Co se to s naší zemí poslední týdny děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat?

Především to vypovídá o obrovské nepřehlednosti, vidíme například, že nikdo přesně neví, co je obsahem dohody s Čínou. Já jako člověk, který velmi ctí věci týkající se hospodářské spolupráce, jsem rád, že se spolupráce s Čínou realizuje, otázkou ale je, co je předmětem dohody. Je také patrné, že vláda je nejednotná, že si lidovci dělají jako obvykle, co chtějí, a hrozí odchodem vlády, což ale neudělají, protože to neudělali nikdy. A svědčí to také o tom, že opozice se už neformuje kolem lídrů, jako byla ODS, ale kolem starostů a pana Gazdíka, který po relativně úspěšných volbách nabral sílu. Je vidět těžká rozpolcenost a diference mezi názorovými skupinami, jedna dolézá k prezidentovi, druhá tvrdí, že má nárok volat až téměř po sesazení prezidenta. To mi připadá velmi nebezpečné. Stejné důvody se objevovaly, když začínal Majdan na Ukrajině.

Jak vážnou věcí je propad ČSSD podle posledního průzkumu, v němž se strana objevila až na třetím místě za komunisty?

Průzkumy jsou jedna věc, volby druhá. U voleb se vždy straší komunisty, ale lidé, kteří jsou v levicové části spektra a jsou nespokojeni s fungováním sociální demokracie, se nakonec zaleknou a zase dají svůj hlas ČSSD nebo jiné alternativě. Určitě je to ale pro ČSSD signál, že jejich odklon od klasických levicových témat a spolupráce s Babišem mohou jejich voliče odradit. Částečně přecházejí k ANO, částečně ke komunistům. A důležité pro ně bude, jaký postoj sociální demokraté zaujmou k prezidentu Zemanovi, protože spousta jejich voličů jsou zároveň voliči prezidenta Zemana a dnes si možná říkají, že věří svému prezidentovi, ale strana za ním nestojí, a tak svou podporu ČSSD stáhli.

Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti Miloši Zemanovi zahrnující demonstrace a pokřikování před Hradem ve fyzické násilí? A nehrozí, že se proberou i Zemanovi příznivci a pojmou obranu prezidenta poněkud ostřeji? Jak zabránit takovému scénáři?

Toho se bojím a panu Gazdíkovi jsem se snažil vysvětlit, že jejich akce mohou konflikt vyhrotit. Myslím, že za to nese odpovědnost, protože místo toho, aby jako ústavní činitel sjednocoval, snaží se zemi rozvrátit. Nebude záležet na tom, odkud ta „první facka“ přijde, zatím je to na úrovni mediálních a verbálních útoků, pokud ale padne, není vyloučeno, že se ostré střety mohou začít odehrávat. Lidé v České republice jsou napjatí, je zde nervozita a je v tom i paradox, protože ekonomicky zažíváme jedno z lepších období.

Pokud jde o věcnou podstatu toho, co bylo: Měl se Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí?

Tak jak se snaží společnost vysvětlovat, že nestojí o muslimské migranty a že jsme sekulární stát, nevidím ani důvod, proč bychom se na vládní úrovni měli setkávat s duchovními hodnostáři. Politický rozměr dalajlámovi dávají média, a pokud je to duchovní vůdce, nechť se s ním setkává kdokoli v soukromí, ale ať to nepoužívá jako politickou páku, to do slušné politiky nepatří. Ministr Herman trval na tom, že bude setkání oficiální.

Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný?

Pokud šlo jen o to, vyjádřit, že naše vztahy s Čínou nejsou narušeny a že spolupráce pokračuje dál, nevidím na tom nic špatného. Média tomu dala patos, že je to výraz servilnosti vůči Číně, musíme si ale uvědomit, že naše republika má deset milionů obyvatel, a to je jedno provinční čínské městečko. Musíme si uvědomit, na čí straně je síla. Podle prezidenta by zde Čína mohla investovat, a pokud chceme, aby tady lidé měli práci, musíme spolupracovat se zeměmi, jako je Čína, a v žádném případě bych před tím oči nezavíral.