Ve čtvrtek nad ránem dojednali lídři členských zemí EU kompromis, podle něhož dostane Spojené království čas k odchodu do 31. října s tím, že vystoupit z Evropské unie může kdykoli do tohoto data. Europoslanec Pavel Svoboda prohlásil, že lidovecká frakce v Evropském parlamentu chtěla prodloužit lhůtu pro odchod za podmínky, že Británie uspořádá nové referendum. Premiér Andrej Babiš po jednání uvedl, že pokud by to dopadlo druhým referendem a Britové zůstali, byl by to ideální stav. Bylo by soudě podle těchto vyjádření politiků pro Česko výhodné, aby se nakonec žádný brexit nekonal?

Víte, na to se můžeme dívat dvojí optikou. Samozřejmě že krátkodobě je pro Českou republiku ekonomicky výhodné, aby Britové v Evropské unii zůstali. Například centrální banka odhaduje, že tvrdý brexit bez dohody by potenciálně mohl z českého růstu HDP ukrojit až jeden procentní bod.

Jenomže je tu ještě dlouhodobý pohled. Není na světě země, která by nedodržovala zásady právního státu a která by se současně s tím dlouhodobě těšila prosperitě. Já vůbec nechápu ty nápady, které se v EU rozmohly už v minulosti, opakovat například hlasování – v parlamentu nebo v referendu – tak dlouho, než je odhlasován ten „politicky správný“ názor. To není demokracie, to není právní stát, to je jenom předstírání právního státu. Britové sice při vyjednávání brexitu zmatlali, co mohli, stejně jako kontinent, ale jedno se jim musí nechat: Je v dnešní době impozantní, že měli stále tu vnitřní demokratickou sílu říct, že parlament nemůže opakovaně hlasovat o stejném návrhu. A s referendem je to stejné.

Prostě NELZE, kdyby čert na koze jezdil, nechat lidi stále dokola hlasovat o stejné otázce. Pro mě je druhé referendum nepřípustné. Jednou lidi rozhodli, tak to prostě platí, cokoliv jiného je nepřípustné relativizování demokracie. A ačkoliv krátkodobě je pro nás jako pro ČR brexit ekonomicky nejspíš nevýhodný, i když pochybuji, že tak moc, jak odhaduje centrální banka, z dlouhodobého strategického pohledu bychom si vůbec neměli s úvahami, jak rozhodnutí Britů zvrátit, zahrávat. Takové myšlení by byla cesta do pekla i pro nás.

Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu zrychlil v březnu meziroční růst spotřebitelských cen na 3 procenta z únorových 2,7 procenta, což je nejvyšší meziroční růst cen od října 2012.  A dražší jsou především potraviny. Cílem centrální banky je držet inflaci v pásmu ± 1 procentní bod od středových 2 procent, ale ta se za březen dostala na hranu tolerančního pásma. Měla by ČNB sáhnout po záchranné brzdě a zvýšit úrokové sazby ve chvíli, kdy se ekonomika poněkud vymyká jejím očekáváním?

Sarkasticky bychom mohli říct, že co kdo zaseje, to taky sklízí. Právě teď se nám totiž vrací politika centrální banky z let minulých, kdy dlouhodobé intervence ve spojení s extrémně nízkými úrokovými sazbami kvůli určitému časovému zpoždění mají skutečný efekt až dneska… Tak dlouho se centrální banka snažila vyvolat inflaci… až se jí to „povedlo“. Až toho má plné kecky.

Samozřejmě na růstu inflace se podepisuje řada položek, které centrální banka nemůže nikterak ovlivnit, ale jedna s politikou centrální banky přímo souvisí. Totiž výrazně podražilo i bydlení. Nájemné vyskočilo o 3,6 procenta. To právě tady působí dlouhodobě centrální banka na růst cen. Tím, že kdysi poslala úrokové sazby rekordně dolů, umožnila spekulace na další růst cen nemovitostí. Loni na podzim už ale zatáhla za záchrannou brzdu a zpřísnila přístup k hypotékám, což by se mělo projevit v pomalejším růstu nájmů. Tady by další růst úrokových sazeb pomohl, ale taky by dostal mnoho lidí do situace, kdy nejsou schopni splácet. A tím se dostávám k odpovědi na vaši otázku.

Navíc ve světě je příliš mnoho rizik. Minulý týden revidovaly přední ekonomické německé ústavy svou prognózu pro Německo na letošek na méně než polovinu. Už čekají růst jen o 0,8 procenta. OECD dokonce jen 0,6 procenta. Stejně tak revidovala směrem dolů očekávaný růst i česká vláda. Protože je před volbami, tak byla revize jen malá. Očekávám, že po volbách přijde další výrazné snížení prognózy. I to mluví proti  vyšším úrokovým sazbám.