Prezident Miloš Zeman čelí palbě kritiky kvůli svému dlouhodobě vstřícnému postoji vůči Ruské federaci a jejímu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Proč tomu tak je?

Samozřejmě všichni víme, že prezident Miloš Zeman měl vstřícný postoj vůči Rusku. Celkem mu rozumím. Rusko se začalo obchodně přibližovat Evropě, otevřelo se obecně Západu. Zeman rozhodně nebyl sám, kdo podporoval vzájemnou ekonomickou spolupráci. Jenom připomínám, že to byla německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří ještě v červnu 2021 volali po dialogu s Ruskem. Putin se stal docela mocným až klíčovým hráčem pro řešení konfliktů na Blízkém východě.

A Česká republika, potažmo Europa, je závislá na ropě a zemním plynu z Ruska. V létě byla Praha a větší města zahlceny ruskými turisty a v neposlední řadě se rozvíjel i vzájemný kontakt našich občanů s Ruskem. Vzpomínám si, že zhruba do roku 2010 nebyly slyšet z médií žádné hanlivé výrazy či urážky vůči ruskému národu. Někdy kolem toho roku se to změnilo. Historie, zejména historie osvobození České republiky, se začala prezentovat jinak. Rusko se pomalu dostávalo na stranu našeho nepřítele.

Po válce na Ukrajině se kritika ještě prohloubila, přestože ji prezident odsoudil. Je to oprávněné?  

Ne, není to oprávněné. Ale myslím si, že kritika pana prezidenta je pořád pro určitou skupinu našich občanů na pořadu dne. To, že Putin začal válku s Ukrajinou, vmetli tito kritici Zemanovi do tváře, jako by na tom měl svůj díl viny, ale tak to není. Putinovi, ani nikomu jinému, do hlavy nevidíme.

Co podle vás chtěl válkou na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin dokázat?

Co chtěl dokázat, nedokážu zodpovědně říct. Můžu se jenom domnívat, že chtěl území, na kterém žijí rusky hovořící obyvatelé, připojit k Rusku. Může, ale nemusí to být pravda. Jiná věc je mocenský zájem a získání strategicky důležitých míst. Historie nám jasně ukazuje, že válečné konflikty byly vždy zažehnuty z touhy po moci, vlivu, území, majetku... Na svobodu obyčejných lidí se myslelo až v poslední řadě.