Vám v těchto týdnech vyjde další nová kniha, tentokrát se týká husitů…

Já mám letos takový husitský rok. Je totiž šestisté výročí první pražské defenestrace, kterou vlastně začaly husitské války. Tak jsem toho využil. Teď v polovině srpna mi vychází knížka „Války božích bojovníků“, která mapuje všechny ty události počínaje Husovým kázáním v Betlémské kapli, jeho upálením, první pražskou defenestrací, popisuje všechny ty bitvy atd., události až po smrt Zikmunda Lucemburského, kterou první etapa těchto válek vlastně skončila. Země byla už moc dlouho rozdělená na kališníky a katolíky. Takže takové ty řeči o tom, že u Lipan byli husiti poraženi, je nesmysl. U Lipan zvítězil zdravý rozum. Země byla zpustošená, a proto ti umírnění a trošku rozumu mající kališníci se spojili s některými těmi oddíly katolických šlechticů, jako byl Oldřich Rožmberk a další, a společnými silami porazili polní vojska. Byť jim velel Diviš Bořek z Miletínka, což byl kdysi Žižkův spolubojovník a hejtman východočeských husitů.

Pokud vím, tak vám na téma husitství vycházejí dokonce dvě knihy…

Ano, druhá knížka, která se jmenuje „Kdo po Žižkovi?“. Vyjde koncem srpna a je věnována životu Prokopa Holého, o němž se příliš mnoho neví. Jediná publikace, která byla věnována speciálně jemu, vyšla už někdy v roce 1954 a byla samozřejmě poplatná své době. Tehdy tam byl vylíčen málem jako velký středověký komunista a hrdinný bojovník za práva pracujících lidí a proti feudálnímu režimu. Což je pochopitelně nesmysl. Bylo to poplatné době, která viděla v husitech něco jako první komunisty. S tím souviselo i to, že tehdy komunističtí důstojníci měli palcáty na výložkách. Dokonce prezident Gottwald měl jakýsi palcát jako symbol vrchního velitele branné moci. Byla to nějaká pozlacená bižuterie, kterou měl ve futrálu. Viděl jsem fotku. To se dědilo s tou symbolikou, že prezidenti jako vrchní velitelé branné moci mají palcát po Žižkovi. Takovými nesmysly nás opíjeli. Úplné nesmysly pak byly v některých filmech.

Ne vždy ale přece byli husiti v očích našeho národa za hrdiny…

Ano, pohled na husity během historie tak nějak kolísá. Později se přešlo k jejich určitému odsuzování, což vyvrcholilo slovy pražského arcibiskupa Schwarzenberga o bandě lupičů, vrahů a žhářů, když se jednalo o tom, že by byl na Národní muzeum umístěn medailon s Janem Husem. Nakonec tam myslím ten medailon je. Ale svědčí to o tom, že pohled na husity byl opravdu v různých dobách všelijaký. Například Masaryk se k nim hlásil. 6. červenec, den upálení Jana Husa, byl původně státním svátkem Československé republiky. Teprve postupně se přešlo k 28. říjnu. Za druhé světové války byly partizánské brigády Jana Žižky a Jana Roháče z Dubé a tanky se jménem Jana Žižky… lidi v té době viděli v husitech ty neporazitelné bojovníky, vlastence. A komunisti k tomu pak ještě dodali takový ten třídní pohled, že najednou si ti obyčejní sedláci okovali cepy a honili feudály. Já jsem se v obou těch knížkách snažil husity popsat tak, jak to opravdu bylo, a v některých případech jsem je rozhodně nešetřil. Nechybí tam třeba, jak ve Vodňanech naházeli muže do vápenice, což je šílená smrt, nebo v Prachaticích zahnali lidi do kostela, obložili slámou a zapálili.

Vy jste ještě před naším rozhovorem zmínil, že se historie opakuje a vše, co se odehrálo dříve, nějak souvisí s tím, co se odehrává dnes. V čem vidíte souvislost doby husitů s dneškem?

Tak myslím si, že rozhodně nedojde k další defenestraci. Ty byly v naší historii už tři. Co mi přijde příznačné s dobou husitů, to je ta rozdělená společnost. Mám pocit, že to rozdělení dnešní společnosti je přesně jako v těch dávných dobách – kališníci, katolíci… a teď se nenávidíme. Není cesta ke smíru. A místo aby se politici snažili situaci ve společnosti uklidnit, tak to někteří spíše rozeštvávají.

Čím například?

Třeba jen to, jak senátoři chystají žalobu na prezidenta, což je tedy opravdu „roztomilý“. Na těch lidech je totiž vidět jedna věc. Oni neznají dějiny. Kdyby se podívali třeba do historie první republiky… vždyť ten Masaryk si dělal, co chtěl. My jsme vždycky měli silné prezidenty, kteří prostě kašlali na nějakou ústavu a další věci. Jediný, kdo nebyl takový ten akční prezident, byl Hácha, ale to bylo dané dobou. Ale když si vezmete, co si dovolil Masaryk, co si dovolil Beneš! Když se jim někdo příčil, jak s ním dokázali zamést bez ohledu na právo, zákony. Co provedli támhle Stříbrnému, nebo generálu Gajdovi. Vždyť to byly takové podrazy.

A nemluvě o komunistických prezidentech, jejichž moc tehdy plynula i z toho, že byli předsedy nebo generálními tajemníky komunistické strany. Tak to přece byli páni nad životy a osudy lidí. A my budeme tady Zemanovi něco vyčítat? Proboha, Havel byl prezident, který si dělal, co chtěl! A Čalfa mu na všechno poslušně kývl. U Klause samozřejmě narazil. To bylo jiné. Tam už ty rozpory vznikaly. Dokonce když Klause tehdy zvolili předsedou OF, což Havla poněkud zaskočilo, tak chtěl v 92. roce, aby Klause odsunuli na pozici guvernéra Národní banky. Jenže to neprošlo, protože ODS byla tehdy velmi mocná. A Klaus pak byl opět velmi suverénní prezident, který si dělal, co chtěl. Takže co tomu Zemanovi vlastně vytýkají?! Že si s nimi občas hraje jakousi podivnou hru? On si prostě myslí, že na to nárok má.

Když tehdy zvolili Masaryka, tak se domníval, že bude něco jako americký prezident. Že bude zároveň i předsedou vlády a pánem všeho. Jenže Kramář, Rašín a tito hoši mu připravili ústavu, která se blížila spíš tehdejším francouzským pravidlům. A ještě k tomu, co dělá Miloš Zeman. My si pořád děláme starosti, co na to kdo ve světě řekne. Ale jednak to svět vůbec nezajímá a jednak to má tady u nás historicky své opodstatnění. Měli by se dnešní politici opravdu o historii více zajímat a také více číst.

Mluvíme hodně o historii, ale jak vůbec hodnotíte dnešní politiky?

Velká část lidí jde dnes do politiky, aby si polepšila. A proto jsou právě tito lidé naštvaní na ty, kteří přicházejí z podnikatelských kruhů, jako jsou Babiš nebo třeba Valenta a další tito už bohatí politici, kteří to vlastně nemají zapotřebí a mají tu politiku spíš jako takové „hobby“ vedle. Proto je ta kampaň proti Babišovi. To je závist. A myslím, že se bude z některých stran teď dštít i proti tomu Černínovi. O tom nepochybuji. To je další takový ten typ bohatého podnikatele mezi politiky.