Evropský parlament ve středu zamítl návrh, aby členské státy mohly zakázat na svém území prodej geneticky modifikovaných potravin schválených Evropskou unií, což jim chtěla umožnit Evropská komise. Co bude toto rozhodnutí znamenat ať už pro zemědělce nebo pro spotřebitele?

Především si myslím, že takhle závažnou otázku by v žádném případě neměla projednávat Evropská unie, nýbrž tato pravomoc musí být jednoznačně ponechána na odpovědnost každého členského státu. Všichni víme, že užívání geneticky modifikovaných komodit způsobuje určitě nemalý problém. Je zapotřebí si uvědomit i souvislost, že Evropská unie je vlastně osmadvacítka si konkurujících firem. Pochopitelně, nejvíce to pociťují především „slabší“ články Evropské unie. Obávám se, že bude vyvíjen tlak, aby to postihlo zejména země, které přistoupily později, to znamená Českou republiku, Slovensko a Maďarsko, jimž byla znovu sebrána možnost samostatně se rozhodovat. Je tendence, aby geneticky modifikované zemědělské komodity – hlavně sója, se dovážely právě do zemí, které jsem již zmiňoval. V tom je ten zásadní problém.

Copak těch „starých“ členských zemí Evropské unie by se tohle rozhodnutí nedotklo?

Podívejte se, Francie, Velká Británie nebo Německo se společně domluví, jak budou postupovat, aby se tahle „nežádoucí“ skupina na jejich trhu vůbec neobjevila, což umí bez jakýchkoliv problémů. Jako příklad uvedu „skrytou podporou zemědělství“ ve Francii, Německu či v dalších státech. Bohužel, realita dnešního světa. Ano, do určité míry se jedná o obchodní válku, kterou nechce nikdo specifikovat ani rozvádět. A protože naši politici nejsou obchodníci, neboť nemají v sobě špetku obchodního talentu, tak vůbec nedovedou pochopit, jak to může fungovat.

Zatímco geneticky upravené potraviny se na trhu Evropské unie vyskytují minimálně, tak živočišná výroba už je závislá na dovozu modifikované sóji a dalších rostlinných bílkovin. Platilo to tedy i u nás?

Zčásti rozhodně ano. Ale je to pouze otázkou dohody, že se „někdo“ snaží do České republiky nebo celkově do Evropy dovážet geneticky modifikované produkty v hojném množství. Hovoříme zejména o sóje, která je nejzásadnější geneticky modifikovanou bílkovinou. Přitom v České republice umíme sóju nahradit například hrachem nebo jinými luštěninami. Takže opravdu není nutné, abychom ji dováželi „za každou cenu“. Mimochodem, i tu „slavnou“ sóju dovedeme v České republice vypěstovat, ale vše je otázkou byznysu a také toho, že „někdo“ záměrně tento dovoz do Evropy toleruje. Jde o problematiku týkající se obchodních vazeb a dohod, o kterých u nás buď nikdo neví, nebo spíše nechce vědět.