Teď si za vše můžete sami. Z venkova Fialovi po volbě Pavla

Už jsme o tom spolu mluvili, ale když pominou emoce: Co říci k výsledku voleb?

To samé, co jsem říkal v neděli. Poprvé od roku 1989 má vláda na své straně Sněmovnu, Senát, prezidenta i Ústavní soud. Na jednu stranu to samozřejmě znamená vysokou akceschopnost, protože opozice může maximálně obstrukcemi protahovat jednání, ale reálně nemá žádný nástroj, kterým by mohla brzdit našeho premiéra v jeho rozletu. Vláda má jedinečnou příležitost dokázat, že jsme byli jen škarohlídi a vůbec tomu nerozumíme, takže bych čekal, že se naše ekonomická situace začne rapidně zlepšovat, vztahy se zahraničními partnery se budou napřimovat, nikým nerušené vojenské angažmá na Ukrajině brzy povede k porážce Ruska a pak už budou následovat jen samá pozitiva a sociální jistoty.

A kdyby to náhodou nenastalo, tentokrát za to nemůže ani opozice, ani Miloš Zeman, ani Andrej Babiš, ani jakékoliv jiné strašidlo liberální demokracie. Tentokrát si za to může pětikoalice od začátku až do konce.

Co říkáme my nebo já, to je vlastně celkem jedno. Ale co váš jih Moravy? Co lidi? Zdá se, že Pavel okouzlil i venkov.

Zrovna u nás na Znojemsku to vyhrál spíš Babiš...

Ale to bude tím, že tu má spoustu svých firem, zaměstnanců i obchodních partnerů a hnutí ANO, to má celkem šikovné lidi, takže se to na výsledku projevilo. Což je určitě zajímavé, protože Znojemsko se určitě nedá považovat za chudý či vyloučený region.

Jak vidno, nejenže neplatilo dělení na Prahu a lásku proti vsi a nenávisti, ale dokonce neplatí ani dělení na bohaté a chudé regiony. Stejně tak zřejmě neplatí dělení na lidi myslící a zmasírované televizní propagandou, protože to také jaksi neodpovídá rozložení preferencí. K tomu zřejmě úplně neplatí ani to, že vláda je nepopulární.

Když o tom tak přemýšlím, já vlastně vůbec nevím, proč Pavel volby vyhrál a proč je Babiš prohrál. Ale tato otázka mě dráždí, takže se jí určitě budu v příštích týdnech i měsících na svém blogu věnovat.

Ruku na srdce, když necháme stranou politiku: Nebyl Pavel prostě lepší produkt? Pro lidi, kteří politiku vnímají jen okrajově? Generál, na motorce jezdí, dobře vypadá, sportovec...

Tak načančali ho hezky, všechna čest. Dobré vlastnosti zvýraznili, špatné vlastnosti schovali, odvedli profesionální práci, málokdy se najde tak pěkný obal, který, jak víme, prodává.

Když zůstaneme u této analogie, tak měl Pavel i výbornou všudypřítomnou reklamu, ba našla se i celá řada Horstů Fuchsů, kteří ho doporučovali spotřebitelům, načasování celé kampaně bylo také velmi dobré... Je vidět, že se Kolář od dob Schwarzenberga něco naučil.

Na druhou stranu... Síla obchodní značky to ještě není. Nový produkt vzbudil očekávání, byl hojně kupován, ba dokonce místy vyvolal i nefalšovanou nákupní horečku, teď se ukáže, kolik přijde reklamací a jaké budou reference zákazníků. Až potom budeme moci říci, jak dobrý produkt je Petr Pavel.

Začalo se mudrovat o tom, co s ANO. Zda „očistit jeho jméno“ od toho, co na něj nakydali novináři během kampaně za „strašení válkou“, nebo spoléhat na to, že většinu dá s Okamurou nebo „ještě někým“. Kým, to se neví, a s Okamurou to teď také není slavné...

Už jsem to naznačil ve svém prvním nedělním komentáři. Podle mě tyto volby ukázaly limity hnutí ANO. Andrej Babiš se po celou dobu snažil vybudovat stranu pro všechny, která by třeba mohla atakovat padesátiprocentní preference. Toto byly třetí volby, které ukázaly iluzornost této představy. Za normálních demokratických okolností je náš národ natolik rozrůzněn, že nesjednotíte ani polovinu z nich. I pětikolka nemohla udělat jen jednu velkou koalici, ale musela udělat dvě.

Podle mě jsme byli svědky Andrejova maxima (z toho bychom mohli udělat politologický termín). Čtyřicet procent. Tolik může hnutí ANO dostat, pokud vytuneluje SPD. Ale víc zřejmě nedostane, protože každý další volič znamená ztrátu krajního voliče. Ani Babiš není schopen být atraktivní od středu po okraj voličského spektra.

Hnutí ANO to má víceméně jednoduché – musí si prostě vybrat, jestli vedle sebe nechá SPD a začne se ucházet o zklamané voliče pětikolky, nebo naopak nechá být středové voliče a vyluxuje preference SPD. Ale ať udělá cokoliv, víc než 40 % hlasů nedostane.

Pokud platí, že je vláda nepopulární, ale lidé přesto volili vládního prezidenta, tak to znamená, že na ulici leží poměrně dost hlasů středových voličů, kteří jsou sice pro NATO a jsou protiruští, ale nemají radost z vládního chaosu a zdražování. Je tu tedy podle mě prostor pro stranu, která bude přímo cílit na zklamané voliče především ODS, protože ta musela společnému vládnutí obětovat nejvíc.

Vláda se prý může těšit, že ekonomika poroste, lidem se bude dařit lépe, ceny energií klesají, dokonce maloobchodní tržby stouply... Pozorujete kolem sebe obrat k ekonomickému zázraku?

No už aby to bylo! Já bohužel zatím slýchám, že Škodovka i Toyota budou mít odstávku výroby, že Energetický regulační úřad rozdává pokuty za pokusy distributorů odpojit odběratele od dodávek energií, mluví se o dalším zdražování potravin, ještě ani nezaschl inkoust na volebních výsledcích ve Sbírce zákonů a už se mluví o zvyšování daní... Nepsali náhodou včera, že Česko se propadlo do recese?

Do toho se prý musíme připravit na válku velkého rozsahu, a kdyby nastala, tak bude zapotřebí výběrově mobilizovat... Ne, to nedezinformuji, to říká náčelník štábu Řehka.

Také jsem zaznamenal zprávu, že se evropským zemědělcům nelíbí, jak se sem dostává pod cenou ukrajinské obilí, čímž se cena našich komodit dostává pod náklady. Ceny energií sice klesly, ale stále jsou šíleně vysoké, i když s plynem zřejmě do jara fakt vydržíme. Ceny cukru řeší dokonce přímo vláda... A já raději nebudu komentovat, kolik stojí běžný nákup pro naši domácnost s pěti dětmi. Nebýt vlastní rostlinné i živočišné výroby, zřejmě bychom nevyšli.

Takže bohužel vás musím zklamat, žádný obrat k ekonomickému zázraku fakt nevidím. Spíš vidím marketingovou kampaň vlády, ne nepodobnou prezidentským volbám. Prostě nám na ekonomickou recesi dělají lákavý obal a všudypřítomnou reklamu, abychom neviděli, že dostáváme naprosto ukázkový šunt.

Podle kalendáře nebudou do podzimu 2024 žádné volby. Čeká vládu nerušené vládnutí a nás držení úst? Má vůbec smysl demonstrovat? Za co vlastně?

Držení úst nás čeká určitě. Já jdu zítra na příslušné obvodní oddělení policie za to, že jsem hubu nedržel. Jsem docela zvědavý, jestli tam budu za sprostého podezřelého, nebo to i samotným příslušníkům bude poněkud trapné. Uvidíme, nakolik máme nejen svobodu projevu, ale i svobodu po projevu. Až bude přijat nový zákon o dezinformacích, tak to teprve začne být legrace.

Ve svých posledních článcích na blogu jsem psal, že tentokrát volební kampaň na prezidenta nikoho neoblbovala. Petr Pavel se nijak netajil tím, co chce dělat. A že teď neztrácí čas. Inaugurován bude až v březnu, ale už stihl naštvat Čínu, povzbudit Zelenského, ustanovit tým složený z potíračů dezinformací... Dokonce mu na to dali i palác, aby měl kde úřadovat... Ale on své záměry nezakrýval. Všechno, co teď dělá, to říkal i během kampaně. Jeho názory na daně, zahraniční politiku, jeho záměry v úřadě prezidenta, všechno jsme věděli ještě předtím, než se otevřely volební místnosti. Petra Pavla podpořila celá pětikoalice, a to velice halasně. Věděli jsme, kdo je mezi jeho spolupracovníky, věděli jsme, jak to má s NATO i s Ukrajinou.

Přesto byl zvolen napříč vesnicemi i městy, bohatými i chudými, minoritami i majoritami, chytrými i hloupými.

Proti čemu by se mělo demonstrovat? Proti šedesáti procentům celkem objektivního vzorku populace, kteří to takhle chtěli? Pod jakým heslem? Petr Pavel nekecal, ale nám se to nelíbí? Šance na demonstrování tu byla v posledním půlroce. To mělo smysl zkoušet změnit kurz naší země. Teď by to bylo stejné, jako když demonstroval Milion chvilek.

V této chvíli se podle mě dá dělat pouze poctivá stranická práce, tříbit myšlenky, chystat programy, jezdit za lidmi a prostě počkat, až se vláda i s prezidentem ukážou. A pokusit se nějak přežít ty chystané náhubkové zákony.