Vláda 11. 5. slavnostně v 11.55 představila svůj plán na boj se schodkem státního rozpočtu. Šetří podle vás na správných místech?

Ta tiskovka byla naprostá katastrofa. Vzletná slova, za nimiž byl skryt jediný cíl. Na rovinu říct lidem, zejména pracujícím a důchodcům, že mají zaplatit vládní sekyru. Kdo může být naprosto v klidu, jsou nadnárodní korporace, banky, zkrátka giganti, kteří vydělávají neskutečné peníze a nezřídka – nebo spíš zpravidla – je posílají do zahraničí.

Navíc zpočátku hovořili jen o části opatření. Ta zbylá – nepřekvapivě ta negativní –  z představitelů vlády padala jaksi nechtíc jen během dotazů novinářů. Pojďme se na pár z nich podívat. Snížení platů ve státní sféře o 2 % – to může pro mnohé dobře vypadat, protože obecná představa zaměstnance ve státní sféře je úředník. Ovšem ve skutečnosti je to taky školník, uklízečka a celá řada civilních zaměstnanců. Omezení zaměstnaneckých benefitů naši zemi zase vrací o mnoho desítek let zpět. Kvůli úspoře několika set milionů korun – a pozor – pouze na straně zaměstnanců, zaměstnavatelé si pořád budou moci dát benefity do nákladů, je něco na úrovni banánové republiky. Stejně tak snížení podpory stavebního spoření ve chvíli, kdy je v ČR nejnedostupnější bydlení v EU, je holá šílenost. Zdražení dálniční známky z 1500 na 2300 a automatická valorizace dle inflace ukazuje dvojí metr vlády. Nerozumím tomu, proč by třeba minimální mzda nemohla být – resp. její růst – navázán na inflaci. To vláda odmítá. I daň z nemovitosti bude navázána na inflaci a bude tak pravidelně růst.

Naprosto jsem nepochopila roli na tiskovce paní Horské – hlavní ekonomky Raiffeisen Bank. Mimochodem banky, která zvýšila svůj zisk o 61 %. Banky, která posílá peníze své „matce“ v Rakousku. Ovšem na banky ani pojišťovny vláda vůbec nesahala.

V pondělí jsme si připomněli Den osvobození, a tedy i konec druhé světové války. Jak v tomto směru hodnotíte reakce našich některých vládních činitelů? Připomněli jsme si tento den důstojně?