Sestup životní úrovně potvrzují i statistiky ČNB. Z vaší zkušenosti, šlo pro občany o nejtěžší rok od revoluce? A lze se v roce 2024 těšit na zlepšení?

Patrně rok rozdělení Česko-Slovenska. Tam to začalo. Alespoň pro ty lidi, kteří si viděli dál než na špičku nosu. Bylo jasné, že se oslabí institucionální systém i pozice obou následnických zemí ve světě. Proto jsem jako tehdejší poslanec Federálního shromáždění bojoval do poslední chvíle proti rozdělení. Navrhl jsem tehdy například to, aby se o „korupčním paragrafu“, tj. převodu poslanců FS do Senátu hlasovalo odděleně od zákona o zániku státu. Tehdy se našli jen čtyři poslanci ze tří set (!), kteří proti tomuto paragrafu hlasovali.

Od té doby jsme svědky postupného pronikání cizích vlivů do našeho institucionálního systému. Pokud jde o rok 2024, tak je nutné si uvědomit, že skutečné problémy teprve začnou. Doposud to nebyla ani předehra událostí, které nás čekají. Jdeme do turbulencí v oblasti globálních i domácích finančních vztahů, do turbulencí politických, budeme velmi nepříjemně pociťovat důsledky geopolitických turbulencí. Říkám to, i když vím, že posly špatných zpráv nečeká dobrý osud.

Ale je nutné se připravit a vzít rozum do hrsti. Budeme to potřebovat. Jediné, co se může zlepšit, v čem spočívá naděje, ale i cesta k lepší budoucnosti, je to, že společně mnohem plněji a do větší hloubky pochopíme, co se odehrává, že budeme vědět, o co jde a co dělat. Proto s kolegy, kterých během tohoto roku výrazně přibylo, s takovým úsilím pracujeme na perspektivní, realistické a přitažlivé vizi. Na webové stránky Nepodvolení se nám ji podařilo dát, a tím každému zpřístupnit více než tisíc stran výsledků pěstování vize za uplynulé dva roky, které jsou tak dobře uspořádány, že tam každý zájemce najde reflexi událostí, myšlenky a podněty od nejdůležitějších osobností, které mají co říct k dnešku, po rozbor nejvýznamnějších témat. Každého, koho nějaká část zaujme, uvítáme v našem týmu.

Argumentem zastánců vlády je, že lidé mají peněz dost, když rabují obchody před Vánocemi a létají na zahraniční dovolené. Není to příliš zjednodušený náhled?

Spotřeba domácností poklesla v roce 2022 oproti roku 2021 v reálných hodnotách o 3,9 %. Údaje za rok 2023 nejsou ještě k dispozici, ale očekává se pokles ještě větší, což bude za dva roky bezprecedentně největší pokles spotřeby domácností v období po roce 1989 a patrně i v mnohem delším období. Takže to, co říkají zastánci vlády, není zjednodušený pohled, ale úplná pitomost.

Jediné vysvětlení je, že ta dvě procenta osob plně důvěřujících vládě, žije v dokonalé bublině a řídí se zásadou „podle sebe soudím tebe“. Jsou to ti, kteří se přímo podílejí na rozkrádání a bohužel i rozkládání, což je ještě horší, naší země. Přitom je třeba zvažovat, že se zrychlil i proces bohatnutí bohatých a chudnutí chudých, takže při takovém poklesu spotřeby domácností velmi drsné dopady už pociťuje většina obyvatelstva. S tím budou mít, zejména ti „viditelní“ poskokové současné globální moci, brzy hodně velký problém.

Globální moc je neochrání, ale – jako to dosud vždy udělala – prostě odepíše. Jsem si téměř jist, že tato vládní garnitura bude brzy odepsána a místo ní se pokusí současná moc nastrčit jakousi vládu „odborníků-podvodníků“. Někteří z nich budou pro tuto roli poskoků testováni již v červnových eurovolbách. Kdo sleduje, kteří největší podvodníci mají největší podporu mediálního mainstreamu, může si udělat představu, o koho jde.

Prostřednictvím zásahů ERÚ k nám dolehl Green Deal – cena elektřiny se zvýší v důsledku preference zelených zdrojů energií. Lze vlastně stále Green Deal zdůvodňovat jako „příležitost“? Elektromobily jsou dražší než „spalováky“, zelené zdroje musejí být dotované, na Západě se mluví i o restrikcích např. v jídle. Kde hledat tu příležitost?

„Grýndýlovská“ doktrína je založena na kaskádě lží. Je zjevným nástrojem ožebračování slabších a nechutných finančních spekulací ve velkém.

Pokud by to někdo s ochranou přírodního prostředí myslel vážně, pak by šel zejména cestou podpory inovační aktivity, jejímž výsledkem je vytvoření z méně (téměř ničeho) více (čehokoli, co pro plnohodnotný život potřebujeme), cestou podpory produktivních služeb, tj. služeb bezprostředně sloužících k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností, což vyúsťuje v inovační aktivitu limitně snižující spotřebu materiálových a energetických vstupů nutných jak pro další zdokonalování technologií, tak i plnohodnotný život lidí. A také by byla podporována lokalizace výrob včetně co nejrychlejšího zavedení sériové výroby malých modulárních reaktorů.

Místo toho dochází k pravému opaku. Kupujeme uhlí z Austrálie, dovážíme z USA plyn, jehož těžba a doprava má vysoké procento úniků nejnebezpečnějších skleníkových plynů a zatěžujeme tím naši planetu mnohem více než tradiční hnědouhelné elektrárny. Proč se to dělá a pokrytecky kamufluje obavou o naši matku Zemi? Aby se všichni stali co nejvíce nesoběstační, ovladatelní a nemohli se bránit. Z uctívané lži se navíc stalo kádrovací kritérium a grýndýlovská doktrína je používána i k likvidaci skutečných odborníků. Pak dochází k tomu, že i v akademické sféře mají zelenou poslušní a bezcharakterní tupci. Probíhající kauza Ševčík je jen špička ledovce.

Západní zpravodajské zdroje začínají psát o tom, že pakliže tato „politická“ zdražení a omezení dolehnou na občany EU, vzbouří se a z Green Dealu nic nebude. A možná nakonec ani z té EU. Umoudří se politici a korporace a ustoupí, nebo budou protlačovat zelené zdražení „na sílu“?

Politici dosazení současnou globální mocí nezmoudří. A pokud jde o odpor zoufalých občanů, na který mnozí z těch, kteří si uvědomují hrůznost současného dění, spoléhají, tak pokud nedojde k vytvoření širokého spektra odporu, pokud ti, kteří se opřou o rozum, nebudou schopni získat i část slouhů současné moci, bude zoufalství lidí zneužito k diskreditaci a rozložení odporu vůči současné globální moci. Skutečná politika je spojení použití kvalitní teorie s uměním porozumět prostřednictvím ní aktuálnímu dění a toto porozumění sdělit většině obyvatelstva.

Spíš, než bych očekával, že někteří současní politici dosazení současnou globální mocí, zmoudří, bych věřil některým z těch, kteří jsou potupně nazýváni oligarchy. Ti mají o co přijít. Na rozdíl od politiků-poskoků, kteří se většinou koukají, kterou dírou zmizet, až už je pro ně stejně pozdě. Ostatně brzy budeme moci tuto starou pravdu pozorovat v přímém přenosu.