Česká veřejnost kladně většinou hodnotí razantní opatření v boji proti koronavirové pandemii. Vy se tomu podivujete. Zvláště tomu, že většina souhlasí s uzavřením hranic, to jste dokonce nazval katastrofou českého myšlení. Proč?

Buď jsem svobodný a kvituji s povděkem, že stát, jehož jsem státním příslušníkem, mně a ostatním nebrání ve výjezdu ze země a vracení se, nebo jsem lokajské povahy, nechávám za sebe vrchnost rozhodovat a je mi to jedno. Když někomu zákaz vycestovat nevadí, nezaslouží si svobodu a demokracii! Všimněte si, pane Szabane, že v západoevropských zemích při nějaké nestabilní a nebezpečné situaci v nějakém státě, případně jen v jeho části, ministerstvo zahraničí doporučí tam necestovat, tedy cestování tam nikdo nezakáže! Nesmí! Základní lidské právo vycestovat a vrátit je pro všechny posvátné a nesmí být zrušeno zákazem! Naopak vjezd do ČR může být zakázán cizím státním příslušníkům nečlenských zemí EU, ale protože panuje společná vízová politika EU, tak jen po společné dohodě členských států. Jinak ne! Státním příslušníkům členských zemí EU nesmí být vjezd do ČR zakazován.

Razantní česká opatření proti koronaviru jsou v Česku kladně přijímána, protože jde o obligatorní překompenzaci českého národního komplexu méněcennosti – „ať všichni vidí, jací jsme my Češi kabrňáci, jak se koronaviru účinně bráníme!“. To Čechům lichotí. Ze stejného důvodu byla zavedena celostátní povinnost nošení roušek na veřejnosti jako v jediné zemi světa! Mustr české překompenzace národního komplexu méněcennosti je znám již minimálně 82 let.

Příklad pochází z dopisu Edvarda Beneše Karlu Čapkovi z 3. 11. 1938: „Předhonili jsme za těch 20 let státní výstavbou všechny naše sousedy a vlastně jsme je naší výstavbou sociální a naším pojetím demokracie ohrozili. Cizí politici se nás báli, že neustále v nich vězel strach před oněmi vrstvami obyvatelstva vlastních zemí, které právem mohly poukázati na pokrok naší země. Dělnictvo sousedních zemí, nakloněných našemu pojetí státu, stále tíhlo k demokracii, majíc vzor v Československé republice… Přerostli jsme konečně svým pokrokem i demokracii západních států přátelských.“ Přitom se republika zhroutila, selhala.

Nevím, kdy jste svůj text Qualis rex, talis grex psal, ale jeho publikování je datováno na 4. dubna. To uvádím záměrně, protože tam píšete, že Česko je jediné, které zavřelo hranice. Jak jste na tohle přišel? Vždyť je zavírají všichni okolo nás, ale i jinde ve světě...

Vezměme jako příklad Německo v době psaní zmíněného článku (3. 4.), které nezakázalo vcestovávat a vycestovávat ze země a nezrušilo žádný hraniční přechod jako Česko. Jen na hranice s Lucemburskem, Francií, Švýcarskem, Rakouskem a Dánskem postavilo policejní kontroly, které, neudáte-li pádný důvod vjezdu nebo výjezdu ze země, nedovolí jet dál. Na hranicích s Českem, Nizozemím, Polskem a Belgií nestál o víkendu ani jeden německý policajt, natož voják, jako v Česku. To je něco naprosto jiného než český zákaz svým rezidentům vycestovat a cizím rezidentům přibýt do země.