Tak jsem vás, pane docente, přece jen dostihl!

Jéje, pane redaktore, jak jste mě objevil? Vždyť jsem se snažil zmizet nepozorovaně z Prahy, abych se vyhnul různým koronavirům a klíšťatům a mohl se věnovat zahrádce, řezání dřeva, skalkám, sazenicím rajských jablíček a zkamenělým křídovým šnekům. A taky vaření a pečení. A vy jste mě tu objevil a hned se ptáte na článek „Koronavirus, sucho a New Green Deal“. Nu, po pravdě řečeno, přečetl jsem si ho.

A co mu říkáte, pane docente?

Já nevím, jak bych vám a čtenářům to řekl. Již dávno jsem zvyklý, že „za všechno může ta zpropadená ochrana přírody“! Ale tak hloupě to ještě nikdo nevyslovil. Věřte mi, že jsem byl zpátečník v sedmdesátých letech, když jsem odmítal další scelování pozemků a odvodňování půdy, v osmdesátých letech, kdy jsem se postavil k výstavbě střelnice Lidových milicí v Prokopském údolí a označil strůjce toho nápadu za kleštěnce samce skotu. V devadesátých letech, když jsem odmítl dnes známému a vyznamenanému botanikovi prodat jedno pražské chráněné území za účelem výstavby golfového hřiště a kvůli nabízenému úplatku s ním vyrazil dveře...

A tak bych mohl pokračovat až do dneška, kdy se rvu o každou píď zemědělské půdy a protestuji proti jejímu zastavování plechovými boudami, plošně rozsáhlými takzvanými rodinnými domky, liniovými stavbami a takzvanými průmyslovými zónami, i proti dalšímu a dalšímu scelování pozemků, mizení zeleně z české krajiny, neskutečně hloupým osevním plánům a ošetřování polí, zpevňování koryt řek i stavbě průplavů a tak k rychlému a ještě rychlejšímu odtoku vody z naší krajiny, kdy si tluču „hubu“ kvůli tomu, aby se zřizovaly v té krajině malé vodní plochy – to jsou rybníčky a mokřady – a kdy dokonce navrhuji, jak toho docílit, a k výzvám k boji proti kůrovci. To je právě ta ochrana přírody. Ne lezení po komínech a připoutávání se ke stromům. Říkal jsem to už mnohokrát. Nějak to páni politici nechápou.