Úvodem našeho povídání mi to nedá vrátit se na konec dubna, kdy severoněmecký Hannover, v němž léta žijete, hostil amerického prezidenta Baracka Obamu, jenž za doprovodu kancléřky Angely Mekelové navštívil strojírenský veletrh. Jak jste prožívali to, že se Hannover stal na pár dní hlavním městem světa?

Jestli právě hlavním městem světa, to nevím, ale v každém případě nastal v Hannoveru znamenitý blázinec. Naštěstí leží naše městská část mimo oblast Obamovy návštěvy, ale kam zasáhla, tam to stálo za to. Celé úseky veřejné i soukromé dopravy vyřazené z bezpečnostních důvodů z užívání, zákaz nejen vycházení z domů, ale i jen přibližování se k oknům, velkoplošný uzávěr vzdušného prostoru, celé roje vrtulníků patrolující nad městem, tisíce policistů v trvalém nasazení … nevím, jestli to muselo být. Jako účel celé akce se udávala návštěva hannoverského veletrhu, setkání s kancléřkou Merkelovou a několika jinými státníky, snad i nějaká vyjednávání kolem obchodní smlouvy TTIP, v Německu ne zrovna populární. Prezident Obama rovněž využil své návštěvy k vyjádření porozumění paní Merkelové pro její politiku v těch uprchlických záležitostech, čehož má vrcholně zapotřebí, protože jinak s ní v té věci nesouzní v Německu pomalu už nikdo. Kolik celá ta legrace stála, se nemohu nikde dopídit, ale udává se něco kolem 30 až 40 milionů eur, což ovšem chápejme jen jako spodní hranici; kolik stála americkou stranu, nechci raději ani vědět. Kladu si otázku: když už se světové státnictvo musí bezpodmínečně sejít, nešlo by to někde stranou, na válečné lodi například nebo na pustém ostrově? Nebo to ještě jednodušeji a úsporněji vyřídit po telefonu? Bez obtěžování obyvatel a rabování beztak podvyživených veřejných pokladen?

Zmínil jste TTIP, dohodu EU a USA o volném obchodu. Vnímal jste spíše podporu pro těch prý až 90 tisíc lidí, kteří proti ní v Hannoveru demonstrovali, nebo pro vyjádření Baracka Obamy a kancléřky Angely Merkelové, kteří ji svorně podpořili?

K tomu bych se nerad vyjadřoval, jelikož nevím přesně, oč v řečené dohodě jde, eventuelně jaké z ní vyplývají pro nás obyčejné smrtelníky výhody, či nevýhody. Že se pro její uzavření vyslovila paní Merkelová s prezidentem Obamou, je pochopitelné; oba se vmanévrovali do situace, kdy je třeba se pochlubit konečně už nějakým úspěchem. Na druhou stranu nabyly projevy odporu proti TTIP charakteru svaté války, což zrovna nemusím mít. Tudíž: neztotožňuji se, jen pozoruji, co se z toho vyvine, než se přikloním na jednu stranu sporu.

Mluvil jste v úvodu o slovech porozumění, která americký prezident pronesl k německé kancléřce. Barak Obama v rozhovoru pro deník Bild také vychvaloval kancléřku Merkelovou za její odvážný postoj k uprchlické krizi a označil ji kvůli tomu za strážkyni Evropy. S jakou odezvou se v Německu tyto jeho výroky setkaly?

Je společným charakterovým rysem vysoce postavených osob, že se nerady pouštějí do něčeho nejistého, co by mohlo ohrozit jejich kariéru; rády by zachovaly stav, jaký je, a dovedou s ním zacházet. Vývoj ale znamená změnu; a rozumný státník se připraví na všechny eventuality včetně nepříznivých, a právě jich. Kdo toho není schopen nebo k tomu ochoten, nezaslouží si titulu státníka, nejvýš politického příštipkáře. Odezva v německém obyvatelstvu, pokud vím, nebyla zkoumána, tuším ale, že nebyla zvlášť příznivá. Taktéž bych nepokládal postoj paní kancléřky za odvážný, nýbrž za dětinsky tvrdohlavý.