Pane generále, začala bych vymezením určitých pojmů. Co vlastně dělá z člověka ruského agenta? Objevují se názory, že pokud například někdo sdílí postoje Kremlu, ať už se to týká vztahů mezi Moskvou a NATO, nebo situace na Ukrajině či ve věci Krymu, že jde o agenta. Můžete to objasnit?

Agent je člověk, který zrazuje svou zem nebo skupinu lidí, ke kterým patří a dělá to na základě nějakého motivu. Motiv ideový, který jsme znali od Kima Philbyho a intelektuálů z Velké Británie ve 30. letech minulého století je pryč. Teď jde většinou o motiv finanční. Pokud je někdo rusofil, neznamená to, že je agent Kremlu. Každý agent musí mít dvě věci, a to přístup k informacím nebo minimálně možnost si přístup vybudovat a důvod, proč vám je bude dávat. Lidé, kteří mají stejný názor jako v Kremlu, mohou být sympatizanti Kremlu. Dá se pak říci, že se jim líbí politika Ruské federace, Vladimir Putin atd. Ale sympatizant ještě není agent. Samozřejmě při nějaké vlivové operaci například SVR (Služba vnější rozvědky, hlavní zpravodajská služba Ruské federace, nástupce KGB – poznámka redakce) nebo GRU (Hlavní rozvědková správa, ruská vojenská zpravodajská služba – poznámka redakce) v zahraničí takovéto skupiny lidí, tedy sympatizanti, mohou být využívání k ovlivňování veřejného mínění, protože to pak, pokud je silné, ovlivňuje politická rozhodnutí, protože politici reagují na názory veřejnosti. Ale ještě to nejsou agenti. To, že někdo má rád Kreml a Putina, neznamená, že zrazuje tuto zem. 

Když zmiňujete finanční motiv. Pokud by nějaký spolek nebo organizace přijímaly peníze z Ruska, je to problém a důvod například ke zrušení organizace? Představme si, že takový přísun peněz z Východu by nikomu v dané společnosti nevadil nebo, pokud by šlo například o server, čtenáři by byli spokojeni. Je to v pořádku smířit se, jednoduše řečeno, z financováním „od Putina“?