Na Ukrajinu už jste byl vyslán na jaře jako volební pozorovatel, jaká byla Vaše podzimní mise?

Úkoly byly naprosto identické, jen se změnilo místo. Na rozdíl od předchozí mise jsem tentokrát působil v Doněcké oblasti, ale vzhledem k bezpečnostní situaci jsme se jako volební pozorovatelé samozřejmě nemohli pohybovat v místech, kde je vedena protiterotistická operace. Kromě jiného jsme dvakrát navštívili město Slavjansk. Právě ve Slavjansku a Kramatorsku probíhaly na jaře boje, přesto jsem tam už teď neviděl stopy po střelbě. Nedokážu si to vysvětlit, ale samozřejmě nezpochybňuji, že se tam střílelo.

Zaznamenal jste nějaké změny v jednání, chování, názorech lidí za dobu trvání konfliktu?

Divil jsem se, jak se lidé přizpůsobili tomu, že se v jejich blízkém okolí střílí a umírání je v podstatě na denním pořádku. Byly slyšet hlasy: „Je jedno, jak se budeme jmenovat, jestli tu bude Ukrajina, Doněcká lidová republika nebo Západní Rusko, ale ať je tady klid a ať můžeme pouštět děti do školy bez toho, aniž bychom se klepali strachy, jestli přijdou živé zpátky.“ Připadalo mi, že si lidé na válku zvykli. Samozřejmě jiný pohled na situaci asi bude přímo v Kyjevě, kde jsem působil na jaře. Část lidí tam vcelku nacionalisticky provolává slávu hrdinům Ukrajiny, ale jiní říkají: „Když si nedokážeme část země uhájit, ať si ji Putin vezme.“

V minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste uvedl: „Když se na něj (prezident Petro Porošenko pozn. redakce) podívám, jak vystupuje, tak mi připomíná starou garnituru stalinistického typu.“ Nezměnil jste názor?

Názor jsem nezměnil. Stále si myslím, že situaci nepomůže a nasvědčuje tomu i charakter událostí, který se příliš nemění. Pokud chtěl prezident Porošenko bojovat za svou vlast, měl praštit do stolu a bránit se. Hlavní vinu na aktuálním stavu nese ukrajinské vedení, které vynesla vlna Majdanu. Od samého počátku bylo jasné, že kdyby se Ukrajina postavila na odpor separatistům razantněji, nemusela se situace vyhrotit do současného stavu. Když separatisté zaútočili zbraněmi, měl přijít jasný povel z Kyjeva od bývalého ministra obrany. Ten sehrál v celé záležitosti negativní roli stejně jako velitel pohraniční stráže, který už ve své funkci sedí údajně 25 let a neudělal zhola nic. Přitom právě toto padá na jeho triko, protože hranice s Ruskem byla de facto nehlídaná. Kyjev přistupoval k celé situaci velice laxně, teprve po čase se začaly formovat oddíly národní gardy. V souvislosti s tím ale nutně musí každého napadnou otázka: „Kde je armáda a co dělá? Kde je pohraniční stráž? Kde jsou vycvičení vojáci a jejich výzbroj?“ „Vojáci sice jsou ale výzbroj není.“ Kam se poděly peníze z fondů, které měly jít na tyto účely? To jsou další otázky, o kterých bychom se ale mohli bavit další hodiny.

Vy jste se dostal k informacím o tom, že jsou separatisté podporování Ruskem?

Byly to informace verbálního charakteru, ale důkazy jsem žádné neviděl. Na druhou stranu – vloni v únoru ale působila na Majdanu uskupení, jejichž najatí lidé stříleli – v podstatě do svých... Prostě dostali zaplaceno – od koho, z jakých prostředků? V celém konfliktu hraje podle mého názoru roli více subjektů z různých stran.

Prezident republiky Miloš Zeman se často vyjadřuje k situaci na Ukrajině. O uplynulém víkendu jsme ho slyšeli na F1, v rozhovoru pro sobotní Právo také označil Arsenije Jaceňuka za „premiéra války“, který nestojí o mírové řešení navrhované Evropou. Co si o tom myslíte?

Pan prezident se velmi často vyjadřuje velice svérázně. Co se týká Arsenije Jaceňuka s ním ale musím souhlasit. Ani já nemám pocit, že by se nějak výrazně snažil přispět k urovnání konfliktu. Když byl do úřadu dosazen, vzpomínám si, že velmi kritizoval prezidenta Putina a Rusko, bezesporu měl pravdu, ale jen kritizovat v takové vysoké státnické funkci je v dané situaci dosti málo.

Na diplomatické úrovni se připravuje schůzka prezidentů Vladimira Putina a Petra Porošenka, která se má 15. ledna odehrát v kazašské Astaně za účasti německé kancléřky a francouzského prezidenta. Jak moc může být zásadní? Věříte v rychlý obrat k lepšímu?

Jsem skeptický a rozhodně nevěřím v rychlý obrat. Pokud by vůbec nějaká změna k lepšímu nastala, budu příjemně překvapen. Až roztaje sníh, situace se ještě zhorší. I přes aktivní účast paní Merkelové a francouzského prezidenta nevěřím, že by dokázali situaci změnit.

Debatovalo se hodně o budoucnosti Krymu. Je možné, že by se stal Krym jadernou základnou Ruska? Dalo se tak možná usuzovat z nedávných slov ministra zahraničí Lavrova…

Krym je velmi strategické místo nejen pro Rusko a Evropu. Nemyslím si ale, že by tam Rusko chtělo umístit jaderné zbraně. Rozmísťování zbraňových systémů takového charakteru je vždy v hledáčku satelitů a dalších sledovacích prostředků. Možná to byla od pana Lavrova jen výhrůžka.

Co bychom my v České republice měli dělat pro kvalitnější obranu státu?

Naší armádě a obranyschopnosti země vlastně paradoxně nahrál konflikt na Ukrajině. Konečně se vrcholní politici začali alespoň trochu zajímat o to, v jakém stavu je naše armáda a nakolik jsme bojeschopní. Vše – tím více stav a bojeschopnost ozbrojených sil – je založeno na dispozici dostatečných finančních prostředků a v souvislosti s tím by naše vláda měla především navýšit rozpočet pro armádu. Nemám na mysli nějaké razantní zbrojení, ale když se např. podíváme na současný stav naší vojenské techniky a porovnáme ho s dalšími zeměmi v Evropě, jsme například jak v počtu tanků, tak i letecké techniky hluboko pod kvótami stanovenými Smlouvou o konvenčních silách v Evropě. V období působení minulého ministra obrany sice byl vyjednán nárůst vojenského, neboli, jak je teď módní, obranného rozpočtu, ale pokud deklarujeme, že máme síly, kterou jsou nasaditelné pro operace NATO, musí být navýšení daleko větší. Toto mé tvrzení i úzce koresponduje s požadavky kladenými na naše ozbrojené síly, a zejména výši rozpočtu na obranu v rámci Aliance. Měli bychom zvýšit naše bojové schopnosti hlavně po stránce početních stavů techniky a výcviku vojáků, zvlášť ve světle událostí, které dnes a denně vnímáme kolem sebe. V souvislosti s tím vítám a podporuji např. nedávné vyjádření velitele letectva gen. Štefánka k navýšení počtu nadzvukových stíhacích letounů Gripen alespoň na 20 strojů.

Hodnotíte Islámský stát také jako celosvětovou hrozbu?

Určitě. Navíc je stále dosti podceňovaná. Kdyby nastala opačná situace a Islámský stát by byl ohrožený například Evropou, hinduismem, buddhismem či jiným náboženstvím nebo subjektem, lze očekávat, že by reakce byly zcela odlišné. Celý svět by se fenoménem Islámského státu založeném na radikálním islámu měl zabývat daleko seriózněji.