Novým fenoménem v české politice se stává nová Pirátská strana. Zatím bodovali ve sněmovních volbách, uspěli i v komunálních volbách, zejména ve větších městech. Myslíte si, že mají šanci stát se stabilní součástí české politické scény? Je jejich úspěch známkou toho, že mladí voliči mají o politiku větší zájem než v minulosti?

Musíme si uvědomit, že Piráti nezískali v komunálních volbách procentuálně víc hlasů než ve volbách sněmovních. Ale je to fenomén, který je teď na vzestupu a samozřejmě bude hodně záležet na tom, jestli to ustojí vnitřně. Ta strana je opravdu mladá, má poměrně málo členů, uvidíme, co se stane. Každopádně je vidět, že získávají zčásti přízeň někdejších voličů Zelených a také přivedli k volbám, byť v očích veřejnosti k těm méně významným, část mladé generace, která by možná jinak nevolila. Tudíž se zdá, že perspektivu mají.

V některých případech už se dočkali kritiky, že mají nepřiměřené požadavky, že na to, když nemají moc politických a někdy ani životních zkušeností, se chovají nabubřele a arogantně. Týká se to hlavně Prahy a jejich prvního požadavku ještě před začátkem jednání o koalici, že chtějí mít primátora. Nemůže to vést jako třeba v případě Věcí veřejných naopak k tomu, že Piráti na politické scéně zazáří a zhasnou?

Piráti jsou mladá strana, zejména v komunální politice jsou málo zkušení, ale nemám pocit, že by postupovali jinak než ostatní. V Praze všechny tři strany, které dnes jednají o koalici, prohlásily, že mají zájem o post primátora, a vyslovily důvody, proč na to vlastně mají nárok. Takže Piráti se z toho nijak zvlášť nevymykají, spíš bych počkal na to, jak budou postupovat dál. Samozřejmě příliš velký hon za funkcemi je kontraproduktivní, ale pan Hřib své prohlášení v poslední době mírní, říká, že na osobních ambicích ten projekt nezkolabuje. Necháme se překvapit.

Jak vidíte budoucnost Občanské demokratické strany v souvislosti s jejich volebními výsledky ve volbách komunálních a do Senátu? Je už jasné, že se odrazila ode dna a že se stává alternativou k hnutí ANO, jak prohlásil po komunálních volbách předseda ODS Petr Fiala? Nebo agresivní závěr kampaně pražské ODS či možná ne úplně korektní vyjednávání o koalici v Brně může ten obraz strany očištěné od nekalých kmotrů a praktik, kvůli němuž se od ní voliči v minulosti odvrátili, ještě kazit?

Především už volby v roce 2017 prokázaly, že ODS je z krize venku a profiluje se jako jeden z hlavních vyzyvatelů hnutí ANO. Tím druhým hlavním vyzyvatelem jsou Piráti. ODS získala v Praze procentuálně v těchto volbách přibližně stejný výsledek jako ve volbách parlamentních, což v situaci, kdy kandiduje řada místních a malých subjektů, je docela úspěch. To, jak se chovají strany ve volební kampani nebo jak moc ostré lokty mají při jednáních o koalicích, málo vypovídá o tom, jestli mají malou nebo velkou voličskou podporu. Je pravda, že ten způsob, jakým to v Brně ODS provedla, není z hlediska získávání nových voličů nejšťastnější, ale myslím si, že dopad na celostátní politiku to bude mít minimální.

V Praze ODS vyhrála, ale zatím je z koaličních jednání vyšachována, stejně jako hnutí ANO. Nemůže jí to uškodit?

Já myslím, že jí to spíš trochu prospěje, protože veřejnost má tendenci představovat si, že ten, kdo je první na pásce, má dostat šanci sestavovat jak vládu na celostátní úrovni, nebo magistrátní či zastupitelské koalice, takže spíš trochu „soucit“ s ODS může přijít už v evropských volbách na jaře příštího roku. Ale zase nemyslím, že by to mělo nějaký zásadní vliv. Tady je důležité to, že komunální volby mají jako každé volby, kde se volí poměrným způsobem, dvě fáze. Jedna je získávání hlasů, které definují koaliční potenciál. A druhá fáze je využití toho potenciálu. Těch případů, kdy vítěz komunálních voleb zůstane stranou, ostatně jsme to viděli i v parlamentní politice, kdy vítěz parlamentních voleb zůstal stranou, těch příkladů je opravdu hodně. Není to nic výjimečného a nikdy to zásadně výsledek příštích voleb neovlivnilo.

Myslíte si, že je legitimní, když v tom, kdo nakonec povládne, hraje roli nejen procento získaných hlasů, ale i ten koaliční potenciál stran, které se do Poslanecké sněmovny nebo v těchto případech do zastupitelstev měst a obcí dostanou? Může se stát, že kdo se nekorektně chová ve volební kampani, útočí proti všem, sice vyhraje, ale riskuje, že s ním ostatní odmítnou jít do koalice.

Je to legitimní, myslím si, že to je integrální součást systému voleb, že se volí poměrným způsobem, je to vlastně jakási brzda proti tomu, aby někdo s těsným náskokem a procentuálně malým podílem ovládl místní politiku. Obrazně řečeno, kdyby v Praze byl princip, že ten, kdo je první, všechno ovládne, tak by ODS s nějakými řádově osmnácti procenty hlasů měla primátora jakoby automaticky. To by asi nebylo šťastné. Ta pojistka je hlavně proti populistickým nebo extremistickým silám, které mohou někdy těsně nějaké volby vyhrát, ale to ještě neznamená, že budou vládnout.

Když vidíte vzestup ODS, který strana korunovala obrovským úspěchem v senátních volbách, souhlasíte s optimistickou vírou předsedy této strany Petra Fialy, že příští sněmovní volby už ODS vyhraje? Půjde to i podle vás tak rychle?

To je otázka dva v jednom. Optimismus je určitě namístě, protože bez něj se těch výsledků nedá dosáhnout. Jestli to tak dopadne, ať už v těch evropských volbách, které nás čekají za pár měsíců, nebo v příštích parlamentních volbách, je velká otázka. Protože aby se naplnila, vyžaduje to velkou práci. A ta práce se děje v konkurenčním prostředí. Nikdo z politických konkurentů nebude sedět se založenýma rukama a čekat, až ODS vyhraje. Všichni si uvědomují, že už je to zase silný hráč a budou se připravovat na soupeření s ní. Takže to, jestli se skutečně ODS povede vyhrát příští sněmovní volby, je naprosto nepředpověditelná věc.

Ukazuje se, že je důležité i to, jak se strana prezentuje před volbami, ale i po volbách. Hnutí ANO, které celkově v komunálních volbách docela dobře uspělo, zejména ve velkých, například krajských městech, prohrálo v Praze, na kterou se ve volební kampani nejvíce soustředilo, a naprosto projela senátní volby. A tahle porážka ovlivnila negativně vyjádření předsedy hnutí ANO, premiéra Andreje Babiše, že to opticky vypadalo, jako když komunální volby prohrál. V kriticích Babišova poraženecká nálada vyvolala dojem, že hnutí ANO už je za zenitem a teď už bude jen ztrácet. Senátní volby s většinovým volebním systémem to jakoby potvrzují. Myslíte si, že tento dojem je oprávněný?

ANO ztratilo mezi volbami v roce 2017 a současnou situací, začátkem roku 2018 nastal jakýsi vrchol a pak podpora ANO mírně klesla. Nechci říkat konkrétní čísla, protože v různých modelech jsou výsledky různé, ale ten trend je tam zřejmý. Přesně nevím, jestli ten pokles bude pokračovat, ale i kdyby pokračoval, tak ten náskok v celostátním měřítku má hnutí ANO takový, že v dohledné době by sněmovní volby prohrát nemělo. Takže kdo chce hnutí vyzvat a skutečně ho ve volbách porazit, nejen ho potom jako vítěze voleb obejít, tak má před sebou opravdu velikou práci.

Na rozdíl od ODS další strana na pravici TOP 09 ztrácí podporu v celostátní i komunální politice. Jak si to vysvětlujete? Její voliči asi nepřecházejí k ODS, protože obě strany se poměrně zásadně liší v postoji k Evropské unii.

Co se týče TOP 09, to je trochu nejasná záležitost. Ukazuje se, že Karel Schwarzenberg byl pro tu stranu opravdu klíčová osoba a že také spolupráce se Starosty byla pro TOP 09 strašně důležitá. Myslím, že TOP 09 teď stojí před velkým rozhodnutím, jak pokračovat a jestli nejít na nějakou formu nějakého užšího propojení s dalšími subjekty. Umím si představit, že by vzniklo i širší uskupení minimálně pro evropské volby, které by spojovalo TOP 09, Starosty a KDU-ČSL, což jsou strany, které jsou součástí Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. A pak by se vidělo, jestli ten projekt je úspěšný. To, co se podařilo TOP 09 v Praze, vytvořit velmi podobnou koalici ještě s podporou dalších, převážně marginálních uskupení, ukázalo, že by to mohlo mít perspektivu.

Předseda STAN Petr Gazdík ke spojení sil TOP 09, STAN a lidovců do evropských voleb vyzval, takže je možné, že na to nakonec i lidovci, kteří zatím váhají, přistoupí. Myslíte, že bez takového spojení sil by TOP 09 mohla vypadnout ze Sněmovny?

My tady máme tři subjekty, které se pohybují na hranici pěti procent, a to jsou právě TOP 09, STAN a KDU-ČSL. To už se ukázalo ve volbách v roce 2017. Ty subjekty jsou si politicky poměrně blízké, i když Starostové jsou dost hodnotově neukotvení, díky tomu, jak to hnutí vzniklo, a všechny tyto subjekty jsou nějakým způsobem ohrožené a musí s tím ohrožením nějakými způsobem pracovat. Uvidíme, jak to pojmou. Samozřejmě je možné, že některá z těch stran zvolí jinou cestu, bude se snažit posílit vnitřně, těžko říci, jak vedení stran rozhodne.

A jak vidíte budoucnost levice, která už hodně ztratila ve sněmovních volbách, ale v komunálních a především v senátních volbách obě levicové strany – sociální demokraté i komunisté – propad voličské podpory ještě prohloubily. Pokud projde sociální demokracie podobnou cestou jako ODS, očistí se od některých svých problémů, najde nová témata a nové tváře, má šanci na návrat k většímu politickému vlivu, jak se to začíná dařit ODS? Ale je tu rozdíl; když ODS padla na dno, byla v opozici, kdežto sociální demokraté jsou ve vládě. Může jim to pomoci, nebo uškodit, když právě vedoucí vládní síla – hnutí ANO – je ta, která vysává levici voliče?

Mně připadá, že sociální demokraté si nejsou vědomi, že je čeká podobná cesta jako čekala ODS. Že věří pořád na nějaký zázrak. To je můj dojem, ale mohu se mýlit. Ta cesta zpátky nahoru pro ně bude mimořádně obtížná a nezbytnou podmínkou je, aby se strana ukáznila a přestala mezi sebou bojovat a soustředila se na působení navenek a na moderní levicová témata. Když to neudělá, je skutečně ohrožena těžkým pádem hluboko pod pětiprocentní hranici. Když to udělá, má šanci.

A KSČM má podle vás nějakou šanci, nebo už je na odchodu do propadliště dějin? Například horní komora Parlamentu už bude bez její účasti.

Pokud jde o KSČM, tam se skutečně začínají promítat demografické procesy, protože její starší voliči buď už nejsou schopni se účastnit politického života nebo dokonce umírají a strana nabírá příliš málo mladých, aby si udržela svoji původní sílu, jak ji měla v 90. letech nebo začátkem tohoto století. Já si osobně myslím, že je tu velký prostor pro vytvoření nového politického subjektu nebo sjednocení na levici, tím že by se oddělilo extrémně levicové křídlo KSČM, nebo by zůstalo pod vlaječkou KSČM a ostatní levicové síly by šly na nějakou evropskou socialistickou platformu. Ale jak to dopadne, to si netroufám v tuto chvíli odhadovat.

V letošních podzimních volbách neuspěla ani SPD, i když trend v jiných evropských zemích je opačný. Jak si to vysvětlujete? Je to tím, že Andrej Babiš zvedl i protiimigrační téma, díky kterému Tomio Okamura sbíral ve sněmovních volbách body?

Myslím, že hlavně to imigrační téma vyvanulo. Je to passé. A SPD utrpěla v komunálních volbách opravdu těžkou porážku, v Praze se nedostala do zastupitelstva, celostátně má poměrně málo procent hlasů. Zdá se, že bude muset hledat nějaká zásadně jiná témata. Stálo by za připomenutí, že krajní pravice, ať to byli Sládkovi republikáni nebo Dělnická strana sociální spravedlnosti, se vždycky pohybovala v poměrně nízkých číslech. Ten český elektorát není krajně pravicově orientovaný, SPD se podařilo získat pozici ne díky své krajní pravicovosti, ale na specificky uprchlickém tématu. Na takové vlně nacionalistických obav. To odeznívá, takže ta strana bude muset hledat jiná témata.

Jakou zajímavost ještě podle vás přinesly letošní komunální volby? Objevil se nějaký nový trend?

Myslím, že velmi závažný je trend pokračujícího posilování lokálních hnutí a uskupení. Jak se zemi daří vcelku dobře a nemá žádná významná bezpečnostní, sociální ani ekonomická rizika, tak komunální a regionální politika nabývá na významu, a to posiluje příležitosti pro různá místní uskupení, aby se profilovala pro volby a uspěla. A není to jen Praha sobě. Po republice je jich skutečně velké množství. A to je další fenomén, který ukusuje hlasy těm tradičním stranám. Nevím, kam to povede, ale je to něco nového a pravděpodobně se na to budou muset všechny politické subjekty připravit, protože to zřejmě bude mít dopad i do celostátní politiky, neboť mohou vzniknout nějaká podobná zdola vytvářená uskupení, jako bylo třeba hnutí STAN.