Premiér Bohuslav Sobotka se rozhodl rezignovat na mandát poslance. Říká, že vše zvažoval několik měsíců a je to jeho osobní rozhodnutí. Jak byste zhodnotil jeho politickou kariéru, a bude v české politice chybět?

Do určité míry v české politice chybět bude. I když s tím mnozí nebudou souhlasit, politika jako každá jiná lidská činnost vyžaduje určité znalosti, zkušenosti, roky praxe, a to Bohuslav Sobotka měl. Znal všechny souvislosti politiky, vztahů mezi politickou stranou, Parlamentem, vládou, prezidentem a podobně. Samozřejmě, jde plně o jeho rozhodnutí. Tak to holt v politice chodí, nejen v naší, ale i v evropské. Dřív nebo později politik skončí.

Je to trošku jako ve sportu, buď odejdete na vrcholu kariéry, nebo pak budete hrát třetí nebo čtvrtou ligu. Dovedu si představit, že to bylo pro něj obrovsky těžké rozhodnutí, které zrálo několik měsíců. Zasvětil politice nebo sociální demokracii veškerý svůj čas na úkor rodiny od svých osmnácti let.

Myslíte si, že pro něj hrála roli i skutečnost, že nesouhlasí s vyjednávání ČSSD s hnutím ANO?

Mnohem více nesouhlasí se spoluprací s Andrejem Babišem, s trestně stíhaným člověkem. A tento postoj je nutno chápat. Já také nesouhlasím s tím, aby šla ČSSD do koalice s trestně stíhaným člověkem.

Chystá se klíčové referendum v ČSSD a bývalý premiér byl představitelem právě názorového proudu, o kterém mluvíte. Bude teď tento hlas slabší? A co zatím vyplývá z vyjednávání o vládě? Andrej Babiš prioritně vyjednává s ČSSD…

Z hlediska programu vyjednávání probíhá dobře, a to i z pohledu sociální demokracie. Některé priority, například proplácení nemocenské od prvního dne nemoci, se ČSSD podařilo prosadit. Vidím ale dvě oblasti, kde zatím žádný výsledek nemáme.

Jednou je pojistka, že ČSSD nebude přehlasovaná, kterou bude velmi těžké získat. ČSSD má pouhých patnáct poslanců a jestli by měla ve vládě čtyři nebo pět křesel? Ve všech hlasováních bude strana v menšině, jak ve vládě, tak v Parlamentu. Navíc se poslední tři, čtyři měsíce ukazuje, že vznikla hlasovací mašinerie hnutí ANO, KSČM a SPD. Uvidíme, co vyjedná ČSSD v této oblasti.

A pak je tu další velmi důležitá rovina, účast trestně stíhané osoby ve vládě. A znovu opakuji, například pro mě, ale i pro spoustu dalších i řadových členů, je to nepřekonatelná překážka. Když jste automechanik, číšník, krejčová a budete trestně stíhána, málokdo vás zaměstná. Navíc u lidí, kteří mnohem větším způsobem formují mravní, morální hodnoty společnosti, jako jsou například politici, by měla platit přísnější pravidla.

Nedovedu si představit, že by Německo mělo vládu s trestně stíhanou kancléřkou. Německá společnost by tohle nedovolila. Nechci být jiný než Němci.

Svět nás posuzuje podle toho, že máme trestně stíhaného premiéra s minulostí z komunismu. Když budete chtít pracovat na Úřadu vlády jako písařka, musíte mít čisté lustrační osvědčení, a to tento premiér nemá. Proč výhody jen pro někoho?

Mimochodem, Andrej Babiš přichází s tématy jako zvyšování důchodů, slevy na jízdném, objíždí republiku a říká, co všechno zaplatí a postaví. O čem to svědčí?

Z pohledu Andreje Babiše a hnutí ANO to vidím jako pokračování chytré, populistické politiky, kterou od počátku dělal. Než hnutí ANO vyhrálo volby, všechno kritizoval, všechno bylo prohnilé, špatné a všichni kradli.

Nyní, když je ve vládě, všimněte si, že už říká, jak je všechno lepší a kde chce přidat – támhle dáme důchodcům, támhle na žákovské jízdné. Když nebyl premiérem, všechny tyto kroky blokoval. Ve středních Čechách, kde existovalo žákovské jízdné, ho zrušili. Když se v minulé vládě bojovalo za zvýšení důchodů, do poslední chvíle nechtěl nikomu přidat. Když vláda rozhodla, tak než oznámila výsledek, řekl, že vybojoval zvýšení důchodů. A takto pokračuje. Slibuje, že tam potřebují lyžařský můstek, tam silnici… Už pátým rokem mají ministra dopravy a nic se nepostavilo. Kudy jezdí, tudy populisticky slibuje, a jeho voličům se to líbí. Bude s tím pokračovat i do budoucna.

Z toho vyplývá opět i otázka pro ČSSD, co by z koalice s hnutím, které takto postupuje, získala? 

Premiér Andrej Babiš také po jednání summitu Evropské unie řekl, že Česká republika zvažuje, že kvůli útoku nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury vyhostí několik ruských diplomatů. V pondělí věc hodlá probrat s ministrem zahraničí Martinem Stropnickým a s některými dalšími členy vlády. Je to dobrý postup?

Začnu summitem Evropské unie. Na summitu Velká Británie dostala jednoznačnou podporu států pro postoj, že s největší pravděpodobností kořeny celé akce jsou v Ruské federaci a že neexistuje žádné jiné logičtější vysvětlení. Všech 27 států se semklo za Británii. To ukázalo, že i když Británie odchází z Evropské unie, bude existovat blízká spolupráce mezi zbylou sedmadvacítkou a Británií.

A zda něco dělat dál? Zda vyhostit například diplomaty? Nebyl jednotný názor. Pro vyhoštění byly pobaltské státy a Polsko, podle jiných států by to nikam nevedlo. Spíš je potřeba se soustředit na obranu, na užší spolupráci zpravodajských služeb, výměny informací, bezpečnostních služeb, což dává smysl. Pokud jde o vyhoštění diplomatů, ano, bylo by to spektakulární rozhodnutí, ale je potřeba si také uvědomit, co by znamenalo. Zda by přispělo k naší obraně a spolupráci v bezpečnostních záležitostech se zeměmi EU, nebo by to byl krok, na který by ruská strana zase nějak odpověděla a situaci by naše reakce nikam neposunula.

Já jsem spíš toho názoru – zajistit si bezpečnost ve spolupráci s ostatními členy EU, ale situaci dále zbytečně nevyhrocovat.