Byl jste osobně pomáhat na jižní Moravě, kterou zasáhlo ničivé tornádo. Jak byste popsal vaše pocity, když jste dorazil na místo?
Když jsem ve čtvrtek večer zjistil, co se stalo, tak jsem byl samozřejmě v šoku. Na vlastní kůži jsem jako voják zažil povodně v roce 1997 v Uherském Hradišti, takže jsem si dovedl představit, co se asi na místě děje. Ještě v noci jsem tedy kontaktoval kolegu záchranáře Radka Bendu z Pelhřimova, aby zjistil, jak se vyvíjí situace a koordinovali jsme spolu přípravy pomoci. Přes noc vytvořil určitý harmonogram postupů, zajistil dva sanitní vozy a začali jsme připravovat pomoc. Naše aktivita tedy spočívala hlavně v zajištění vody, potravin, hygienických prostředků a dalšího materiálu, který lidé potřebují k zajištění základních lidských potřeb. Pak už stačilo natočit jedno video a okamžitě se rozběhla obrovská vlna solidarity mezi lidmi.
Co bylo pro vás nejsilnější emocí? Byly to ty zničené domy, lidské osudy, nebo nasazení všech, kteří se snažili pomoci?
Jednoznačně sounáležitost, solidarita a láska lidí k lidem. Jak se celý národ dokáže spojit, když někdo potřebuje pomoci. Za jeden den jsme díky darům lidí dokázali shromáždit materiál za více než sto tisíc korun. Jezdily rodiny, maminky s dětmi, starší lidé i velmi mladí. Zkrátka nikoho tato událost nenechala lhostejným, což je dojemné a je to známka, že jsme skvělý národ.
Od čtvrtečního večera jste společně s kolegy začal organizovat pomoc postiženým obcím. Co bylo v tu chvíli nejtěžší?
My jsme jen pomáhali, na tom nebylo nic těžkého, navíc lidé se obrovsky aktivovali sami. Těžké to mají a ještě budou mít ti lidé v postižených oblastech.
S čím konkrétním jste se snažili bezprostředně pomoci občanům, kteří z minuty na minutu přišli doslova o střechu nad hlavou?
V první fázi jsme vyzvali ke sbírce základních potřeb, tedy primárně jídlo a hygiena. Sešlo se nám už i nějaké nářadí a plachty pro zabezpečení domů, což jsme celé odvezli v sobotu do Lužic a Mikulčic dvěma zapůjčenými sanitními vozy. Následně jsme lidi poprosili o pomoc a přispění na OSB desky, střechové latě a prkna, které jsou v místě velmi třeba. Opět hlavní skupinou dárců byli zejména lidé, i když bez podpory několika firem by to nešlo realizovat. Díky obrovské ochotě a aktivitě se nám tedy podařilo od pondělí do středy naplnit velké auto s OSB deskami, další velké auto plné střešních latí a prken a střední dodávku s různým nářadím. Dohromady se lidé složili na materiál v hodnotě sahající ke dvěma stům tisícům korunám. Za to všem patří obrovské poděkování.
V rámci uskupení Trikolóra Svobodní Soukromníci jste také spustili jak finanční, tak materiální sbírku. Jaká byla reakce vašich příznivců?
Chci zdůraznit, že veškerou pomoc, o které výše hovořím, jsme organizovali a organizujeme striktně naprosto apoliticky, prostě jsme jako občané chtěli pomoci. Celkově reakce lidí byla úžasná a jediné, v čem jsme využili našich vnitřních struktur, byla koordinace pomoci v postižených místech a mezi okresy. Kde máme zkrátka členy, tak tam jsme hodně schopni domluvit a zařídit díky nim. V tomto případě se to velmi hodilo právě v Hodoníně. Ale znova říkám, že jsme to nikdy nikde neprezentovali a ani to dělat nebudeme. Prostě jsme lidé jedné země a pomáháme si v nouzi. Jako Trikolóra Svobodní Soukromníci jsme podpořili jeden transparentní dárcovský účet, který jsme propagovali na svých kanálech. Ač se stal nejúspěšnějším, tak si žádné zásluhy na této obrovské vlně solidarity neděláme.
Záchranné práce jste viděl přímo na vlastní oči. Jak podle vás zafungoval celý systém pomoci postiženému regionu? Je něco, co by se podle vás mělo do budoucna vylepšit?
Nebyl jsem v místě od začátku akcí, ale jsem si jist, že záchranáři a hasiči dělali co mohli. Co se týká následné organizace v místech, tak mi to zprvu přišlo poněkud chaotické, ale nechci nyní kritizovat, protože v místech se všichni členové záchranných složek chovají skvěle a velmi vstřícně. Myslím si ale, že by v místě měl být větší počet vojáků. Celkově je to z mého hlediska hodně podobné těm povodním z roku 1997. Je to v takovém rozsahu nová zkušenost a stát i samospráva se musí poučit, jak postupovat.
Ozývají se hlasy, které kritizují to, že meteorologové nevarovali místní občany před hrozbou vzniku tornáda. Jak to vidíte vy? Bylo to vůbec možné? A pomohlo by to něčemu?
Toto nedokážu posoudit. Nejsem meteorolog a nechci vynášet jednoduché a laciné soudy. Je však jasné, že nějaký systém varování do budoucna musí vzniknout, protože to nemusí být poslední tornádo v našich krajinách. Ale hlavně je třeba se zaměřit na prevenci chování lidí. Neznali jsme tornáda a nevěděli, jak se chovat, a proto vznikla i videa, kde stojí lidé za okny. Tohle je myslím priorita. Vysvětlit lidem, jak se mají v takovém případě zachovat, aby zbytečně nedocházelo ke zraněním nebo k usmrcení.
Podle aktuálních obrázků z postižených obcí je zřejmé, že nejhorší škody jsou pomalu již odklizeny a na řadu teď musí přijít rekonstrukce či výstavby nových domů. Jenže není jak materiál, tak kapacita stavebních firem. Co s tím?
Nejprve byla vidět apokalypsa díky rozbořeným domům. Nyní je strašné vidět ta prázdná místa, která po domech zůstala. Je spousta lidí, kteří se podobně jako my snaží zajistit materiál, a spousta dobrovolníků, kteří chtějí pomoci stavět. Ale nelze spoléhat jen na dárce a dobrovolníky. Zde je za mě jednoznačná povinnost státu zajistit lidem obnovu jejich domů. Prostě nabídka půjčky s nízkým úrokem je hezká, ale starší lidé, kterých je v postižených místech hodně, si ji dovolit stejně nemohou. V tomto já to vidím jednoznačně. Pokud má stát peníze, aby je posílal na druhou stranu planety na obnovu zemí, které si tam sami lidé zničili válkami, tak musí mít peníze pro vlastní občany. Na prvním místě pro vlastní občany. Já prostě nekompromisně žádám vládu, aby pomohla s obnovou obydlí lidem, kteří celý život platili nemalé daně a nyní přišli z minuty na minutu o veškerý majetek.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, Ph.D., MBA byl položen dotaz
17. listopad
Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
wwww Jinde na netu:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
17:27 Vykládal o sobě, že je jako Superman. Vyoralův příspěvek k debatě o duševním zdraví premiéra
PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA - „Bohužel Bidenova administrativa se ještě v posledních křečích bu…
- 16:22 „To nemohlo dopadnout dobře.“ Luděk Bednář o disentu z dob minulého režimu a teď
- 16:05 Zeman: Fiala připomíná Hitlera v bunkru. BIS se chystá zatýkat
- 4:40 Bolestivé. STAČILO! i se SOCDEM? Vidlák promluvil
- 16:31 „Byl v rauši. Převzal to a neověřil.“ Fiala za výstup 17. listopadu hnán k demisi
- 21:22 „Levičáci z prohraného hlasování mohli zešílet.“ Ivan David hlásí dění z europarlamentu
