Sílí hlasy, že období, kterému někteří přezdívají jako druhá studená válka, respektive její pokračování, už dávno začalo. Jaký je na to váš názor, pane profesore?

Tak ta druhá studená válka opravdu už běží delší dobu, někteří říkají, že začala už dříve, někteří, že později, nejčastěji se hovoří o roce povstání na Donbasu a anexe Krymu 2014, ale faktem je, že její nová forma je natolik tvrdá a podstatně hrubší, než byla ta, kterou jsme znali v rámci 20. století, že to je až překvapující. To je zkrátka naprostá krize.

A můžete upřesnit, jakou krizi míníte?

Já mám na mysli to, že tak agresivní útok na Ukrajinu jako Vladimír Putin dnes, by si snad nedovolil ani Brežněv v roce 1968, protože ten unfair způsob vedení války, to je bohužel něco úplně nového – pokud si tedy nevybavíme přímo srovnatelné události druhé světové války jako obléhání Stalingradu či dobytí Berlína.

Myslíte si, že šlo o osobní selhání Vladimíra Putina osobně?

Ne, ne, já se domnívám, že tady šlo jednoznačně o systémové selhání. Vždyť si uvědomte, že když jeden jediný člověk zůstává u moci neuvěřitelných 22 let, tak už to pak není jenom jeho chyba, ale je to chyba všech těch lidí, kteří na takto (ne)fungujícím systému a jeho fixaci participovali a stále participují.
Všechna moc je soustředěna v rukou jediného člověka, navíc zcela izolovaného – a evidentně osobnost s rysy brutality!