„Evropa je měkká. Kdekdo si sem může přijít, a donedávna byl dokonce vítán s otevřenou náručí. Je humánní. Proto je zaskočena jasným agresivním zlem, kterému neumí čelit. Je založena na až absurdní regulaci života Evropanů, zatímco cizincům toleruje žádné nebo falešné pasy. Evropa je dětinská. Tak dlouho křepčila radostí z pádu vnitřních hranic, až zapomněla na ty vnější. Evropa stojí na moderním humanismu. Jenže tento humanismus si nikdy nemůže porozumět se středověkem.“ To napsala 20. prosince ve svém blogu, jistě pod vlivem čerstvého teroristického útoku v Berlíně, advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. Souhlasíte s jejím popisem situace? Dá se k němu ještě něco dodat?

Moderní Evropa, budovaná od 19. století, je nyní ve smrtících kleštích desítek milionů běženců, kteří přicházejí zejména z Afriky a Blízkého východu. Jaké důvody vedly tyto zoufalce k cestě dlouhé tisíce kilometrů? Je to vinou těch, kdož po celá staletí jen zneužívali přírodního bohatství afrických zemí, aniž mysleli na to, že kolem nich žijí také lidské bytosti…

A zde se rodily nynější frustrace, nenávist a děsivá chudoba, které dnes odhaluje charitativní organizace Oxfam. Jde z toho mráz po zádech, když si představíme v našich poměrech, že zatímco bohatství šesti desítek superboháčů vzrostlo od roku 2010 o 542 miliard dolarů, hodnota majetku chudého zbytku světa se za stejnou dobu propadla o více než bilion dolarů; suma sumárum to činí propad o skoro 40 procent.

Pozdě bycha honit. Kdo za to všechno může? Pozorujeme běžence, vytváříme si na ně své většinou velmi negativní názory, aniž si uvědomujeme, že jde o velkou část zbídačené populace, která navíc žije na územích ohrožených změnami klimatu a růstem hladin světových moří, přičemž na vypouštění emisí skleníkových plynů se podílí jen z desetiny.

A tato propast mezi bohatstvím jedněch a krutou bídou druhých vede nejen k migraci, ale rovněž k sociálně-ekonomickým nepokojům, v Evropě si pak nábožensky zaslepení muslimové vybíjejí svůj vztek a frustraci. Resumé je tragické, jak vidíme dnes v Evropě, která sklízí plody své chtivosti, když rabovala zdroje Afriky.