Je to jen pár dnů, co jste byl zvolen novým předsedou ČMKOS a nahradil tak Jaroslava Zavadila. Můžete popsat první pocity svého působení po zvolení do funkce?
Touha po odpočinku, ale to hned tak nepřijde.
A konkrétněji?
Je toho hodně – sžít se s členy vedení. Souvisí to i s úkoly, jako jednání s členy pracovních týmů tripartity, chystám se na setkání s panem premiérem, se kterým bych rád některé věci projednal… Těším se na spolupráci i s našimi zahraničními odborovými partnery. Je to důležité, protože u nás v zemi působí velké množství německých dceřiných společností. V Německu jsou podrobovány sociálnímu dialogu a my bychom byli rádi, kdyby tomu bylo i u nás. Bude to moje první mezinárodní příležitost v mé funkci.
Co se těch pocitů týká, jeden byl výrazně umocněn. Potěšil mne. Říkal jsem totiž na konferenci, že bych byl rád, kdyby konfederace odborových svazů byla sehraným orchestrem. Ale se vším všudy… Být v roli předsedy ČMKOS znamená také umět být dobrým dirigentem takového orchestru. Znát, co jej trápí, ale umět i posílit to, kde je to vhodné. A když jsem o tom tak mluvil, nenapadla mě jedna věc – že první sjezd, který po zvolení navštívím, bude shodou okolností sjezd orchestrálních hudebníků. Nemusím asi zdůrazňovat, že to jsou odboráři zvláštní profese.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová