V sobotu se na Václavském náměstí konala další protivládní demonstrace, tentokrát s názvem Česko proti bídě. Za akcí stála strana PRO a právník Jindřich Rajchl. Ten z pódia mimo jiné uvedl, že se lidé dnes sešli, aby se postavili bídě. „Aby nám už nikdy nevládli vysílači signálů, pletačky svetrů, majitelky kabelkových tanků nebo hráči vojenských simulací na mobilních telefonech. Aby už nikdy nevládly v téhle zemi zájmy nadnárodních korporací, ale aby nám vládla vláda, která bude mít na prvním místě zájmy občanů České republiky,“ řekl mimo jiné. Co na jeho slova říkáte a co říci na výzvy k demisi vlády, které na Václaváku také zazněly?

Souhlasím.

Překvapilo vás, kolik lidí na sobotní demonstraci přišlo?

Ne. Účast byla podobná jako loni 3. září. Horní část Václaváku byla plná v celé šíři až po Štěpánskou ulici, i chodníky, po Vodičkovu a Jindřiškou už to bylo trochu řidší, dolní část náměstí až na Můstek zaplněna nebyla. S listopadem 1989 se to srovnávat nedá, tehdy praskal ve švech úplně celý Václavák včetně okolních ulic.

„Mandát se dává ve volbách, ne na náměstí,“ napsal jste na svůj facebook. Neočekáváte tedy, že tato nebo i případné další akce budou mít u vlády větší odezvu, než měly ty, které pořádal před časem Ladislav Vrabel?

Kéž by měly. Očekávám ale, že spíše dojde k nějaké konfrontaci. Já osobně i celá Trikolora samozřejmě stojíme na straně demonstrujících, přesto se odvážím napsat něco, co nebude každému úplně po chuti. Dejme tomu, že na Václaváku bylo sto tisíc lidí, další desetitisíce se účastnily prostřednictvím internetu (poděkování za to patří především TV Raptor), a další a další tisíce lidí to vidí stejně jako demonstranti.

Ale pořád zde žijí také statisíce lidí, kteří mají jiné názory, a smutným faktem bohužel je, že všechny poslední volby – sněmovní, senátní, komunální i prezidentské –, ať si o jejich průběhu a mediálním pokrytí myslíme cokoli, a já si myslím jen to špatné, vyhráli jejich favorité. A teď to, co někteří neradi uslyší: i tihle lidé mají na svůj názor, dle mého názoru sice hodně popletený, právo. I to je demokracie. Nebo právě to je demokracie.

Takže co mají ti, kteří jsou nespokojení, mnohdy třeba až zoufalí z postoje a kroků vlády, dělat? Čekat do dalších voleb?

Pokud plná náměstí nepřetavíme v procenta volebního výsledku, budou všechny demonstrace na nic. Také avizované nátlakové akce samozřejmě mají svůj význam i legitimitu, ale bez následného volebního výsledku i ty mohou nakonec být kontraproduktivní, neboť média hlavního proudu zdejší „mlčící většinu“ opět patřičně vystraší a zpracují, a ta to pak zase hodí Fialovu slepenci. Odborář Dufek, který se v době covidu vysmíval krachujícím majitelům restaurací a posílal je do výroby, ve mně v tomto smyslu moc důvěry nevzbuzuje.