Takto se dělá přebytek rozpočtu před volbami, ukazuje Markéta Šichtařová. Mamlas se splete o tři nuly a nikdo si toho nevšimne. Pane Babiši, takto jste řídil i firmu?

30.04.2017 13:54 | Zprávy

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Naprosto nepochopitelné je v souvislosti s rozhodnutím vlády, že loňský přebytek 62 miliard korun půjde na umoření státního dluhu, vůbec to, že někdo mohl uvažovat o jakémkoli jiném jejich využití. Ekonomka Markéta Šichtařová navíc upozorňuje na to, jak se dělá přebytek rozpočtu před volbami a jak o to hůř dopadne letos. Ze tří nejdéle sloužících ministrů financí posledních patnácti let jí jako nejúspěšnější vychází Andrej Babiš, ale svou firmu by podle ní patrně řídil lépe.

Takto se dělá přebytek rozpočtu před volbami, ukazuje Markéta Šichtařová. Mamlas se splete o tři nuly a nikdo si toho nevšimne. Pane Babiši, takto jste řídil i firmu?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Po jednání s předsedou ČMKOS Josefem Středulou prohlásil premiér Bohuslav Sobotka, že vláda chce navýšit platy pro učitele, zdravotníky, zaměstnance kulturních zařízení či úředníky o deset procent od ledna 2018. Od čeho by se měla odvíjet platová úroveň státních zaměstnanců, aby nedocházelo ke zvyšování účelově tehdy, když se blíží volby?

Mechanismus by mohl být klidně nastaven analogicky k tomu, jak je nastavený u důchodů:  U nich se valorizace provádí podle dvou složek. Tou první je míra inflace, druhou reálné mzdy, konkrétně třetina jejich růstu. Samozřejmě přesně tato čísla u státních zaměstnanců nedávají smysl, protože by se mezi státními zaměstnanci a soukromým sektorem neustále rozevíraly nůžky – nicméně obecně vzato logika valorizace má hlavu a patu.

Bohužel, pravidelná valorizace nevyřeší situaci, kdy některá skupina zaměstnanců – dejme tomu třeba učitelé – má obecně velmi nízkou úroveň mezd, a to tak nízkou, že neodpovídá společenské prestiži a významu. Otázka potom zní, jaká výše mezd by odpovídala jakési „správné hodnotě“. A tady se můžeme inspirovat v soukromém sektoru, protože existují i soukromé školy, soukromé kliniky a další. Jenomže pochopitelně stát nemá na to, aby platil třeba státním učitelům stejně vysokou odměnu jako soukromým. Co s tím?

Stát na platy nemá, protože má zaměstnanců příliš mnoho. A proč jich má mnoho? Tím se konečně dostáváme k jádru problému. Řada rodičů je nespokojená se státními školami a zakládá školy soukromé, poptávka po nich je mnohem vyšší než nabídka. A Ministerstvo školství na to zareagovalo zákazem vzniku dalších soukromých škol... A právě tady začíná vznikat ta nelogičnost a iracionalita. Když stát zakáže soukromé školy, potřebuje víc státních škol, víc učitelů – a pak nemá na jejich platy.

Ministr financí Andrej Babiš upozornil, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě, že je obrovský tlak na platy, že i soukromé firmy navyšují, takže s navýšením platů počítá. Co byste k jeho argumentům dodala, ale i k jeho poznámce, že když se navyšuje nějakým procentem, tak pořád dostávají přidáno víc ti, kteří už tak mají vysoké platy?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Karla Maříková byl položen dotaz

Vy s tím, co tvrdí Trupmp o Ukrajině a Zelenskym souhlasíte?

A měla by podle vás Ukrajina přistoupit na mír za jakoukoliv cenu? Protože na mě to působí tak, že to, co Trump navrhuje hraje do karet jen Rusku a jemu a na Ukrajinu nebere vůbec zřetel. Nebo to vidíte jinak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Erik Best: Varování Ukrajině. Trumpův cíl je jasný

15:58 Erik Best: Varování Ukrajině. Trumpův cíl je jasný

Prezident Biden nikdy neměl za cíl válku na Ukrajině vyhrát. A jeho chování tomu odpovídalo, uvádí v…