V poslední době neuplyne pomalu ani den, abychom se nedočetli o nějakém útoku, ať už v Evropě, nebo vlastně téměř po celém světě. Co na to říkáte?

To se dalo čekat, dřív nebo později. Jen si vemte, kdo sem loni po statisících připlouval. To nebyli žádní chudáci zubožení válkou, ale samí zdraví chlapi, moderně oblečení, dobře živení, silní, vybavení chytrými mobily. Všichni s vírou ve svého Allaha, odmala vychovávaní Koránem, že my, nevěřící Evropané, jsme jen jejich služebníky a naše „křesťanská“ či humanitární pomoc je jimi považovaná za zcela samozřejmou povinnost sluhy ke svému pánovi, za slabost. V Koránu se píše: kam šlápne noha Muslimova, ta země je jeho. Jim vůbec nejde o nějakou asimilaci s evropskými národy, ale o bezohledné dobytí Evropy a nastolení svého způsobu života a náboženství. Nenávist vůči nemuslimům a postupná likvidace každého, kdo nežije podle Koránu, jak dnes a denně čteme ze zpráv z Francie, Německa a dalších vstřícných zemí. Někdo tak může jednat na příkazy svých představených, třeba z IS, jiný, možná jen z nudy, protože nepracuje, na vlastní pěst, ale stále ve jménu svého boha. Jim o nic nejde, naopak, zemřou-li mučednickou smrtí, cesta do ráje blaženosti je jim otevřená dokořán.

A není se co divit, vždyť s křesťanstvím to bylo stejné. Po třinácti stoletích po Kristu začaly křižácké války nejen proti nevěřícím, ale i proti vlastním, kteří se třeba modlili Otčenáš trochu jinak (Kataři, Albigenští…) Osvobození božího hrobu křesťanskými vojsky byla jen vznešená záminka k získání obrovského bohatství pro katolickou církev. A také tekly potoky krve, uřezávaly se hlavy, upalovalo se, vraždilo. Ve jménu božím tak církev napáchala nejvíc zločinů, co svět světem stojí. (Vezměte si starozákonního Boha, strašlivého, nesmiřitelného, mstivého, vraždícího, nabádající své ovečky ke stejně hrůzným činům, jako Allah.) Islám vznikl v sedmém století. Připočtěme jich oněch třináct a jsme v dnešní době, kdy se jeho stoupenci projevují stejně jako kdysi křesťané, jen ve jménu svého boha. A teď je to vlastně totéž v jiných barvách – získat pro svého Allaha pomalu a jistě celý svět. Islám není slučitelný s žádnou demokracií, je to příklad Trojského koně, vtaženého do Evropy. Jiná otázka je, na čí popud nebo spíš příkaz, protože nevěřím, že by přední politici EU byli tak hloupí, aby toto neviděli. (Spíš bych použil slovo strach.)  

Chlapi uprchlíci, místo toho, aby bojovali o své domovy, hromadně opouštěli svou vlast a vyrazili do Evropy vyhlídnout si místo k životu, pak sem pozvat své (dvě až čtyři) manželky a deset, patnáct dětí. Aby ne, když se jim tu nabízí už zaživa život, který jim Korán slibuje až po smrti, kdy je navíc hodná Mutti Angela vítala a dávala jim takové peníze, za které se jim bude žít skvěle a bez práce! Rodina k rodině, komuna je založena. Čím větší, tím podle evropských zákonů dostanou větší podpory a začnou pak rozhodovat o nás, evropské menšině.

Všichni odsuzovali pány Fica i Orbána, že jsou zásadně proti přijímání takovýchto ekonomických uprchlíků, jak se jim opatrně říká. Nechtějí, aby na jejich území vznikaly podobné komuny či ghetta, které nikdy nesplynou s domorodci. Kdyby se chovali jako Vietnamci, o kterých nikdo neslyší, nikoho nenapadají a nevnucují mu své náboženství, svůj styl života a kteří jsou navíc neuvěřitelně pracovití, prosím, nic proti ničemu. Ale to, co imigranti předvádějí po Evropě, není už žádná legrace. Pro ně jsme prostě stále oni křižáci, nevěřící psi a hlavně nepřátelé islámu a podle toho jednají. Někdo napsal, že islám je náboženství vítězného vojevůdce a nikoliv porobených či otroků, jako judaismus a křesťanství. Naivní představa, že se muslimové budou v Evropě chovat jinak, než jak se chovají doma.

Teď najednou mnozí představitelé evropských států přicházejí s tím, že by se asi něco mělo podniknout. Zajímalo by mě, jaké obrátky by toto „podnikání“ nabralo, kdyby zahynul nějaký potentát nebo člen jeho rodiny. Je třeba nebát se a umět pojmenovat věci pravým jménem, EU, ne EU. Vždyť vítají ve svých zemích své potencionální vrahy! Francie dnes přiznává, že ví nejméně o 10 500 radikálech – bojovnících! Každý člověk si snadno spočítá či odhadne, kolik takových „Allahových vojáků“ sem mezi oním milionem a půl migrantů přijelo. Kdyby to byl každý stý nebo tisící, je jich tu prostě armáda.

O migranty ať se tedy starají země, které si je pozvaly nebo jim dovolily vstup na své území. Souhlasím s panem Orbánem, který prohlásil, že Maďaři mají právo rozhodnout, s kým chtějí či nechtějí žít. Brusel už předvedl, že nedokázal zvládnout příliv uprchlíků a teď se chce hojit na všech občanech, kteří nesouhlasí s jejich pochybenou politikou tím, že je jim přepošle a starejte se? To je sakra špatně. Uprchlické tábory musí být zřízeny mimo území EU, která sama vytipovala bezpečnostní země na africkém či blízkovýchodním území. Tam by měli být přemístěni, tam by jim mohla EU pomáhat a penězi, které jim tady jen tak pro nic za nic dává a kvůli kterým sem vlastně přijeli, posloužit na opravdu jejich zničených domovech. Jinak je celá EU jen byrokratická mašinérie, neschopná bránit své občany před islámem.

Před pár dny zavraždili faráře ve Francii. Myslíte, že se jedná ze stran vrahů o určitou symboliku proti jinému náboženství, než mají oni?

Kdoví. Pro ně žádné jiné náboženství kromě islámu neexistuje. Třeba na procházce zahlédli otevřené dveře do kostela, tak to zkusili, jen tak. Možná demonstrovali, že se nezastaví před ničím, protože naše kostely jakož i celé náboženství pro ně nic neznamenají. Vzpomněl jsem si na svou návštěvu tuniského Sousse v roce 1997. Cestou vzhůru městem k citadele jsem si spletl ulici a dostal se k pootevřeným vratům starého francouzského koloniálního hřbitova z 19. století, á la pařížský Pére Lachaise. A to, co jsem spatřil, mi doslova vyrazilo dech. Skupina tuniských dělníků pomocí bagrů, kladiv a sochorů likvidovala vše, co jí přišlo pod ruku. Nádherné náhrobky, sochy, plastiky, reliéfy, hrobky na místě rozbíjeli, nakládali na vozy a odváželi kamsi. Možná někam do pouště, kde je za chvíli zasype písek, nebo do moře. Vůbec se nezastavili před krásným výtvorem lidských rukou, nic je neokouzlilo, nad ničím se neslitovali.      

Teď se ptám, kde byl náš dobrotivý Bůh, Všemocný a Vševědoucí, že nechal svého služebníka, starého kněze, který mu celý život trpělivě a oddaně sloužil, hlásal jeho poselství a všeobjímající lásku, zemřít takovou krutou smrtí? Jak mohl dopustit, aby v Nice umírali nevinní lidé, děti? Čím se provinili? K čemu pak všechny ty mše za zemřelé, zapálené svíce a květinové oběti Tomu, který o tom věděl a přece nezasáhl, nezabránil? Ano, skloň hlavu a modli se, protože cesty boží jsou nevyzpytatelné. A hotovo. Náboženství otroků. 

Napadlo vás, co by se asi stalo, kdyby v nějaké arabské zemi křesťané zabili v mešitě imáma? Tak vidíte.

Jediná možná věc, kterou vám řekne každý člověk a teď už pomalu i politici – uzavřít hranice Schengenu, zvýšit ostrahu národních hranic, vracet migranty zpátky, na souši i na moři. Kdo překročí hranice bez platných papírů, bude vrácen. Žádný azyl. Ale jak si jejich totožnost ověřit v zemích, kde je všechno zničeno a nic nefunguje? Jak jim věřit, že jsou opravdu z válkou postižených oblastí? Proč neprchají do sousedních zemí, které mají stejnou kulturu, způsob života a náboženství? A proč je tyto státy odmítají přijímat? Jak mnozí pak sami přiznali, poslechli lákavých výzev místních sdělovacích prostředků, že v Evropě dostanou obrovské sociální dávky a nemusí pracovat. To byl ten nejsilnější hnací motor, který rozhodl. Vlast nevlast, domov nedomov.