„Je to poprvé od roku 1989, kdy byl vyznamenán současný komunista,“ uvedl na začátku své besedy Maštálka. „V Rusku to není až tak jednoduché a prezident Putin těch nominantů měl mnoho, byli tam lidé, kteří jsou ve vysokých státních funkcích. Za mnou stál Volgograd a fakticky to vyznamenání prosazoval, takže můj vděk patří i tomuto městu. O té nominaci jsem se dozvěděl 29. ledna v Berlíně při výstavě k 70. výročí 2. světové války. Splnil se mi takový malinký sen, že dva Češi byli vedle sebe s nejvyššími ruskými vyznamenáními – Vladimír Remek a já, oba z Evropského parlamentu, takže o to pikantnější to je.“

„Očekával jsem tvrdou reakci v Evropském parlamentu, ale zatím kromě pana Štětiny, který trochu překroutil rozhovor, jenž jsme spolu měli, se tam nic nestalo, protože to přehlušily ty teroristické útoky. V Bruselu mají prostě o čem jiném přemýšlet,“ pokračoval dále komunistický europoslanec. Samotný akt probíhal v Jekatěrinském sále v Kremlu. Na každém prý bylo, zda chce mluvit nebo ne, „… tak jsem hovořil a poté jsme si s Vladimirem Putinem řekli pár věcí ‚do ucha‘, které si nechávám sám pro sebe,“ řekl poněkud tajuplně Jiří Maštálka.

Zahořklý prominent Štětina

A už následovala první otázka z auditoria: „Jak je to s tím Štětinou? Vždyť ten byl za minulého režimu v Sovětském svazu pečený vařený. A teď najednou nemůže najít dobré slovo pro své bývalé hostitele. Ublížil mu tam někdo, nebo je placen z druhé strany?“

„To je takový složitý případ, protože za předchozího režimu měl možností a práv více než ostatní – byl to prominentní novinář. Když jsme měli takové pracovní snídaně, vím, že on řekl, že ‚s komunisty nesnídám‘, tak jeden kolega z lidové strany mu odepsal, že při jeho životopisu musel trpět velkým hladem,“ odpověděl za smíchu přítomných Maštálka. Když už věděl, že jsem nominován, tak jsme si dali schůzku v jednom baru, zaplatil mi pivo. On totiž položil otázku při ruské delegaci, jestli EU dala Ukrajinu na druhou kolej. A já jsem mu na to chtěl odpovědět, že ne na druhou, ale stopadesátou. Já jsem si udělal takový závěr, že se mu po tom Rusku stýská. Nenajít dobré slovo pro zemi, ve které strávil tolik času, je problematické a také to svědčí o charakteru. Fakt je ten, že do Ruska nesmí, takže jezdí jen na Ukrajinu, a to pouze tam, kde je Petro Porošenko, a tam zase nesmím já. Podle mne je to zahořklý člověk. Říkal, že překousne to, že jsem komunista, to, že jsem marxista, ale nepřekousne to, že dostanu od diktátora vyznamenání. A já řekl, co je špatného na přátelství a míru. Uvidíme, jak se bude chovat dál. Třeba jej navedou ty události v Bruselu na jinou cestu. Je tam prostě zahořklost jako bejk.“

Putin a komunisté

„Vladimir Putin má v Rusku obrovskou popularitu. A jak je to s tamní komunistickou stranou?“ ptal se další přítomný. Na to Maštálka odpověděl: „On má s ní zvláštní vztah. Strana Jednotné Rusko vybralo hesla a témata, už když to Putin koncipoval před deseti lety jako takový levostředový politický blok, který nebyl fixován na nějakou ideologii, ale projevovalo se tam vlastenectví, se kterým předtím pracovala KS RF, a on jim v podstatě ta témata sebral a stáhl i část voličů. Genadij Alexandrovič Zjuganov není z toho příliš šťastný. Mimochodem, nedostal jsem od něj blahopřání k vyznamenání, i když o tom věděli. Komunisté to udělali tak, že proti Jednotnému Rusku vytvořili do státní Dumy spolupráci a spojili se se Žirinovským, liberální pravicí, protože volby jsou už v září. Zaregistroval jsem, že Zjuganov byl u Putina a řekl jednu důležitou větu, že situace je vážná a je třeba přestat myslet, jestli někdo byl rudý nebo bílý a myslet na společný ruský zájem.“

Zoufalství Západu i přes sankce a pokles cen ropy

Další dotaz zněl následovně: „Protože slyšíme zkreslené zprávy, jak to vypadá v Rusku, jak to tam tedy skutečně je?“

„Co se týká ekonomiky, už se nedá zakrývat, že jsou ve velice svízelné situaci,“ řekl Maštálka a pokračoval. „Protože i krácení rozpočtu na kosmický výzkum, na obranu, na kterou se předtím nesahalo, svědčí o tom, že se šetří všude, kde se může, aby se nepřerušily výplaty důchodů. Jsou tam otevřené velikánské nůžky sociální, protože tam je řada lidí, kteří jsou velmi bohatí, ale Moskva není Rusko. Velké části lidí začíná být velmi těžko. Včetně toho, že třeba léky – když se musí začít regulovat jejich cena prezidentskými příkazy, to také je určitý parametr. A začíná to zavánět takovým válečným komunismem. Oni mají nastaven rozpočet na příští rok na cenu ropy za barel myslím na 40 dolarech, nyní je kolem 34, a když si vezmete, když Putin nastupoval, cena barelu byla 114 dolarů, tak je to velký propad. A oni nestačili jednak přezbrojit armádu, to dělají nyní za pochodu, a jednak nestačili i změny v agrární a průmyslové politice, aby nebyli závislí na surovinách a měli odvětví, která mají vysokou přidanou hodnotu. To, co se podařilo v Číně, se za posledních deset let bohužel nepodařilo v Rusku.“

„Sociální napětí tam je, ale na druhé straně ta podpora 80 procent je opravdová, čemuž nerozumí EU, protože oni jsou si vědomi toho, že se nyní hraje hra o všechno. Všimněte si, ať se reportéři snaží, jak se snaží, nějaké velké demonstrace proti politice vlády nebo proti Putinovi se prostě nekonají, přestože se Západ velice snaží. Třeba nyní výročí smrti Borise Němcova, to sehnali 500 lidí, to na Moskvu není vůbec nic, to je kapka, a s tou finanční a mediální podporou, kterou se tomu snaží Západ dát, se Kremlu daří. Daří se mu také informační politika. Tady se tomu říká, že to je ruská propaganda. Oni jen převzali zkušenosti za těch 25 let, jak se má dělat mediální politika, jak se mají tvořit zprávy a jak se blížit objektivitě, ale nevyvolávat přebytečnou paniku. V tomto je Západ naprosto zoufalý, protože kolik do Ruska vysílá stanic a ono to nemá žádný efekt. Naopak, Rusové si zaplatili například televizní stanici RT, která má sledovanost ve Velké Británii kolem tří milionů lidí, vysílá v angličtině a ukazuje třeba i z té Sýrie jiné obrázky. A v té informační válce se Kremlu zatím daří,“ odpovídal Maštálka.

Je už rozhodnuto?

„Já si myslím, že už všechno bylo rozhodnuto při posledním setkání s Kerrym, mapa je překreslena a teď jen bude EU sděleno, jakým způsobem se budou odbourávat sankce a že se ekonomicky uleví Rusku. Všimněte si toho nadšení, které je u nás ohledně Číny. Musím říci, že málokdy souhlasím s Mirkem Kalouskem, ale když člověk projížděl Prahou, tak při vší úctě, vždycky jsem varoval, že socialismus čínského typu ne úplně musím mít a ty praporky a to nadšení a to, že nám nevadí, že jsou u moci komunisté, a to přenesení závislosti exportní české ekonomiky na jeden stát a vynechání Ruska, to je velice špatně. Myslím si, že snad je tam někdo rozumný, že si je vědom, že Číňané dovedou být stejně krutí nebo krutější než americký velkokapitál. Jestli si to neuvědomí Evropa, Rusko to nějak přežije, pravděpodobně se nerozdrobí, i když nějaké takové tendence tam jistě budou. Propočty v Americe na změnu ruské rovnováhy asi jsou, ale je to neporazí a počínaje Itálií přes Německo a Rakousko bude tlak na to, aby se sundaly sankce a ekonomicky se rozdýchaly Rusko i EU. Ta situace je tam opravdu na hraně.“

Když sankce pomáhají. Sankciovanému

„Do jaké míry tam tedy mají vliv sankce EU?“ zněl další dotaz. „Zčásti mu pomohly, protože třeba v agrárním sektoru daly možnost realizovat se na vnitřním trhu a nemít konkurenci ze Západu. Potraviny tam jsou, i když jsou dražší, protože jsou z tamního trhu. Technologie tam, kde se to nestačilo před sankcemi, tak se to různě obcházelo jako kdysi. V mnoha ohledech to může Rusko limitovat, hlavně co se týká třeba výpočetní techniky. Ale bude to limitovat i Unii, protože trh je vzájemně provázán. A není náhoda, že se bavorský premiér vypravil Merkelová Nemerkelová na vlastní pěst vyjednávat za Bavorsko obchodní podmínky. Třeba léky musí kupovat přes prostředníka, jako to celá léta dělala Kuba. Evropská unie to cítí podobně. Otázka je, kdo bude mít větší trpělivost,“ pokračoval v odpovědích Maštálka.

Le Penová a další hnědí

Další dotaz cílil na Krym. Jaké má řešení. A k tomu dotazující se postarší muž se zeptal i na reakci na vystoupení Viktora Orbána vůči EU. „Orbán takový vždycky byl,“ odpověděl europoslanec Maštálka. „Pamatuji si jej, když poprvé vyhrál ve volbách. My jsme byli v Budapešti na oficiálních jednáních a tehdy byl první, kdo zvedl otázku Benešových dekretů. Sebevědomí mu nechybí a je to brilantní politik, který ustál dvakrát takzvané grilování v EP. Je to tak i s paní Le Penovou. Ale musíme se chovat velice ostražitě. To, co je nám sympatické, že kritizuje byrokratické systémy, a my je kritizujeme také, ale je tam jiný ideologický podklad. My jako strana jsme nikdy nebyli pro nacionalismus. A u FIDESZU tyto prvky jsou. Na druhé straně, podívejte se na vynikající premiérku v Polsku, která je také z pravicové strany a bude zatápět EU a je to také nacionalistická strana. A Evropa začíná pomalinku hnědnout a my jako levicové strany si musíme dávat velký pozor, abychom nebyli zařazeni oprávněnou kritikou byrokratických struktur do stejného pytle a abychom nenapomáhali něčemu špatnému. Máme s tím velikánský problém v EP, protože návrhy rezolucí, které připravuje strana Le Penové, ty se dají podepsat. Jsou velmi čilé, je vidět, že má velký aparát a vynikající expertní zázemí a je i bohužel před námi, před sjednocenou levicí, takže nám také vykrádá témata a my to nemůžeme podepsat, protože jsou to opravdu nacionalisti a další krok bude už jenom, že se budeme ptát, koho budeme věšet.“ Orbán přišel podle slov Jiřího Maštálky k moci podle demokratických zákonů, má právo vyjadřovat názory Maďarska.