Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Ano, rok 2015 byl těžký, ale myslím si, že opravdu těžké roky nás teprve čekají. Jestli byl přelomový, pak především v tom, že jsme si jako Evropané uvědomili, že EU není oddělena od okolního světa velkou zdí a že se nás týkají a budou týkat všechny události ve světě, ať už jsme je zavinili nebo ne.

Událostí tohoto roku je narůstající uprchlická krize. Je podle vás vážným ohrožením Evropy a její civilizace?

Může to být určité ohrožení, ale není tak zásadně vážné. V Německu ještě pořád není tolik uprchlíků, jako po válce přišlo za prací Turků. Tehdy je Němci zvali, a přitom Turci jsou stejně vzdálení evropské civilizaci jako Syřané. A myslím, že pomohli Německu s poválečným rozvojem a stejně je to dnes se Syřany. Největší „legrace“ je, že my v Česku máme největší problém s uprchlíky, a přitom tady téměř žádní nejsou. Abych použil přirovnání z mého oboru, je to podobné jako s medvědy. Největší obavy a negativní vymezení vůči nim mají lidé v zemích, kde medvědi nežijí, zatímco v Rumunsku žijí čtyři tisíce medvědů a problém s nimi nikdo nemá. Neříkám, že se Evropa má stát obrovským uprchlickým táborem, ale my jsme po válce vystěhovali jeden a půl milionu Němců a dnes jsme určitě schopni i několik tisíc běženců přijmout. Nemůže to ale vypadat tak, že si tady postaví svá města a mešity. Pokud jim to tady nebude vyhovovat, pomozme jim během války v jejich zemích a pak ať se vrátí nebo ať jdou jinam. Je velmi naivní si myslet, že sem pozveme lidi z úplně jiné kulturní oblasti a oni tady budou žít podle svého, a uvolníme jim tak náš prostor. Zlatá střední cesta ale je možná a já se jí nebojím.

V souvislosti s globálním oteplením a klimatickými změnami se takto mluví o tom, že se mohou dát do pohybu mnohem větší masy lidí, než je tomu dnes…