Předseda ČMKOS Josef Středula potvrdil, že kampaň odborů Konec levné práce bude pokračovat dál. Ale vadí mu, že mnohá slova kolem ekonomické situace znějí, jako bychom už teď byli v nějaké šílené krizi, což podle něj není pravda. Tvrdí, že si sami vyvoláváme vlastní vnitřní krizi, když znejišťujeme spotřebitele, který má nějaké návyky, a tlačíme na něj, aby je měnil. Přitom z vyššího základu máme předpokládaný růst HDP někde mezi 2,8 až třemi procenty, a to je velmi dynamický růst. Lze s ním souhlasit a třeba i v názoru, že to, co se odehrává ve vztahu USA s Evropou nebo Čínou, nebo co se děje na německém trhu, není žádná systémová krize a ekonomiky jsou v jiné kondici než v roce 2009?

Ano, toto skutečně zatím není ona systémová krize ekonomiky, které proběhla v letech 2008 - 2009. Toto je klasické cyklické zpomalení. Už několik let opakuju varování, že přijde ještě druhá vlna oné – jak ji Josef Středula nazval – „systémové krize“. Anebo – jak ji nazývám já – technokratické krize. Oficiální název pro ni totiž stále neexistuje, navíc je velmi vzácná a skutečně globálně postihla svět v roce 2008 vlastně poprvé. Ale ono zpomalování ekonomiky, které nyní vidíme, s tím prozatím nemá nic společného, to v podstatě „nestojí za řeč“, protože prozatím stále ještě jde o klasický a obyčejný cyklický vývoj, kterého není třeba se kdovíjak bát.

Ale s tvrzením, že zbytečně znejišťujeme spotřebitele, nesouhlasím. Naopak. Zaprvé, vysoké maloobchodní tržby ukazují, že spotřebitelé se nijak zvlášť nebojí a nezdráhají se utrácet. A zadruhé, naopak není správné lakovat falešně spotřebitelům vše narůžovo a říkat jim: „Ničeho se nebojte, zadlužujte se, berte si hypotéky…“, když se předpokládá, že nezaměstnanost letos už vzroste. Ostatně právě páteční čísla ukázala, že český průmysl už klesá o 1,1 procenta, čili že se bude během pár měsíců propouštět. Říkat cokoliv jiného by bylo lhaní lidem, ti by se nepřipravili, zbytečně riskovali a pak by se nestačili divit.

Nemalé peníze se budou díky novele zákona o podpoře sportu točit v nově vzniklém centrálním úřadu s názvem Národní sportovní agentura. Ta by měla mít částečně parametry samostatného ministerstva, měla by mít 80 zaměstnanců. Letos je v kapitole Ministerstva školství na sport vyčleněno 5,5 miliardy korun, slibováno bylo sedm miliard. Podle Pirátů prý peníze namísto podpory volnočasového sportu pro širokou veřejnost skončí hlavně u těch, kdo peníze dále přerozdělují. Jak ale jinak distribuovat ty miliardy, když při stávajícím modelu to skončilo zatčením náměstkyně ministryně školství pro sport?

Další zbytečný úřad, další zbyteční zaměstnanci, další lidé odčerpaní ze soukromého sektoru. Pořád menší a menší počet lidí musí živit pořád větší a větší počet státních úředníků! Jako by se snad tímhle mohly nějak vygenerovat peníze! Hýbat se je jistě zdravé, ale zdravých věcí je spousta – jezdit na dovolenou, jíst mořské ryby, chodit na procházky… A tisíce dalších činností. Jenomže na těch se nedá přiživit, nedá se kolem nich uměle vyrobit nějaká funkce. A tak se na ně nenabalují lidé, kteří by lobbovali za nějaké dotace. Zato sport se dá krásně zpeněžit, dotace se dají vyškemrat… A proto se kolem něho točí tolik úředníků, úřadů a dotací. Jako kdyby se snad do míče nedalo čutat na ulici zadarmo. Celé je to jenom uměle vyrobený byznys.