Při schvalování Usnesení Evropského parlamentu k pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících jste jako jeden z pouhých sedmi českých europoslanců hlasoval proti. Jaké důvody vás k tomu vedly?

Tím hlavním důvodem, proč jsem hlasoval proti, bylo to, že uvedená deklarace je příliš zaměřená na podporu samotné migrace, a ne na způsoby řešení tohoto problému. Podle mě je tento návrh absolutně nepřijatelný a víceméně jenom podporuje takové levicové vidění světa.

Říkáte, že je to naprosto nepřijatelný návrh, přesto devět českých europoslanců v čele se Stanislavem Polčákem, Jaromírem Štětinou a Luďkem Niedermayerem hlasovali pro. Co mělo být záměrem tohoto dokumentu a v čem je tak důležitý, že se o něm v této podobě muselo na půdě Evropského parlamentu hlasovat?

Hlavní záměr spočíval v tom, že někteří lidé v Evropské unii se chtěli přihlásit k závěrům OSN. To usnesení sice není nijak závazné, není to legislativní akt, nicméně se následně promítá do řady smluv a jednání. Proto jsem všechny své kolegy dopředu několikrát upozorňoval, že schválením tohoto usnesení se můžeme do budoucna výrazným způsobem přiblížit k tomu, že OSN se bude snažit nás nutit k tomu, abychom přijímali stále více žadatelů o azyl, ačkoli na to nebudou mít třeba z hlediska práva nárok.

Má toto usnesení přímou souvislost s Globálním kompaktem pro migraci, o němž se zatím jedná na diplomatické úrovni a který by měl být oficiálně předložen k podpisu členským státům OSN na Valném shromáždění v září letošního roku?

Určitě tam souvislost existuje. Je to součást nějakého balíčku opatření, jež se v tomto směru chystají. Je to vlastně jedno z mnoha usnesení, která k migraci jsou v poslední době z hlediska OSN připravována a předkládána. Samozřejmě to nemá legislativní návaznost, že bychom to museli přijmout do naší legislativy, nicméně já osobně vidím souvislost především v tom, že když podobná usnesení budeme přijímat, tak se nám potom bude těžko argumentovat třeba proti kvótám nebo proti dalším nesmyslům, které navrhují některé členské státy, někteří poslanci nebo politici.

Stejným směrem míří i politická deklarace a akční plán Euro-afrického dialogu o migraci a rozvoji pro roky 2018–2020, který jménem České republiky ve středu podepsal v Marakéši ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar. Tento dokument v mnoha bodech vyjadřuje podporu legální migraci Afričanů do Evropské unie. Co si o tomto kroku českého ministra myslíte a neměl se zachovat podobně jako maďarský ministr vnitra, který jako jediný deklaraci nepodepsal?

Podle mě se český ministr měl zachovat stejně. To jsou právě ty detaily, které musí člověk znát v momentě, kdy se projednávají otázky migrace. Bohužel pan ministr si ty detaily asi nepřečetl nebo si je nespojil, a proto to podepsal. Myslím, že jeho stanovisko je poměrně naivní. Nedokážu si to vysvětlit ničím jiným než tím, že Andrej Babiš nejspíše přehodnocuje svoje stanovisko k migraci s tím, že neustále potřebuje lidi do různých svých provozů. Nikdo mu za třináct a půl tisíce hrubého dnes nechce v těch provozech pracovat, a tak hledá nové pracovníky. Protože si opravdu nedokážu představit jiný důvod, proč by se někdo k něčemu takovému přihlásil. Jsem přesvědčen, že to měla Česká republika společně s Maďarskem odmítnout.