Pandemie koronaviru ochromila fungování celé společnosti. Jak z toho zatím vychází?

Především si myslím, že musíme pochválit vládu, jak znamenitě nebezpečnou situaci zvládá, čímž nejen prospívá lidu, ale upevňuje si i svoji politickou pozici. Andrej Babiš může konečně vládnout tak, jako by řídil svoji firmu. Opozice se bouří, že nebyla přivolána k zásadním rozhodnutím, ale při způsobu jejich obstrukcí při projednávání by vyhlášení nouze neprošlo dřív, dokud by celý Parlament nepodlehl koronaviru. Maximálně se opozice zmohla na to, nařknout premiéra Andreje Babiše, že může za nedostatek roušek a že nemá žádný plán. To, že vláda měla zajistit ochranné prostředky už loni, bylo selhání, ale sbírat na tom politické body je spíše projev zoufalství, zejména proto, že opozice žádný krizový plán nepředložila. Nepomlouvejme je, alespoň v něčem souhlasí, vždyť jim jde také o život.

Poněkud zmateně se v mimořádné situaci chovali představitelé Evropské unie. Platí to hlavně pro předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která nejprve kritizovala členské země za uzavírání hranic, ale po pár dnech otočila, a dokonce přiznala, že situaci podcenila. Neměli bychom od bruselské vrchnosti očekávat kompetentnější vyjádření než nejprve nesmyslnou kritiku a poté lacinou omluvu?

Hlavně je zde vidět hluboký rozdíl mezi realistickou vládou Česka a neschopným managementem Evropské unie. Kdyby byla EU provozuschopná, nedopustila by stav téměř bankrotující Itálie, čemuž se ale brání slovy, že dohlíží na výměnu informací i na to, aby nevznikala protichůdná opatření. Opravdu důstojné vyjádření pro celosvětovou organizaci, která spotřebovává nemalé peníze na svoji existenci, nebo spíše svoje přetrvání. EU se také rozhodla spustit nový systém společných nákupů zdravotnického vybavení, a to zejména roušek, a kritizuje Českou republiku za zákaz vývozu zdravotnických ochranných pomůcek, jako jsou právě respirátory. Každý chrání své nejnutnější zásoby, když velká organizace selhala v nedostatečném odhadu situace. Takovým způsobem se ani nedají řešit současné nedostatky, kterým čelí celá Evropa. Poslanci Evropského parlamentu by se měli už konečně zamyslet nad potřebou své činnosti a vedení EU jakbysmet.

Jaké celosvětové dopady může pandemie koronaviru přinést?

Dobře vidíme, že jako lidstvo jsme zranitelní a že ochrana není jednoduchá a ani není a nebude zadarmo. Možných ohrožení je řada, vedle dopadu meteoritu se ukázala hrozba pandemie jako nejaktuálnější. Současná situace také upozornila na to, co by se stalo, kdyby se násilně nastolila úsporná opatření za účelem snižování neblahých ekologických dopadů. Ano, vidíme, že v současnosti si planeta trochu oddechla, ovzduší se zlepšilo, ale za jakou cenu? Za cenu vyprázdněných ulic, restaurací i obchodů a nastupující degradace ekonomiky – za všechno se platí! Pokud ještě pandemie přitvrdí, možná dojde i k novým bojůvkám o zamořené území, pitnou vodu a k narušení současného téměř mírového soužití národů, a to jsme vlastně jen na začátku. Španělská chřipka v letech 1918 až 1920 zahubila víc lidí než světová válka. Kuriózně umírali více ti lidé, kteří měli silnější imunitní obranu. Současná hrozba se zaměřuje na starší generaci a ve Španělsku museli doktoři přistoupit k děsivému opatření. Stanovili hranici do 75 let, kdy nemocní jsou léčitelní, a ty starší už neléčí. Zní to hrozně, ale když jim někoho takového přivezou, uspí ho a nechají zemřít. Opravdu lidský přístup hodný ocenění! No a to je taky konečně reálná cesta, jak násilně zmenšit přerostlý počet obyvatel naší planety. A v nastalé ekonomické krizi se ušetří i na důchodech! Čeho se ještě dočkáme!