Volební kampaň do Evropského parlamentu vrcholí, cítíte nějakou nervozitu?

Spíše než nervozitu osobní, cítím obavu z toho, že lidé podlehnou tlaku médií a zvolí podle jejich diktátu samé eurohujery z ČSSD, TOP a bohužel i ANO, neboť pan Telička byl ten, který vyjednával ony dle mého mínění ostudné podmínky, za kterých jsme byli do EU přijati. Ti všichni chtějí co nejdříve přijmout euro a zavázat nás tak platit další dluhy za Řeky, Španěly, Portugalce a další. A budou je volit i přesto, že sami euro nechtějí. Moc médií je veliká. Ale třeba se mýlím a moje obavy se nenaplní.

Vaše kampaň je odlišná od ostatních stran, koho napadlo použít v kampani „kadibudku“? A opravdu jste přesvědčeni, že pokud nedojde ke změně, dovede to ČR ke špatnému konci?

Jsme prostě ti, kteří se liší už jen tím, že pro lidi pracujeme, i když nejsme zvoleni. Již před třemi lety jsme podali trestní oznámení na privatizaci OKD a to jmenovitě včetně jména tehdejšího ministra financí a dnešního premiéra Bohuslava Sobotky. A dnes víme, jak celou tu podvodnou privatizaci za pomoci evropského soudního dvora zrušit. I proto jsme zaplatili soudní výlohy za občanské sdružení Byty OKD. Proto i naše kampaň je prostě jiná. Neslibujeme, říkáme, co jsme udělali a děláme a ta kadibudka, kterou jsem vymyslela osobně, je bohužel jen trochu humorné vyjádření toho, co nás v případě volby eurohujerů v budoucnu čeká. Ostatně reaguje na to naprosto nesmyslné připravované nařízení o množství vody potřebné ke spláchnutí toalety. A jistě uznáte, že návrat k suchému záchodku by šetřil ještě podstatně více vody, než jak to navrhují úředníci z Bruselu.

V jednom z Vašich volebních spotů hovoříte o otázce českých hranic, myslíte si, že riziko odebrání části našeho území opravdu hrozí? Že by to Evropa dopustila?

Kdo je to „Evropa“? Většina evropských států nejen připustila krvavý rozpad Jugoslávie. Mnohé evropské státy se aktivně zapojily do vyprovokovaného konfliktu kosovských drogových mafiánů proti srbskému obyvatelstvu na území Kosova a nakonec i k vojenskému útoku proti Srbsku. A pokud se vrátíme jen trochu do minulosti, dokázala snad Evropa zasáhnout na obranu Kypru, když sever tohoto ostrova byl napaden tureckou armádou? Československo, potažmo Česká republika, má tragické zkušenosti s tím, jak Francie a Velká Británie popřely spojenecké smlouvy a odevzdaly významnou část našeho území Německu. A to, jakým způsobem dnes Německo zasahuje do vývoje na Ukrajině, mne děsí a skutečně se obávám nového Drang nach Osten. Nebude to trvat dlouho a Německo možná vznese své „historické“ nároky na území tzv. Východního Pruska. A stačí se podívat, jak na každoročních srazech Sudetoněmeckého landsmanšaftu pod patronátem bavorského předsedy vlády se scházejí Sudeťáci pod mapou, kde celé naše pohraničí je připojeno k Německu.

Téma islamizace Evropy řeší také Úsvit Tomio Okamury, setkali jste se nad tímto tématem? A co říkáte na to, že on původem cizinec hovoří o přistěhovalcích?

Nebezpečí, které pro evropskou civilizaci představuje rostoucí vliv islámské komunity v některých zemích Evropy, je zcela zásadní. Pokud připustíme, aby se v Evropě začalo uplatňovat právo šaría, které bude nadřazeno našim právním zvyklostem, znamená to, že budou totálně omezena všechna základní lidská, občanská i politická práva žen. Něco takového nemůžeme připustit, a proto vítám spolupráci s každým, kdo je připraven tento náš programový bod podporovat. Jen jsem se hodně rozhlížela, když jsem nedávno na Letné stála s transparentem „Islám v ČR nechceme“ při oné „protestní modlitbě“ muslimů, kde že jsou ti, co to tak pěkně kážou v teplých poslaneckých kancelářích, ale pana Okamuru ani nikoho z Úsvitu jsem tam neviděla. A co se týče přistěhovalců. My říkáme, že vítáme každého, kdo do České republiky přichází poctivě pracovat a současně bude bezvýhradně dodržovat naše platné zákony. Nechceme ale živit z našich daní lidi, kteří přicházejí jen zneužívat náš už tak napjatý sociální systém.

Kde vidíte největší úskalí EU?

Evropská unie se stala nedemokraticky řízeným byrokratickým molochem, jenž zaměstnává 40 000 úředníků, kteří ale nedělají nic jiného, než že vymýšlejí nová a stále pitomější nařízení, která totálně podvazují konkurenceschopnost jednotlivých států i Evropské unie jako celku. Systém dotací, který zcela rozvrátil normální fungování konkurenčního prostředí a deformuje ceny, je dalším takovým problémem. Dále je to neschopnost formulovat základní principy, na kterých stojí naše anticko-křesťanská evropská civilizace. A konečně je to snaha o popření základního občanského práva, zakotveného ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN přijaté 10. 12. 1948, tedy že nikdo nesmí být zbaven svého občanství a nikomu nesmí být vnuceno občanství jiné proti jeho vůli. Pokud si přečtete preambuli tzv. Lisabonské smlouvy, zjistíte, že už nejsme občané České republiky, ale občané Evropské unie. Toto vnucené „euroobčanství“ je popřením jednoho ze základních občanských práv. Ostatně všimněte si, že toto občanské právo garantované Všeobecnou deklarací lidských práv OSN z roku 1948 v Listině základních práv Evropské unie z roku 2007 prostě chybí.

Myslíte si, že je možné odstoupit od Lisabonské smlouvy?

Je to nejenom možné, ale je to jediná cesta k záchraně Evropské unie. Pokud se nám nepodaří vrátit se k základním principům, na kterých Evropské společenství vzniklo, tedy ke spolupráci suverénních evropských států, k volnému pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu bez nesmyslných nařízení nikým nevolených bruselských úředníků, je Evropa odsouzena k zániku. Již dnes vidíme, jak předlužená EU klopýtá za rychle se rozvíjejícími státy BRICSu a za pár let se zřejmě dostaneme do stejné situace jako Spojené státy americké, jejichž dluhopisy dnes už z poloviny drží Čína a Rusko.

Na Vaší kandidátce máte také senátora Vladimíra Drymla, jak hodnotíte Vaši spolupráci?

Jsem až překvapená, jak nám to společně klape. Asi je to tím, že pan senátor má stejné názory na evropskou integraci jako my a dokáže je i stejně razantně říkat. Moc nám pomohl v kampani, chodí mezi lidi, nebojí se obhajovat naše myšlenky, nebojí se kontaktní kampaně. Nešel na žádnou kandidátku, kde by měl zvolení jisté a nemusel nic dělat, jen prostě poklonkovat Bruselu. Šel tam, kde může svobodně říkat, co si opravdu myslí a chce pro naši suverénní Českou republiku opravdu pracovat. Prostě přišel pomoci prosazovat myšlenky, ne sebe sama. A toho si opravdu velmi vážím.