V posledním svém zveřejněném blogu se zamýšlíte nad nízkou účastí v eurovolbách v Česku a na Slovensku a píšete o nedůvěryhodné politické nabídce a o zahnívající demokracii. Vaše kritika nabídky se týká politických stran bez rozdílu, nebo odlišuje ty tzv. standardní a od těch vzniklých nově a často jako protestní hnutí?

Soumrak tradiční pluralitní stranické politiky je možné pozorovat i v jiných zemích Evropy. Stačí se podívat na výsledky nedávných voleb do Evropského parlamentu například v Anglii, Francii či Dánsku. Hodnotovou, nebo chcete-li ideologickou politiku, nahradily různé variance technologie moci a již neskrývaná byznysová objednávka. I vztek a protestní étos může být vhodným marketingovým artiklem. Politika vyprázdnila svůj obsah. Přispěly k tomu politické strany samotné, ale i média a nakonec i netečná a příliš tolerantní veřejnost. Většinová společnost je neustále atakována rafinovanou manipulací všeho druhu. O úspěchu či neúspěchu rozhoduje síla marketingu a vložených finančních prostředků do prezentace jednotlivých nabídek. To je na hony vzdáleno plnohodnotné demokracii. Platí to i pro mnohé z těch nových protestních formací, často účelově vzniklých na jedno použití. Nezřídka bývá jejich život tzv. jepičí. Vzpomeňte na příběh Věcí veřejných. Šlo spíše o nákladnou karikaturu politiky. A navíc – velká očekávání pak končívají velkou frustrací. To vše má vliv na volební účast ve volbách.