Byl jste osobně pomáhat na jižní Moravě, kterou zasáhlo ničivé tornádo. Jak byste popsal vaše pocity, když jste dorazil na místo?
Když jsem ve čtvrtek večer zjistil, co se stalo, tak jsem byl samozřejmě v šoku. Na vlastní kůži jsem jako voják zažil povodně v roce 1997 v Uherském Hradišti, takže jsem si dovedl představit, co se asi na místě děje. Ještě v noci jsem tedy kontaktoval kolegu záchranáře Radka Bendu z Pelhřimova, aby zjistil, jak se vyvíjí situace a koordinovali jsme spolu přípravy pomoci. Přes noc vytvořil určitý harmonogram postupů, zajistil dva sanitní vozy a začali jsme připravovat pomoc. Naše aktivita tedy spočívala hlavně v zajištění vody, potravin, hygienických prostředků a dalšího materiálu, který lidé potřebují k zajištění základních lidských potřeb. Pak už stačilo natočit jedno video a okamžitě se rozběhla obrovská vlna solidarity mezi lidmi.
Co bylo pro vás nejsilnější emocí? Byly to ty zničené domy, lidské osudy, nebo nasazení všech, kteří se snažili pomoci?
Jednoznačně sounáležitost, solidarita a láska lidí k lidem. Jak se celý národ dokáže spojit, když někdo potřebuje pomoci. Za jeden den jsme díky darům lidí dokázali shromáždit materiál za více než sto tisíc korun. Jezdily rodiny, maminky s dětmi, starší lidé i velmi mladí. Zkrátka nikoho tato událost nenechala lhostejným, což je dojemné a je to známka, že jsme skvělý národ.
Od čtvrtečního večera jste společně s kolegy začal organizovat pomoc postiženým obcím. Co bylo v tu chvíli nejtěžší?
My jsme jen pomáhali, na tom nebylo nic těžkého, navíc lidé se obrovsky aktivovali sami. Těžké to mají a ještě budou mít ti lidé v postižených oblastech.
S čím konkrétním jste se snažili bezprostředně pomoci občanům, kteří z minuty na minutu přišli doslova o střechu nad hlavou?
V první fázi jsme vyzvali ke sbírce základních potřeb, tedy primárně jídlo a hygiena. Sešlo se nám už i nějaké nářadí a plachty pro zabezpečení domů, což jsme celé odvezli v sobotu do Lužic a Mikulčic dvěma zapůjčenými sanitními vozy. Následně jsme lidi poprosili o pomoc a přispění na OSB desky, střechové latě a prkna, které jsou v místě velmi třeba. Opět hlavní skupinou dárců byli zejména lidé, i když bez podpory několika firem by to nešlo realizovat. Díky obrovské ochotě a aktivitě se nám tedy podařilo od pondělí do středy naplnit velké auto s OSB deskami, další velké auto plné střešních latí a prken a střední dodávku s různým nářadím. Dohromady se lidé složili na materiál v hodnotě sahající ke dvěma stům tisícům korunám. Za to všem patří obrovské poděkování.
V rámci uskupení Trikolóra Svobodní Soukromníci jste také spustili jak finanční, tak materiální sbírku. Jaká byla reakce vašich příznivců?
Chci zdůraznit, že veškerou pomoc, o které výše hovořím, jsme organizovali a organizujeme striktně naprosto apoliticky, prostě jsme jako občané chtěli pomoci. Celkově reakce lidí byla úžasná a jediné, v čem jsme využili našich vnitřních struktur, byla koordinace pomoci v postižených místech a mezi okresy. Kde máme zkrátka členy, tak tam jsme hodně schopni domluvit a zařídit díky nim. V tomto případě se to velmi hodilo právě v Hodoníně. Ale znova říkám, že jsme to nikdy nikde neprezentovali a ani to dělat nebudeme. Prostě jsme lidé jedné země a pomáháme si v nouzi. Jako Trikolóra Svobodní Soukromníci jsme podpořili jeden transparentní dárcovský účet, který jsme propagovali na svých kanálech. Ač se stal nejúspěšnějším, tak si žádné zásluhy na této obrovské vlně solidarity neděláme.
Záchranné práce jste viděl přímo na vlastní oči. Jak podle vás zafungoval celý systém pomoci postiženému regionu? Je něco, co by se podle vás mělo do budoucna vylepšit?
Nebyl jsem v místě od začátku akcí, ale jsem si jist, že záchranáři a hasiči dělali co mohli. Co se týká následné organizace v místech, tak mi to zprvu přišlo poněkud chaotické, ale nechci nyní kritizovat, protože v místech se všichni členové záchranných složek chovají skvěle a velmi vstřícně. Myslím si ale, že by v místě měl být větší počet vojáků. Celkově je to z mého hlediska hodně podobné těm povodním z roku 1997. Je to v takovém rozsahu nová zkušenost a stát i samospráva se musí poučit, jak postupovat.
Ozývají se hlasy, které kritizují to, že meteorologové nevarovali místní občany před hrozbou vzniku tornáda. Jak to vidíte vy? Bylo to vůbec možné? A pomohlo by to něčemu?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
Filip Turek byl položen dotaz
K vaší rychlé jízdě
To vám přijde normální, že porušíte zákon a obhajujte se tím, že je špatný, a že se má změnit? Co třeba nějaká omluva? A jste připraven přijít o řidičák, protože jestli ne, tak je to výsměch obyčejným lidem, kteří by o něj určitě přišly. Co mi ale vadí nejvíc je, že jedete rychle a ještě se plně nev...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
20:24 Stanjurova čísla vycucaná z prstu. Plakal bych, říká Hrnčíř z SPD
Říkali jsme to a nedělá nám radost, že se to naplňuje. Tak komentuje poslanec Jan Hrnčíř fungování s…
- 14:25 Omezování svobody slova by mělo být trestné. Ivan David vysvětlil jak
- 17:55 Zničili průmysl. Vědomě. Šichtařová má jasno v tom, proč evropská auta nefrčí
- 16:27 Rajchl: Fiala skončí, ale teď jde o něco jiného
- 4:44 Prezident by mohl být ukradený, proto více Hradní stráže? Obrana utrácí jak blbá blondýna se zlatou kartou. Fidler nám to zase spočítal
- 20:20 Šichtařová v Brně: Šíří strach, rozdělují společnost. Proto jdu do politiky
_profil_top.jpg)
