V březnu, po ruském vpádu na Ukrajinu, jste napsal blog s názvem Naše svoboda se stává obětí ukrajinské války. Myslíte si to i o několik měsíců později, koncem roku 2022?

Zrovna v těchto dnech byl zveřejněn plán, který vypracoval Úřad vlády ČR a Ministerstvo vnitra. Plán na boj s tzv. dezinformacemi. Vzpomeňme si, co vláda udělala jako první hned s počátkem války. Zaútočila na svobodu projevu. Nechala vypnout weby, z nichž některé možná byly proruské, jiné se však provinily pouze tím, že zveřejňovaly názory nesouhlasné se současnou vládní politikou, s naším členstvím v EU a podobně. Bez ohledu na to, zda se tak podařilo někoho odstřihnout od možnosti publikovat své názory, nebo ne, byla to jasná demonstrace síly. Demonstrace vůle k cenzuře. Navíc provedené značně zbaběle, neoficiálně, prostřednictvím osobních vazeb na CZ.NIC. Válka dala zastáncům dnešních politických pořádků do ruky silnou zbraň: Stačí kohokoliv označit za proruského, a další diskuse se už nevede. Nikoliv diskuse o jeho názorech, nikoliv jejich intelektuální a myšlenkový rozbor, ale jen nálepka, která má potenciál vystavit nositele takových názorů perzekuci.

Je potřeba si uvědomit, že kdykoliv dojde k výraznému okleštění svobody, je potlačení svobody projevu vždy první na řadě a otevře stavidla dalšímu omezování. O svobodu ale přicházíme pořád. Vzpomeňme si na dva roky kovidových restrikcí, které Babišova vláda uplatňovala za servilního a zbabělého souhlasu současných vládních stran. A vedle toho přichází soustavně jedna menší regulace za druhou. Teď jako nejčerstvější si vybavuji chystaný zákon, který by měl zaměstnavatelům přikázat zveřejnit v pracovních inzerátech i nabízený plat. Tohle všechno nám ukrajuje svobodu. A je o to více smutné, že tohle všechno nabralo takový spád během funkčního období vlády, která sama sebe nazývá pravicovou.