Klíčem k odhalování potenciálních hrozeb je vyjma spolupráce se zahraničními službami kvalitní pátrací a sledovací práce na vlastním území. A tady BIS v poslední době hodně pohořela.

Problémy tajné služby – přezývané také civilní kontrarozvědka – poodhalil skandál s údajným zneužíváním pohonných hmot, a sice právě u klíčového odboru sledování. Justice, která se několika hodně citlivými případy zabývá, zkonstatovala, že v tajné službě vládl šlendrián. A ParlamentníListy.cz k této věci aktuálně získaly listinné důkazy – kopie z rozhodnutí justičních představitelů.

V prosinci roku 2011 rozčísla v médiích relativně klidnou předvánoční atmosféru varovná zpráva. Organizovaná skupina třinácti pracovníků tajné služby BIS roky podváděla při vyúčtování služebních cest a čerpání pohonných hmot. Podezřelí pracovníci proto byli postaveni mimo službu. Škody měly dosáhnout statisíců korun a žalobce, který na vyšetřování dohlížel, příslušníky BIS obvinil ze zpronevěry.

Mluvčí tajné služby Jan Šubert tehdy podezření z podvodů při vykazování spotřeby pohonných hmot vozidel BIS musel přiznat. „Důležité pro nás je, že se těch machinací nezúčastnil nikdo ze zpravodajců, kteří mimo jiné sledují i podvody či hospodářskou kriminalitu,“ konstatoval Šubert. BIS prý podvody zjistila vlastním vnitřním vyšetřováním. Inspekce BIS tehdy podle něj prstem ukázala na pracovníky podpůrných složek kontrarozvědky, například řidiče odboru sledování.
Skupina vyšetřovaných příslušníků tajné služby se podle inspekce dopouštěla podvodů tím, že při provozu služebních vozidel šetřili pohonné hmoty; vzniklý rozdíl mezi předepsanou a skutečně projetou spotřebou si ponechávali. Příslušníci BIS totiž kvůli utajení platí účty za pohonné hmoty v hotovosti a následně je službě vyfakturují. Na každý vůz totiž byla vypočtena průměrná spotřeba a rozdíl při šetrné jízdě měl putovat do kapes tajných. Jenže jak se ukázalo, problém nebyl jen na straně podezřelých, ale překvapivě ve službě samé.

Nejenže se některým podezřelým nepodařilo zpronevěru dokázat. Například předsedkyně senátu Městského soudu Vladana Woratschová, kam se odvolal neúspěšný žalobce v jednom z případů, doslova uvedla, že nadřízení obžalovaného nedostatečně kontrolovali. „Obvodní soud na základě provedeného dokazování správně uzavřel, že kniha provozu a výkazy výkonu práce neodpovídaly vždy realitě, a že nejsou způsobilé prokázat faktický provoz služebních vozidel a služební činnost jednotlivých zaměstnanců uvedeného oddělení.“ A pokračovala: „Z provedených důkazů je zřejmé, že na uvedeném oddělení, které se vyznačovalo specifickou činností, nebyla dostatečně vedena kontrola účetních dokladů... ...Provedenými důkazy nebylo rovněž prokázáno, že by obžalovaný vykazoval nadlimitní spotřebu, která byla stanovena rozkazem ředitele BIS, a že by v předmětné době pravidelně prováděné kontroly zjistily jakékoli nesrovnalosti při čerpání pohonných hmot řidiči útvaru 2SO a jejich vyúčtování, přes prováděné kontroly nebyla případná škoda nikdy zjištěna.“

Podobný výrok na adresu BIS vynesl pražský žalobce Ladislav Stahl. Podle něj byly „knihy provozu vedeny chaoticky, nelze z nich vycházet“. „Neboť tam uvedené zápisy byly často pořizovány následně s určitým časovým odstupem, což vedlo k časovým nepřesnostem. Peněžní prostředky na nákup pohonných hmot přebíral nejen obviněný nadporučík BIS jako kmenový řidič. Ale přebírali je i další řidiči, aby tak byl zajištěn provoz těchto vozidel, navíc je nechával vedoucí dopravní jednotky vložené do knih provozu jednotlivých vozidel. Účetní náležitosti na jednotlivých účtenkách nebyly kontrolovány vůbec, vedoucí dopravní jednotky je přebíral v obálkách, jejichž obsah vůbec nekontroloval,“ rozhodl návladní Stahl. A dodal: „Chaotické vedení vyúčtování finančních prostředků určených na nákup pohonných hmot, které panovalo, nelze přičítat na vrub obviněnému. Nebylo tedy vůbec jednoznačně prokázáno, v jakém rozsahu k machinacím s účetními doklady vůbec docházelo a zda a jakou měrou se na nich obviněný podílel.“

Sečteno a podtrženo: na BIS v tomto případě ulpěl velmi drsný šrám neprofesionality a šlendriánu. Je proto možné se spolehnout na službu i v jiných záležitostech? Kauza má ale mnohem tvrdší dohru. Jeden z propuštěných a obviněných příslušníků se pokusil o sebevraždu, druhý ji dokonal. Zbyla po něm žena a dítě.

Co tvrdí BIS o nelegálních migrantech ve své výroční zprávě za loňský rok
Standardní postupy členských států EU vůči migrantům jsou v případech zadržených džihádistů v mnohém neúčinné a v důsledku toho jsou příčinou bezpečnostní hrozby. Tito jedinci jsou si vědomi konkrétních nedostatků a umí jich velmi dobře využívat. Zneužívají systém ochrany základních práv a svobod v azylovém řízení. Zahraniční džihádisté, které se nepodaří vyhostit, zůstávají v schengenském prostoru v jakémsi právním vakuu, bez jasného statusu a dohledu. Stávají se tak jednou z vážných hrozeb spočívající v šíření a podpoře islamismu a terorismu v Evropě. BIS spolupracovala v roce 2014 na případu džihádisty původem z Blízkého východu, který cestoval s padělanými cestovními dokumenty s cílem zapojit se do bojů v Sýrii. Podle závěrů zjištěných vlastním šetřením i poznatků získaných prostřednictvím meziresortní a mezinárodní spolupráce BIS hodnotí volný pohyb takových osob v ČR i v schengenském prostoru jako vážné bezpečnostní riziko.