Na šest míst v Radě České televize je 90 přihlášek. O čem vypovídá velký zájem?
Já bych viděl dva zájmy. Jednak těch vyčůránků, kteří do rady chtějí, protože chtějí měsíčně dvacet tisíc, aniž by se museli příliš namáhat. A pak těch, kteří chtějí televizi změnit nebo bránit – pražská kavárna. Takže jde o směsku různých lidí. Domnívám se, že postupovat takhle je naprostá hloupost. Rada České televize musí být kontrolní orgán a kontrolovat korunou. To znamená, že musí hájit zájmy nás, kdo platíme koncesionářský poplatek, jestli se neplýtvá. Změnu náplně televize bych nechal na odbornících, které televize má. Kromě některých mají hodně slušných a schopných lidí a vysílací schéma ať si dělají sami.
Ale členové rady by tam měli mluvit za nás a kontrolovat televizi korunou. Je přece šílené, že nevíme, za co se vlastně v televizi platí, kolik dostávají umělci, kolik dostávají moderátoři. Výběr do rady by měl být jiný – za prvé by měli přizvat ekonomy, někoho, kdo je důvěryhodný. A za druhé zástupce občanských společností a profesionálů včetně Asociace komunikačních agentur a podobně – tedy lidi, kteří rozumějí tomu, co je a co není reklama. Když se dívám na některé sponzorské spoty, žasnu, jak je možné, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání neví, co je sponzoring. Proto je o členství takový zájem a svědčí o tom, že televize je v nějakém prapodivném stavu.
Zmínil jste, že by v radě měli být zastoupení ekonomové. Jedním z ekonomů, kdo se do rady hlásí, je ekonomka Hana Lipovská, kterou nominovala Česká biskupská konference. Stala se terčem kritiky pro vyjádření pro ParlamentníListy.cz, že nechápe smysl existence veřejnoprávních médií. Někteří jí vyčítají také angažmá v Institutu Václava Klause. Co vy na to?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová