Válečný konflikt na Ukrajině je především velkou osobní tragédií pro ty, kteří jsou jeho nechtěnými přímými účastníky. Při plném respektu k těm, kteří přišli sami o život nebo o své blízké, se podívejme na událost ze zorného úhlu naší země. Jaké nejtíživější dopady může mít útok Ruska na sousední zemi pro českou ekonomiku?

Největší dopad bude na finanční trhy. Tedy samozřejmě v první řadě na akcie. Především v dalších dnech prakticky nikdo nebude řešit makroekonomické statistiky. Válka je mnohem silnější karta. Proto logicky budou evropské akciové burzy pod větším tlakem než ty americké, i když se smráká i nad americkými burzami. To musí zajímat třeba lidi, kteří investovali do penzijních fondů, protože ti kvůli tomu zaznamenají ztrátu.

Na druhém místě v síle reakce budou energie. Konkrétně cena ropy Brent je aktuálně nejvýš od roku 2014. Strach z výpadku ruských dodávek plynu i ropy nutí země předzásobovat se – ačkoliv celkem jistě nelze říci, že toto předzásobení přichází včas. K tomu ale musíme vzít v úvahu ještě faktor psychologie. Vystrašený trh může předzásobování poněkud naddimenzovat. A to je nejzávažnější faktor, který povede k tomu, že opět můžeme přepsat inflační předpovědi.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok konstatoval, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít proinflační efekt, inflace by měla růst především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Podle něj se tak návrat k normálu může oddálit a k dvouprocentnímu inflačnímu cíli bychom se měli začít vracet spíše až později v příštím roce. Dá se takto kalkulovat, když nikdo nemůže vědět, jak se bude válka na Ukrajině vyvíjet, ani to, jak na obě země, které mají každá svou roli při zásobování Evropy plynem a ropou, dolehne?

Až do konce roku se velmi opatrně připouštěla hypotéza, že by se inflace mohla „skoro“ blížit 10 procentům. Počátkem roku už se mluvilo o tom, že bude kulminovat na jaře na deseti procentech, pak ihned začne klesat. A teď můžeme prohlásit, že deseti procenty to končit nebude. Inflace s velmi vysokou pravděpodobností hranici deseti procent přeleze. Cena ropy se o to postará. A kde je drahá ropa, tam jsou drahé energie obecně, protože všechny energie jsou ve své podstatě do jisté míry substituty. Takže nejprve vliv války na Ukrajině pocítíme v cenách energií, následně se tento vliv bude opět rozlévat do dalších cen, a to včetně cen potravin.

Ostatně tento jev pozorujeme již několik měsíců, kdy cenový růst nejprve postihuje energie, pak průmyslové produkty, pak potraviny. Ale dosud se oficiálně mělo za to, že vlny se už zklidní, že cenová hladina bude zpomalovat svůj růst. Nyní ovšem dostala nový impuls.

Kombinace vysoké inflace a skokového nárůstu geopolitických rizik znovu zcela logicky zvýšila poptávku po bezpečném zlatu. Poptávka po zlatě už v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně vyskočila o skoro polovinu. Vděčí za to zejména nárůstu zájmu o zlato ze strany investování do zlata – v podobě mincí i slitků. Nabídka zlata na konci loňského roku meziročně poklesla o 3 procenta kvůli poklesu recyklace zlata i kvůli mírnému snížení těžby. A teď navíc ještě došlo k politickému napětí, které typicky vždy žene zlato výš. I zde je tedy míra napětí velmi dobře měřitelná.

I bez toho, co se děje na Ukrajině, letí ceny v Česku vzhůru. Jen několik dnů poté, co Český statistický úřad zveřejnil skoro desetiprocentní růst spotřebitelských cen, ukázala data, že ceny v průmyslu stouply meziročně skoro o dvacet procent, v zemědělství pak dokonce o 21,4 procenta. Co se dá z těchto čísel, jimž podobná jsme zažili naposledy na začátku transformace české ekonomiky před třiceti lety, vyvodit?