ho zavřeli třeba jen na pár hodin do obecní šatlavy…

V mimořádné situaci je potřeba používat mimořádných opatření. Reakce státní správy musí být nekompromisní. Těch 99 procent rozumných lidí musí kvitovat, i kdyby vláda ještě přitvrdila. Podívejte se na Itálii nebo Čínu. Prostě situaci ohrožují právě tito jedinci, nevím, jestli je to jedno procento nebo kolik, ale velmi malá skupinka, zanedbatelné procento, které ovšem může napáchat nezanedbatelné škody. Pak na to doplatí ti, kteří mají rozum a jsou doposud ještě zdraví.

Hodně se také řeší kompenzace živnostníkům. Co na to říkáte? Není to předčasné, nebo je už nyní o tom třeba vážně diskutovat?

Je třeba uklidňovat veřejnost a podnikatele, protože to není žádná legrace. Já vidím kolem sebe lidi, kteří jsou živnostníci nebo mají pár zaměstnanců, a doléhá to na ně tedy fest. Nějaká opatření se objevují a myslím, že je dobře, že se o tom hovoří a bude se v tomto směru něco dít. Myslím, že naše země přestála i jiné problémy, tak i toto utáhne.

Dnes nejde jen o peníze, ale o nastavení systému spravedlnosti a potřebnosti. My Češi se v tom umíme pohybovat, a když se podíváte na některé „potřebné“ platby našeho sociálního systému, tak byl bych velice ostražitý. Znám ze svého okolí mnoho případů lidí, kteří pracovali celý život, ale mají menší důchod než ti, kterým se ty peníze berou z nějakého průměru. Mají větší důchod, že jsou uznáni „za blby“, na rozdíl od lidí, kteří pracovali nepřetržitě od svého mládí. Na to bychom si měli dávat pozor, aby peníze dostal jen ten, jenž je opravdu potřebuje.

A jak to vidíte v zemědělství? Není ohroženo nedostatkem lidí z důvodů karantény či nemoci? V Německu se prý už nedostává lidí na sklizeň chřestu…

My máme problém, že se tady pracuje s živými tvory. Já poslední dny neřeším nic jiného, než vymýšlím varianty, kdyby došlo na nejhorší. Nechci, aby to nastalo, protože mě bere děs z představy, že nebudou lidi, kteří u nás třeba dojí 560 krav každý den. Že by je nějak odsunuli nebo nepustili do práce. Samozřejmě, jsou nějaké náhrady. Věřím ale, že se to nějak zvládne. Když nám je nuceně nechají doma, tak to nebude dobře. Máme řadu informací z Agrární komory, i určité návody. Zájem zemědělského sektoru prostě je pomoci a jet dál. Jinak by to byla čára přes rozpočet.

My totiž nemůžeme z 95 procentech práci řešit jako „home office“. Věříme, že se touto situací prodereme. Potřebujeme prostě lidské ruce, v zemědělství to tak je.