Jediné křeslo jste získali, a přitom na úrovni eurovoleb je to obrovský úspěch, že?

Pro nás je obrovský úspěch, že jsme překonali pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu a chystáme se ji samozřejmě překonat i ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Máte jasno o spojencích na evropské půdě?

V Evropském parlamentu určitě nebudeme s našimi názory osamoceni. Když jsem měl možnost – i jen letmo – vidět výsledky, tak do Evropského parlamentu se dostal například Richard Sulík ze Slovenska (Svoboda a solidarita). Prodrala se tam nově vzniklá AfD (Alternative für Deutschland) z Německa. UKIP (euroskeptická Strana pro nezávislost Spojeného království, fungující ve Velké Británii, jejíž předsedou je známý Nigel Farage – pozn. red.) zaznamenal impozantní výsledek. Jasno o spojencích?  No, zhruba. To jsem vyjmenoval jen několik zemí, ve kterých to relativně zmapované máme. Pak jsou země, kde jsem se ještě samozřejmě nestihl zorientovat.

Myslíte si, že váš úspěch v eurovolbách je dobrý start pro výsledek v nadcházejících parlamentních volbách na úrovni republiky?

Já myslím, že je to úplně jednoznačné. Můžeme se podívat na to, jak účast v europarlamentu pomohla například právě straně UKIP. Myslím, že by o nich nebylo slyšet, kdyby nekandidovali do Evropského parlamentu. Skoro žádný Brit by o nich nevěděl. Nyní sílí. Myslím, že to bude pro Svobodné v České republice stejné. To, že mě například nyní v pondělí pozvala Česká televize do večerní debaty, znamená, že zase přibude lidí, kteří naše myšlenky uslyší a jednoznačně to zvýší náš výsledek ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Jak hodnotíte výsledky voleb obecně, tedy nejen na republikové úrovni? Co vás třeba překvapilo?

Já jsem čekal – stejně jako většina ostatních – nárůst těch, kteří se označují za euroskeptiky. Strany, které chtějí vyvést své země z eurozóny a které chtějí zastavit příliv toho, čemu my říkáme euronesmysly. Jejich posílení je opravdu jednoznačné. A jsem rád, že se k tomu přidáváme. Samozřejmě bych byl radši, kdyby tam z České republiky bylo více Svobodných, ale my se hodně radujeme, že jsme tu hranici prolomili. Příště jich bude více.

Jste rád, že neuspěli například zelení?

No… Těch už tam bylo dost, takže si myslím, že žádná škoda.

Do jaké míry vám podle vás pomohla nízká volební účast?

Podle mě se to takhle nedá brát, protože voliči ubyli všem stranám. A nám možná relativně méně oproti volbám v říjnu než ostatním stranám. Nám zůstali voliči z velké míry věrní. Ale mezi euroskeptickými voliči je také spousta těch, kteří prostě hodlají europarlament bojkotovat, aby mu nedávali žádnou legitimitu. To jsou ti, kteří nás jistě budou volit do národního Parlamentu, ale nyní se rozhodli zůstat doma.

Někde jste se vyjádřil, že budete „jiný“ europoslanec a také, že nehodláte příliš cestovat do Bruselu a Štrasburku. Jak hodláte být „jiný“?

Myslím si, že je úplně absurdní myšlenka, aby  zvolený europoslanec vstupoval do toho centra moci. Aby člověk byl schopen dál hájit myšlenky, které chtěl hájit, a zájmy voličů, tak by měl zůstat ve své zemi. Je otázkou duševního zdraví zůstat žít v České republice  a zachovat si své civilní povolání. Když je zvolen lékař poslancem nebo zámečník poslancem, tak mají zůstat lékařem a zámečníkem a ne se stát politikem na plný úvazek a opustit svou profesi. To potom vede k tomu odtržení politiků, které často vidíme. Pak se z nich v Bruselu stanou takoví „bruseloidi", nebo ve sněmovně jakási nová třída lidí, kteří zapomenou na to, jak se žije normálně.