V souvislosti s migrační vlnou a v poslední době i nárůstem násilných činů sílí nespokojenost s politickými špičkami Evropské unie i samotných členských zemí. V čem ze všeho nejvíce zklamávají?
Politici by měli umět zhodnotit situaci naší evropské civilizace a podle toho se také chovat. Když paní Merkelová, kterou bych nazval císařovnou Evropy, rozevře bezbřehou náruč a vítá každého, tak to je zatloukání hřebíků do rakve evropské civilizace. Zvlášť, když se možná blížíme k vyvrcholení naší civilizace, což je předzvěst úpadku, který jakoby náhodou jiní, cizí příchozí tvrdě využijí pro sebe. Tak to vždy v minulosti bývalo. A evropští politici by tyto dějinné souvislosti měli brát v úvahu. Paní Merkelová se svým týmem je asi velice stigmatizovaná druhou světovou válkou a chce konat dobro, aby vykoupila zlo svých rodičů. Jenže se mi zdá, že to "dobro" je přehnané. Němci vždy všechno přeháněli, vždy jsou precizní, a tak jak přeháněli zlo, tak teď přehánějí dobro. To jsou ale super extrémy, které vždy skončily nějakou tragédií. I z tohoto vrcholného dobra může vzejít zlo, když se v Německu to zlo zase narodí jako jakási protireakce proti tomuto dobru. Tyhle věci se neberou vůbec v potaz.
Jak si lze vysvětlit, že politici nedokázali dohlédnout dopadu svých kroků, přestože před scénářem s nezvládnutou migrační vlnou, který pak také nastal, lidé mimo politiku varovali?
To je právě paradoxní. Jsme v Evropské unii, kde se neustále konzultují věci ve všech různých komisích. Probírají se velikosti děr sýrů, správná zahnutí banánů, schvalují nám olomoucké syrečky a přitom kancléřka rozpřáhne svoji náruč, aniž by to s členskými státy EU konzultovala, že něco tak závažného učiní. O jejím prvním kroku se vlastně nikde nejednalo. Když potom vidí, že to nezvládá, tak má snahu přerozdělit migranty do celé Evropy. Navíc my se nemáme přistěhovalcům co přizpůsobovat, jak také požaduje paní Merkelová. Ať se přizpůsobují ti, kteří žádají o pomoc. Přece když budu žádat o pomoc, tak si nemohu poroučet a klást si podmínky. Jak mám z nejrůznějších reakcí vypozorováno, tak mezi lidmi převládá rozhořčení nad tím, že je tu rozpřažená obrovská náruč dobra, přestože se ani trochu nezhodnotilo, co všechno to může přinést. A Němci jsou tak precizní, že konají buď velké zlo, nebo velké dobro.
Kromě toho šíření dobra jako motivu pro přijímání migrantů se také spekuluje o tom, že cílem je zlikvidovat v Evropě národní státy a vytvořit „evropské občany“. Co si myslíte o takových úvahách?
Od začátku existence Evropské unie je cítit snaha po likvidaci etnických zvláštností, není to prohlášeno, ale všechno se pro to dělá. Globalizace to je právě ono. Máme jíst stejné jídlo, pít stejné pití, oblékat se stejně. To je jako likvidace kultury. Vybudovali jsme si za tisíce let určité zvyky, určitou kulturu, máme být na co pyšní a musíme si ji bránit. Nejsem proti tomu, ať pomůžeme. Máme v sobě určité principy, ale ať přijmeme ty, kteří budou žít s námi v míru a podle našich zákonů. Ale ať muslimští bratři jdou ke svým bratrům, ti ať jim pomůžou. Tam mají své teritorium, své zvyky, tam je nebude nikdo šikanovat, jak říkali ti vrazi. Tady, když nepřijmou naši kulturu, když se tzv. neintegrují, zůstanou v nějakém ghettu a tam budou neustále marginalizovaní, budou trpět, a to je podhoubí pro jakýkoli teror.
Teror samozřejmě může být kdekoli, v Uherském Brodu, v Americe. Teroristou je vždy marginalizovaný člověk, který je slabší duchem nebo něčím jiným a nemá sílu a schopnosti tzv. se zařadit do většinové společnosti. A vášně v něm logicky propuknou spíš než v normální silné osobnosti. A zvlášť když existují ghetta přirozeně vznikající při davových migrací, tak si jejich členové v nich udržují snahu nejen o udržování jejich víry, jejich kultury, jejich světa, ale především nenávist vůči vnějšímu světu, do kterého nejsou schopni se integrovat, který je tak podle nich šikanuje. Tam je budoucí centrum i možného teroru, dračí vejce, jak říkám, která jsou tady zasetá. A Evropa nebude klidná, dokud je tady budeme mít.
Je proto na řadě genocida bělochů v Evropě? Používám stejnou otázku, jako byl titulek, pod nímž vyšel Váš článek v Lidových novinách těsně po atentátu v Nice?
Okamžitě po něm mě napadlo, že jsme tady jako stáda na odstřel. Vždyť to je přece něco hrůzného, když tam údajně dva a půl kilometru jede náklaďák a zabíjí lidi. No co to je? Jak ho tam mohli pustit? Nechápu, že tam nestál nějaký policajt. Ale na tom je vidět ta bohorovnost Evropy. Považujeme se stále za civilizaci obrovsky silnou a schopnou, že všechno zmákneme, jak neustále paní Merkelová říká: "My to zvládneme". Ale tak se cítili i Římané před útokem barbarů. Ale to jsou jen slova, slova, slova. To ona je vinna za ty mrtvé. Nikde jsem dosud neslyšel, že by přijala nějaký podíl odpovědnosti. Co to je za politika, když nepřevezme podíl odpovědnosti na průšvihu, jaký tady v Evropě teď je? Po atentátu v Nice jsem sednul a napsal to z jedné vody načisto, vůbec jsem nad tím nepřemýšlel, prostě jsem to ze sebe vychrlil.
K tomu textu se ozvali někteří antropologové a zostra se do Vás pustil i profesor Zlatuška, poslanec za hnutí ANO. Čekal jste takovou místy až drsnou kritiku, která se na Vás za ten článek snesla?
No dobře, ten mě připodobňoval k Mengelemu, ale já jim to nechám. Všichni mají právo na svůj názor. Vůbec jim to nevyčítám, protože oni žijí v určitém prostředí, a proto nemohou říct něco, co by se v tom jejich prostředí nehodilo. Ať už je to doktorandka sociální antropologie, nebo jiný antropolog, tak dělá v nějakém výzkumném ústavu nebo na nějaké fakultě a tam se určité věci říkají podle určitých předpisů. Stejně tak kdybych byl členem Evropské komise, tak se musím chovat tak, jak ode mě Evropská komise chce. Čili platí to pořekadlo "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej".
Neřekl jste si o kritiku především tím, že jste v textu několikrát použil termín rasa?
V osmdesátých letech někde došlo ke konvenci, že se nebude používat. Dobře, ale to, že se nebude používat, neznamená, že tady rasy nejsou. To je to samé, jako že se nesmí používat slovo černoch, ale říká se Afroameričan. To je určitý konsensus, určitá dohoda, ale neznamená to, že ten fakt zmizí. Vzhledem k tomu, že nikam nepatřím, jsem absolutně osamocený vlk v poli, tak si můžu na plnou hubu říct, jak situace vypadá. Nejsem závislý na žádném tendru, na žádných podporách, na žádném zaměstnavateli. Celý život jsem byl na volné noze, celý život jednám takhle konzistentně. O Evropské unii jsem takhle mluvil před desítkou let, takhle jsem mluvil o musulmanech, takhle jsem už dávno mluvil o kolonialismu, který si rozdělil svět, a z toho vznikly veškeré problémy. Takhle jsem mluvil o nesmyslném útoku na Libyi, na Irák. Já své názory neměním podle větru nebo podle situace, jedu pořád stejně. A to jedině díky tomu, že jsem na volné noze a nemusím být nikomu vděčný ani za halíř.
Úplně nejvíc jste to schytal za názor, že paní Merkelová a ji podobní vlastně rozjíždějí umělé křížení ras, kdy bělošská rasa jako taková bude postupně likvidována a my Evropané budeme hnědí nebo černí. Máte teď pocit, že se teď musíte obhajovat, že nejste žádný rasista?
Já jsem nikde nenapsal, že nemám rád nějaké rasy. Vždyť já jsem žil mezi černochy, mezi muslimy, mezi Indiány, mně nevadí žádná rasa. Kritici mi po tom článku v Lidových novinách vytýkají, že se bojím, aby moji potomci nebyli tmavší. Ale vůbec, je mi to jedno. Klidně ať jsou mí pravnuci tmavší, nebo mají šikmé oči. Ale hlavně když budou dodržovat naše zákony, naši víru, náš způsob života, naše chování k ženám, k přírodě a nebudou sem tahat šaríu. Jde o to, aby zachovali naši kulturu. Český národ - a já jsem na to hrdý - je směsice všech možných krví, hlavně Židů i Němců. To je každý druhý Pražák a já jsem taky tak smíšený a vůbec mi to nevadí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník