Donald Trump podle průzkumů veřejného mínění přišel o dvě procenta popularity kvůli reakci za údajný chemický útok ze strany Bašára Asada. Američané další vojenské akce v zahraničí příliš nepodporují. Proč rozhodnutí nepřineslo Trumpovi politické body?

Zdráhám se odpovědět na otázku médií na téma, jestli měl Donald Trump s tím útokem den počkat, ale ani za den by nic víc nezjistil. Mě fascinuje, jak je svět manipulovatelný, kromě toho má prezident možná lepší informace než my. Zodpovědně to na místě – vyjma několika agentů – nemůže vysvětlit nikdo a všechny verze mohou být reálné. Mohli skutečně bombardovat nějaký sklad s chemikáliemi, které se pak rozptýlily do ovzduší, ale příliš logiky to nedává. Prezident Asad nebyl v situaci, kdy by to zrovna potřeboval. Podobně jako se sestřelení letadla na Ukrajině svádělo na Putina. Putin je Putin, ale není blázen. Trump udělal, co udělal, mohl chtít vyzkoušet reakce. I z komentářů vyplývá, že dopředu o tom věděli Rusové a Sýrie a byli připraveni.
Prozaická varianta je, že rakety byly modernizovány a bylo potřeba se zbavit starých. Vývoz zbraní je pořád nejlepší byznys. Dopátrat se pravdy je ve světě internetu moc těžké. Kolik demonstrovalo lidí na Václaváku v osmdesátém devátém, nikdo nedokázal spočítat – a je to kousek. My bychom chtěli komentovat něco, co se odehrává tisíce kilometrů od nás. Nejde o iluze o Asadovi, ale co bude po něm? Může být jen hůř. Naše představy, jak se dá řídit Rusko nebo Čína, s řízením maličké České republiky, kterou stejně řídit neumíme, jsou zcestné. Chtěli bychom řídit svět, který je neskutečně složitý.

Několikrát jste v našich rozhovorech upozorňoval, že se blíží třetí světová válka. Může být tohle její počátek, nebo je to přehnané? A hrozí vypuknutí přímé války mezi velmocemi v Sýrii a zapojení pozemních sil USA?

To je jasné, dokonce může začít tak jako první i druhá světová válka. Nenápadně. Začne zhroucením evropské civilizace, což bude hodně těžký a pomalý konec.

Co myslíte zhroucením evropské civilizace?

Bude převálcována prostými počty. „Marksová-Engelsová“ a její podpora rodin vrcholným způsobem přiláká zejména ty, co rodí děti za účelem zisku. Na jedno dítě by měly být dávky, na druhé poloviční a na třetí žádné. Třetího potomka by si měl pořídit jen ten, kdo na to má, nikoliv obráceně. Rodí se dost dětí, ale kdo zkoumá, co za děti se rodí, čím obohatí společnost? Jejich rodiče a prarodiče třeba nikdy nepracovali. Budou pracovat na zlepšení naší země? Nikdo se takové věci neodvažuje říkat, jinak se do něj hned pustí.
Stačí se podívat na porodnost ve světě. Bohužel roste v těch zemích, které nejsou schopny takové množství lidí samy uživit; a to se bude zhoršovat. Když my děláme rodinnou politiku s tím, že zachráníme Evropu, je pozdě. Z globálního hlediska se nic neděje. Evropané si myslí, že jsme pupkem světa, ale nejsme ničím. Navíc, i kdyby vybuchly všechny jaderné zbraně, tak podle výpočtů země přežije. Bude na ní méně obyvatel, ale přežila i jiné věci.

Právě, že se objevují alarmistická prohlášení, že jsme na pokraji třetí světové války. Jsou takové úvahy reálné?

Jsou racionální, protože vše může začít nejjednodušším způsobem. Podobně, jako když v hospodě vezme někdo lahev a praští opilého hosta. V tu chvíli dojde ke rvačce, je těžké zjistit, kdy začala, a celá hospoda se pustí do boje. Každá záminka je dobrá, ale jak se to jednou rozjelo, nedá se to zastavit.  Člověk se bojí říkat takové úvahy, aby ho milovníci míru nenapadli, ale z globální hlediska by se řada věcí válkou vyčistila. Milovníci míru to nepřipustí a budou bojovat za mír, dokud nezůstane kámen na kameni. Jestli to začne, my na to máme minimální vliv. Česká republika nebude ten, kdo to vyvolá, ale těch míst, kde se to může odehrát, je strašně moc. Stačí, aby Korejci nedostali uhlí z Číny.